ANTON WALTER
Z farní kroniky
Roku 1872 se stal Ferdinand Döbler děkanem v Horním Slavkově (v originále "in Schlaggenwald" - pozn. překl.), zatímco dosavadní tamní děkan Anton Walter farářem v Pavlově Studenci (v originále "in Paulusbrunn" - pozn. překl.). Týž se narodil 29. listopadu 1823 ve Starém Plzenci (v originále "zu Plzenec in Böhmen" - pozn. překl.), byl pak 29. srpna roku 1850 vysvěcen v Českých Budějovicích (?) (v originále "in Budweis /?/" - pozn. překl.) na kněze. Tam v Českých Budějovicích byl biskupem jeho strýc Josef Andreas Lindauer (zastoupený i samostatně na webových stranách Kohoutího kříže - pozn. překl.), který zemřel 4. června 1850 (tedy nedlouho před synovcovým vysvěcením /Lindauerův následník biskup Jirsík byl ustaven až v následujícím roce 1851 - pozn. překl.).
Dne 2. září zde (rozuměj roku 1900 v Pavlově Studenci - pozn. překl.) slavil farář Walter své kněžské druhotiny (rozuměj 50 let kněžství, v originále "seine Sekundig" - pozn. překl.). V roce 1889 by penzionován a dne 9. února roku 1905 zde (rozuměj v Pavlově Studenci - pozn. překl.) zemřel a byl pochován na zdejším hřbitově.
Když v roce 1907 doplňoval v Pavlově Studenci tehdejší místní administrátor Franz Marek (i samostatně zastoupený na webových stranách Kohoutího kříže) zdejší po léta nevedenou farní kroniku, použil odjinud data, která do tzv. Memorabilienbuch, tj. nepodepsané (v úvodu dokonce označené výrazem "Secretum!") farní kroniky ze Schönwaldu (dnes Lesná) nemohl poskytnout nikdo jiný než sám Anton Walter. Zmíněná Memorabilienbuch referuje o Walterově pohřbu tak důkladně, že stojí za to pasáž, číselně jako všechny ostatní označenou pořadovým číslem (v tomto případě číslem 525.) přeložit do češtiny v její úplnosti, i když se snad s předchozí textovou ukázkou mnohde opakuje.
Kronika fary Pavlův Studenec 1839-1938
O pohřbu faráře, nazývaného v Bavorsku žertem "Vater Böhm"
Anonym
1905. Dne 9. února zemřel večer k osmé hodině penzionovaný pan farář Anton Walter. Velice trpěl už po léta kožní nemocí zvanou lidově růže (v originále "an Rothlauf" - pozn. překl.), která mu zejména v noci způsobovala velké bolesti nohou, jinak byl ale starý pán docela zdravý (v originále "sehr gesund" /!/ - pozn. překl.) a duševně čilý, měl zájem o všechny události ve světě i ve zdejší obci a jejím sousedství, dokonce stále ještě í sám léčil jiné (v originále "kurierte auch noch immer" - pozn. překl.). Narodil se ve Starém Plzenci (v originále "in Plzenec bei Pilsen" - pozn. překl.) dne 29. listopadu roku 1823, byl 29. srpna 1850 vysvěcen na kněze, studoval bohosloví v Plzni a v Českých Budějovicích, kde byl jeho strýc biskupem, byl ředitelem školy v Jáchymově (v originále "in Joachimsthal" - pozn. překl.), děkanem v Horním Slavkově, v roce 1872 pak přichází do Pavlova Studence, kde je roku 1889 penzionován, získává dům své hospodyně Kathariny Ruppertové na Francových Domcích (v originále "auf den Franzhäusern" - pozn. překl.), první stavení pod silnicí (v originále "das erste Hause unter der Straße" - pozn. překl.). Penzi dostal ve výši 475 zlatých rakouské měny. Vlastnil i dům v Pořejově (v originále "in Pürschau" - pozn. překl.) nebo blízko něj, kde býval jeho otec šichtmistrem. Pohřeb se konal v neděli 12. února odpoledne. Požehnání se ujal vikariátní správce (v originále "f.n. Vikariats-Verweser" - pozn. překl.) pan Johann Gans, farář v Schönwaldu. Z kněží se objevili děkan Umlauf z Tachova s kaplanem Güthlingem, městský farář z Bärnau Josef Bäuml, farář z Hohenthan Josef Stock a expozita (v originále "u. der Expositus" - pozn. překl.) ze Stein bei Tirschenreuth. Z Hohenthan se objevilo představenstvo obce a zvláště mnoho lidí z Bavor poskytlo zesnulému poslední doprovod. V Bavorsku byl pan farář široko daleko (v originále "sehr weit hinein" - pozn. překl.) znám jako "Doktor", byl tam často přepravován vozem (v originále "er wurde oft mit Wagen hinübergeholt" - pozn. překl.), mnoho lidí naopak přicházelo sem, také výpomoc poskytoval tamním bavorským pánům farářům, v Hohenthan i v Bärnau sloužil mše, kázal, chodil rád na církevní slavnosti, třeba na svátek sv. Michaela archanděla ve Schwarzenbachu a bavorští faráři si starého pána velice cenili pro jeho mnohostrannou zkušenost zejména v medicínských věcech. Byl pro svou příjemný zpúsob komunikace (v originále "wegen seiner gemütlichen Unterhaltungsgabe" - pozn. překl.) žertem nazýván "Vater Böhm".
Kronika fary Pavlův Studenec 1839-1938
- - - - -
* Starý Plzenec / České Budějovice / † † † Pavlův Sudenec