MATHIAS WONESCH
... pisatel těchto řádků...
... 11. března 1884, kdy pisatel těchto řádků (v originále "Schreiber dieses" - pozn. překl.) Mathias Wonesch nastoupil na zdejší faru. Narodil se dne 31. ledna roku 1848 ve Velkém Ratmírově (Groß-Rammerschlag), okres Jindřichův Hradec (Neuhaus), byl dne 16. června 1871 ordinován na kněze a nastoupil jako kaplan do Nové Bystřice (Neubistritz). Dne 10. listopadu roku 1872 byl povolán jako kurát (v originále "als Domkurat", tj. výpomocný kněz kapituly - pozn. překl.) do Českých Budějovic (Budweis) a 10. dubna 1874 tu byl ustanoven kaplanem. Od 12. března roku 1882 působil jako administrátor na faře v Rudolfově (Rudolfstadt) u Českých Budějovic, kde až do 10. března 1884 setrval jako farář.
(...)
Podepsaný cítil se během svého téměř devítiletého pobytu jako farář ve Folmavě (Vollmau) opravdu šťasten a spokojen. Dejž Bůh, aby stejnou spokojenost nalezl i na svém novém postu v Českých Budějovicích!
Uzavřeno 20. prosince 1892
Mathias Wonesch,
jmenovaný kanovníkem a městským děkanem českobudějovickým.
Dvě vlastnoručně psané pasáže folmavské farní kroniky i po více nežli sto letech svědčí o nástupu a odchodu kněze, který zanechal výraznou stopu v jihočeské církevní historii. Když jako Monsignore a městský děkan, kapitulní probošt, kněz jubilár a od roku 1906 i čestný občan města České Budějovice 27. dubna 1932 o čtvrté hodině odpolední, kdy to ohlásil umíráček z Černé věže, v jihočeské metropoli skonal, bylo to pro veřejnost pouhou předehrou slavného pohřbu, vypraveného o tři dny později, tj. v sobotu 30. dubna 1932 od budovy městského děkanství pod Černou věží s Myslbekovou sochou biskupa Jirsíka, instalovanou tu v den sv. Václava 28. září 1926, po rekviem v katedrále mířícího po desáté hodině dopolední přes tehdejší Jirsíkovo náměstí (nazývalo se tak v letech 1921-1939 po spojení Mariánského a Lobkovického náměstí, dnes opět Mariánské) se zastavením u mariánského sousoší na hřbitov u sv. Otylie. Při smuteční mši v katedrále zazněla v podání sboru Deutsche Liedertafel, sdružení, jež po léta vedl bratr zesnulého Wenzel Wonesch (1868-1934), zastoupený i samostatně na webových stránkách Kohoutího kříže, píseň "Es ist bestimmt in Gottes Rat"od Mendelssohna-Bartholdyho. Jak ve folmavské farní kronice napsal po odchodu Woneschově do Českých Budějovic Antonín Vodrážka, rodák z Deštné (*1833), předtím kaplan ve Stráži nad Nežárkou (německy "Platz in Böhmen", což Mathias Wonesch také stačil v kronice zaznamenat), staly se příčinou farářova přemístění zdravotní potíže, způsobené údajně i jeho služební horlivostí. Silný žaludeční katar si vyžádal v letech 1891 a 1892 léčebnou kúru v Karlových Varech (Karlsbad) a vzduch a klima v Českém lese bylo pro jeho chorobný stav "zu rauhe", tj. příliš drsné, takže ke značné nelibosti zdejších, které si Wonesch zcela získal už jako "skvělý kazatel, mocný obou zemských jazyků", jak píše Vodrážka ve svém německém slově na rozloučenou. Není divu, když jeho rodný Velký Ratmírov a také Lodhéřov (Riegerschlag), k němuž rodná ves příslušela jako ke své farní obci, byly součástí německého jazykového ostrova, zasahujícího východně od Jindřichova Hradce říšskou hranicí za války až docela blízko k mé rodné Soběslavi. Rok mého narození (1940) se ovšem bratří Woneschových už nijak netýkal. Mathias Wonesch spatřil světlo světa 31. ledna roku 1848 téměř o 20 let dříve než jeho bratr Wenzel v téže ovšem selské rodině Mathiase Wonesche a jeho ženy Marie, roz. Höfferlové na stavení čp. 41 (na leteckém snímku z roku 2010 vidíme je s propadlou střechou) ve Velkém Ratmírově, okres Jindřichův Hradec. Wenzelův děd z otcovy strany Mathias Wonesch hospodařil na chlapcově rodném stavení už předtím se svou ženou Barbarou, roz. Fischerovou z Německé Radouně (německy Wenkerschlag, dnes Dolní Radouň). Matčin otec Franz Höfferl sedlačil na čp. 10 ve Velkém Ratmírově se svou ženou Marií, roz. Tauferovou rovněž z Velkého Ratmírova, jak se to všechno dovídáme z křestní matriky farní obce Lodhéřov. Nedověděli se ti dva bratři z Velkého Ratmírova nic o tom, co způsobí v Evropě Hitler a Stalin. "Spi klidně, duše dobrá!" napsal v nepodepsaném českém nekrologu "Matěje" Wonesche, jak je tu jmenován ve Farním věstníku pro České Budějovice a okolní osady, autor, jímž nebyl možná nikdo jiný, než redaktor toho listu Josef Plojhar, zastoupený rovněž samostatně na webových stránkách Kohoutího kříže, který sotva unikl Hitlerovi, vrhl se po válce neohroženě do Stalinovy náruče. Někdejší folmavský farář stačil uniknout svým skonem oběma těm fenoménům osudového století.
- - - - -
* Velký Ratmírov / Nová Bystřice / Rudolfov / Folmava / † † † České Budějovice
