KLEMENTINE ZAUNMÜLLEROVÁ
S palčivou starostí
Ti, kdo povyšují rasu, národ či některou z jeho konkrétních forem, představitele státní moci anebo jiné základní prvky lidské společnosti na normu, jež převyšuje vše, včetně náboženských hodnot, převracejí a falšují řád věcí stvořených podle boží vůle.
Jen povrchní duše mohou upadnout do bludu, kdy hovoří o národním Bohu a národním náboženství, jen povrchní duše se mohou pustit do bláznivého pokusu uvěznit Boha, Stvořitele veškerého světa, do hranic jednoho národa, tělesné omezenosti jedné jediné rasy.
P.S. Už tyto dva odstavce německy psané papežské encykliky Pia XI. ze 14. března roku 1937 (encykliky "Divini redemptoris" a "Mit brennenden Sorge" v doslovném českém překladu viz knihovna Libri nostri) mohou být důkazem, jak hluboká propast zeje mezi katolickou církví a hitlerismem (totéž platí o vzájemném vztahu Vatikánu a komunismu). Pius XI., v té době těžce nemocný, encykliku sám nepsal, pouze překontroloval a snad velmi mírně upravil text, který na jeho pokyn připravili kardinálové Faulhaber a Pacelli (budoucí papež Pius XII.), když první vytvořil koncept textu a druhý provedl jen několik menších zostřujících změn. Encyklika se zabývala situací církve v Německu, popisovala její těžkou situaci a masové porušování konkordátu ze strany Třetí říše, a byť nacismus přímo nejmenovala, ostře odsuzovala jeho filosofické základy, spočívající v rasismu a vypjatém nacionalismu. Goebbels ve svém projevu z 28. května 1937 označil Vatikán za nepřátelskou mocnost. Souběžně s touto encyklikou byla vydána encyklika "Divini redemptoris", která odsoudila komunismus.
Narodila se 17. října 1872 v Oticích (Ottetstift) jako Karolina Zaunmüllerová ve stavení čp. 4 ("Siemandlbauer") zaniklé dnes vsi Otice (Ottestift) na území Vojenského újezdu Boletice, z něhož byla ves Otice od 1. ledna 2016 vyčleněna a stala se částí obce Polná na Šumavě. V Hodňově ji ještě téhož dne pokřtil tamní farář Johann Caspar Klaus (*8. ledna 1818 v Kašperských Horách /Bergreichenstein/,vysvěcen na kněze 25. března 1843, v Hodňově působil v letech 1867-1874, poté se stal farářem v Terčí Vsi /německy Theresiendorf, dnes Pohorská Ves/, kde 15. května 1885 i skonal a je tu také pochován). Otec Johann Zaunmüller byl synem Adalberta Zaunmüllera ze zmíněné už usedlosti čp. 4 v Hodňově a Theresie, roz. Dichtlové z Polečnice (Neustift). Byla tedy neteří Marie Elekty Zaunmüllerové, někdejší generální představené pražských boromejek, zastoupené i samostatně na webových stranách Kohoutího kříže. Karolina Zaunmüllerová složila řádové sliby v roce 1895 (ve věku svých 23 let) a přijala řádové jméno Klementine. Generální představenou byla zvolena 24. června 1936. V roce 1937 se slavilo ve svátek sv. Václava 28. září 100. výročí příchodu boromejek z Francie do Prahy (sama Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského vznikla 1652 v lotrinském Nancy jako odpověď pěti statečných žen na potřebu ošetřovat lidi, nakažené morem, cholerou, soužené hladem a bídou všeho druhu). Téhož roku 1937, jak víme, vyšla i německy psaná papežská encyklika "Mit brenneden Sorge". Z Vatikánu došlo do Prahy italsky psané blahopřání Pia XI. adresované kardinálu Kašparovi (blíže o něm viz Wikipedia). Pisatelem byl ovšem kardinál Pacelli, budoucí papež Pius XII., jak už výše zmíněno, spoluautor encykliky. Po záboru pohraničních území následkem mnichovské "dohody" na podzim následujícího roku 1938 byly v nich filiálky boromejek nacisty zabrány a vystěhovány. Z publikace "Zeugen für Gott" (NJ 11) se podle německy psané kroniky boromejek svazek IX (1938-1947) dovídáme:
"In dieser Zeit sendet Mutter Klementine an alle beschlagnahmten Filialen einen Brief über die Enzyklika des Papstes - Mit brennender Sorge - gegen den Nazismus. Als gebürtige Deutsche entschied sie sich diese höchst gefährliche Maßnahme zu treffen, um den Schwestern die kirchliche Anschauung gegenüber den Nazis direkt vom Papst Pius XI. zu vermitteln. Damals waren die Borromäerinnen in 120 Orten tätig, 1500 Ordensschwestern in drei Provinzen, von denen sich zwei auf dem Gebiet Böhmens und Mährens und eine in Österreich befanden." (tj. "V této době rozeslala matka Klementine všem postiženým filiálkám dopis o papežské protinacistické encyklice ,Mit brennenden Sorge‘. Jako rodilá Němka se rozhodla k tomuto nadmíru nebezpečnému opatření proto, aby zprostředkovala sestrám církevní postoj vůči nacismu přímo ze strany papeže Pia XI.. Boromejky byly tehdy činné na 120 místech, 1500 řádových sester ve třech provinciích, z toho ve dvou na území Čech a Moravy a jedné v Rakousku." - pozn. překl.)
K tomu lze podotknout, že v nacisty neodtržených územích Čech a Moravy byly papežské encykliky dostupné už roku 1937, tj. rok před záborem, v českém překladu. Generální představená Klementina Zaunmüllerová, která rodem šumavská Němka i za Protektorátu Čechy a Morava zůstávala ve své funkci v Praze, často volána na gestapo. Pokaždé ji doprovázela generální vikářka Silvestrina Šímová. Gestapáci se zájmem vyzvídali, zda sestry české národnosti neubližují jí a také ostatním sestrám německé národnosti. Odpovídala, že sestry české národnosti jsou vůči ní velmi uctivé a k sestrám německé národnosti velmi laskavé, takže nikdy nedochází k vzájemným sporům a nedorozuměním. Generální představená byla na gestapu hrubě napadána a bylo jí vytýkáno, že je sice Němka, ale že "cítí" česky. Do rukou zmíněné už Silvestriny Šímové dne 1. května 1945 složila svou funkci generální představené a 10. srpna téhož roku 1945 ještě byla už československými úřady vypovězena do Vídně. Tam v mateřinci ve vídeňském Währingu (dnes "Mutter-Kind-Haus Währing-Wien) v pátek 9. srpna následujícího roku 1946 v nedožitých 74 letech věku skonala. Podle této zprávy listu "Linzer Volksblatt" z 12. srpna (jinou se v serveru "Anno Suche" Rakouské národní knihovny /ÖNB/ dohledat nepodařilo) se konal pohřeb zesnulé v úterý 13. srpna 1946. Věru významný příběh dvou společných "rakouských" a "českých" století, ani bychom v tomto případě neřekli "německých". Jen to "s palčivou starostí" platí nikoli jen Německu, nýbrž vlastně celému světu.
- - - - -
* Otice / Hodňov / † † † Vídeň (A)
