JOSEF WALFRIED (vl.jm. JOSEF STOCKLÖW)

Heslo Josefa Stocklöwa v německém literárním lexikonu (2000) kupodivu jeho pseudonym neuvádí

Repro H.Herkommer, Deutsches Literatur-Lexikon : biographisch-bibliographisches Handbuch, dritte, völlig neu bearbeitete Auflage. Zwanzigster Band, Sternbach - Streißler (2000), s. 245

Podle tohoto záznamu v "rodovém katastru" (matričním indexu) farní obce Vyšší Brod byl Joseph Stockloew, takto zde psaný, synem Antona Stockloewa, hostinského v Perštejně (psaném tu Pürstheim), tehdy okr. Kadaň (Kaaden), a Franzisky, roz. Jirschikové ze Žďáru (Saar), tehdy rovněž okr. Kadaň, a byl po dvakráte ženat: z prvního manželství, uzavřeného 20. září 1870 s Theresií Plahlovou, dcerou Jacoba Plahla z Chebu z Chebu (Eger), zesnulou dne 17. ledna 1880, měl dceru Rosu Annu Marii, narozenou 28. srpna 1873 a zemřelou 6. října následujícího roku 1874, po ní pak dva syny: ten prvý z obou Otto Johann Nepomuk se narodil 16. září 1875 a skonal 19. června 1896, druhý Josef spatřil světlo světa 9. září 1878 - to následné ze Stocklöwových manželství, uzavřené 3. října 1880 s Katharinou Eiblovou, dcerou vyšebrodského klášterního sklepníka Johanna Eibla a Magdaleny, roz. Rehbergerové, zůstalo bezdětné a Stocklöwova vdova zemřela až více než 13 let po svém muži 22. března roku 1928

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Záznam tachovské matriky vypovídá jasně o existenci jeho prvorozeného třetího syna, kupodivu neuvedeného ve vyšebrodském "rodovém katastru", pokřtěného 11. února 1872 den poté, co přišel v Tachově čp. 485 na svět, jménem Gustav Anton Josef Stocklöw (až později přijal jako vyšebrodský cisterciák řádové jméno Odilo)) - chlapcův otec je tu psán plným jménem Franz Josef Stocklöw jako syn hostinského v Perštejně (Pürstein) Antona Stocklöwa a Franzisky, roz. "Jürschick"(!) ze Žďáru (Saar), matka dítěte Theresia, roz. Plahlová, byla pak dcerou zemského soudního rady v Chebu (Eger) Jacoba Plahla a jeho ženy Marie, roz. Schützové ze Skalky u Chebu (Stein bei Eger) - kmotra a děda novorozencova Antona Stocklöwa zastoupil tu podepsaný "c.k. referent" Gustav Palme

Repro SOA v Plzni - Porta fontium

Jeho medailon na stránkách oficiálního orgánu krajanského sdružení

Repro Sudetendeutsche Zeitung, 1994, č. 50, s. 8

Úvod jeho článku o baronu von Hußmann, postavě z dějin města Tachova i místních pověstí

Repro Mittheilungen des Vereins für Geschichte der Deutschen in Böhmen (1872), s. 49

Titulní listy (1878) dvou dílů jeho dějin města Tachova z antikvární nabídky

Repro www stránky Antikvariát Valentinská

Jeho předmluva k vyšebrodské obecní kronice datované "svatým vánočním časem" roku 1879 a opatřené jeho podpisem ve funkci c.k. okresního soudního adjunkta

Repro Pamětní kniha Vyšší Brod, SOkA Český Krumlov (SOA v Třeboni - digitální archív)

Zpráva o jeho příchodu do Vyššího Brodu, jak ho spolu s úmrtím jeho předchůdce na místě c.k. zemského soudního rady na svých stránkách zachytila kronika školy v Kyselově, dnes "ulice" vyšebrodské městské části Dolní Jílovice

Repro Kronika německé obecné školy Kyselov, SOkA Český Krumlov (SOA v Třeboni - digitální archív)

Záznam o úmrtí jeho dvaadvacetiletého syna Gustava Stocklöwa, řádovým jménem Odilo, konventuála cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě, v ordinariátním listu budějovické diecéze

Repro Ordinariátní list Budějovické diecése, 1896, č. 3, s. 12

Úvod jeho "cestopisu" z Rožmberka do Vyššího Brodu

Repro Inhaltsverzeichnis über "Mitteilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen", 1880, č. 18, s. 274-275

Úmrtní lístek z prosince 1914, vlepený při jeho úvodním textu kroniky obce Vyšší Brod, je poctou člověku, který stál u samého zrodu zdejší novější historiografie

Repro Pamětní kniha Vyšší Brod, SOkA Český Krumlov (SOA v Třeboni - digitální archív)