ANONYM (18. stol.)
Dort oben vom Berge* Dort oben vom Berge, wohl wehet der Wind; sitzet Maria und wieget ihr Kind, sie wiegt es ihrer schneeweißer Hand, drum braucht auch sie ja immer zum Wiegen ein Band. Es kommen die Englein und sehen ihr zu und schützen dem schlummernden Kindlein die Ruh'; sie bringen ihr Blumen vom Paradies, drum schläft auch das Kindlein so ruhig und süß. Die Vögel umsingen die Mutter gar fein und gucken zum Kindlein in die Wiege hinein. sie fliegen hin und fliegen empor und singen dann fröhlicher als zuvor. |
Šumavská ukolébavka Nad lesama z hor si vítr hraje, Maria nad děckem skloněná je. Kolíbá ho rukou sněhobílou, ještě muziky třeba jí nad kolíbkou. Andílků hejno sem snese se z hůr, Tebe, Děťátko, střežit má nebeský kůr; nesou mu květy, co v ráji se skví, proto tak sladce v nich Děťátko spí. Ptáčkové mu pějou i Matce jeho, nad Děťátkem krouží a kolem domu všeho, a kmitají se tu hned sem, hned zas tam, veselej hrajou, než hrávají nám. |
Weihnachtsgeschichten aus dem Sudetenland (1984), s. 30 |
Slova i nápěv té písně pocházejí ze Šumavy (viz ovšem na stránkách Kohoutího kříže i záznam Walthera Hensela). Poněvadž tzv. Krippenlieder, tedy písně k jesličkám, odkazují však svým původem až do středověku, zůstali nám autoři původní a pak jistě i mnohokrát upravené a pozměněné verze neznámí podobně, jako je tomu u úvodní písně vyšebrodské. Josef Dichtl třeba její nářeční podobu označuje v Böhmerwäldler Jahrbuch 1988 na s. 146 za Altes Marienlied aus Benetschlag, tedy "starou mariánskou píseň z Bláta u Mladoňova" - dodejme, že obě osady z českého překladu názvu vzaly v boletickém vojenském prostoru dávno za své. Ještě je ovšem třeba připomenout, že tato původně vánoční píseň, určená nejspíš k církevním hrám provozovaným u jesliček, se během času proměnila v matčinu píseň nad kolébkou, lidovou ukolébavku, do níž navíc vstoupila i krajina a všechno ptactvo nebeské.
- - - - -
Bláto u Mladoňova