ANONYM (18. stol.)
Vánoční koleda ze Šumavy, anebo píseň o smrti zvané Hajčí bumbajčí?*
|
Aber heidschi bumbeidschi, schlaf lange, es ist ja dein Muatter ausgange, sie ist ja ausganga und kimmt nimma hoam und lasst dös kloan Büabale ganz alloan. Aber heidschi bumbeidschi bumbum! Aber heidschi bumbeidschi bumbum. Aber heidschi bumbeidschi, schlaf süaße, die Engelein lassen di grüaße, sie lassen di grüaßn und lassen di fragn, ob du in' Himmel spazieren willst fahrn. Aber heidschi bumbeidschi bumbum! Aber heidschi bumbeidschi bumbum. Aber heidschi bumbeidschi, in' Himmel, da fahrt di a schneeweißer Schimmel, drauf sitzt a kloans Engerl mit oaner Latern, drein leuchtet vom Himmel der allersehenst Stern Aber heidschi bumbeidschi bumbum! Aber heidschi bumbeidschi bumbum. Und da Heidschi-Bumbeidschi is kumma und hat ma mei Büaberl mitg'numma. Er hat ma's mitg'numma und hat's neama bracht, drum wünsch i mein' Büaberl a recht guate Nacht. Aber heidschi bumbeidschi bumbum! Aber heidschi bumbeidschi bumbum. |
A teď hajčí bumbajčí, spi dlouze, matička vyšla si pouze, ba vyšla a zvostane navždycky tam a malej klučínek zbyde tu sám. A teď hajčí bumbajčí, bumbum! A teď hajčí bumbajčí, bumbum. A teď hajčí bumbajčí, spi sladko, s andílkem vzlítneš zakrátko, ten andílek se tě ptát bude a dost, zda na špacír do nebe chceš jet co host. A teď hajčí bumbajčí, bumbum! A teď hajčí bumbajčí, bumbum. A teď hajčí bumbajčí, muj milej, už snáší se koníček bílej, na ňom andílek sedí a lucernu má, báň nebeskou rozsvítí hvězda známá. A teď hajčí bumbajčí, bumbum! A teď hajčí bumbajčí, bumbum. A teď! Hajčí Bumbajčí je kolem a klučínka chce vzít si spolem. Veme si ho spolem a nevrátí víc, sotva si jen dobrou noc stačíme říct. A teď hajčí bumbajčí, bumbum! A teď hajčí bumbajčí, bumbum. |
P.S. Český překlad je ovšem jen mým chabým pokusem mnohoznačnou krásu originálu předat.
Připomíná mi to spíš píseň Letěla bělounká holubička ze Smetanovy opery Hubička s textem Elišky Krásnohorské (vazby skladatele i jeho libretistky právě k Šumavě jsou obecně známy) než vánoční koledu, za níž je v zemích německého jazyka vydávána. Našli byste bezpočet jejích nahrávek i výkladů, zpívají ji Plácido Domingo i Montserrat Caballé, Jonas Kaufmann, ale i Nizozemec Heintje, který ji vlastně nejvíce rozšířil v šedesátých letech minulého století po Evropě i po světě. V delším pojednání Otto Kampmüllera (1927-2000) pod názvem Oberösterreichische Wiegenlieder, publikovaném v Aldemarem Schiffkornem (i samostatně zastoupeným na webových stránkách Kohoutího kříže) řízené revui Oberösterreichische Heimatblätter (30. ročník /1976/, s. 173-190) i s přízračnou ilustrací přítelkyně Alfreda Kubina Margret Bilgerové (oba jsou zastoupeni i samostatně na webových stranách Kohoutího kříže) z roku 1944 právě k této písni, najdeme tuto pasáž (citujeme v českém přetlumočení):
Píseň "Heitschi-bumbeidschi" je dnes známa díky svému rozšíření tiskem po celém Rakousku. Je považována za jednu z vůbec nejoblíbenějších ukolébavek a je nám hlášena snad ze všech oblastí. Vznikla v Přední Výtoni (Heuraffl, kdysi i česky Hejrov) na nejjižnějším pomezí Čech s rakouským Mühlviertelem, a sice v odvození od velmi starobylého dudáckého nápěvu, užitého už na počátku 18. století na vídeňském dvoře. Franz Ziska (1786-1855) a Julius Maximilian Schottky (1797-1849) shromáždili z ní ve své sbírce Oesterreichische Volkslieder mit ihren Singweisen (1819) hned deset strof, ačkoli prvý záznam z Přední Výtoně má strofy dvě. Hudebník Josef Reiter (1862-1939), rodák z Braunau am Inn, připojil k nim dvě strofy z Zisky a Schottkyho a zveřejnil píseň v této podobě roku 1905 ve své sbírce Echte deutsche Volkslieder. To jeho zásluhou se píseň rozšířila po celém Rakousku.
Jenže nechybí výklady daleko fantastičtější, kterých lze objevit na webu habaděj. Hledají se řecké její kořeny, souvislost s tureckými vojnami, nápěv byl prý použit i desetiletým Wolgangem Amadeem Mozartem, Abu Hadži Bombadži je islámským teroristou a jeden americký výklad označuje nevinnou jinak asi "koledu" za vhodnou nejspíš pro děti nacistických sebevrahů. Smiřme se raději s tím, že ctihodná webová stránka Zeit online setrvává na charakteristice "eine bekannte Weise aus Südböhmen", tj. "známý nápěv z jižních Čech". Ba, i k nám kolem Vánoc kmotřička Smrt zavítává a bere chlapcům matky a je bere ta "Hajčí" málem také s sebou "spolem", jak se tu někdy říká namísto "spolu". Vím o tom své.
- - - - -
Přední Výtoň
