ALOISIA ARZTOVÁ

Zum Muttertag

Mutterarme sind die schönste Wiege,
im Kinderherz ihr Leben blüht.
Sie haucht ihr leises Schlummerlied
In deine noch so jungen Atemzüge.

Du siehst vor dir Mutter lieb Gesicht,
Das alles Fremde dir verhüllt,
Das jeden Wunsch dir still erfüllt.
Und noch siehst du der Zukunft Schatten nicht.

Du gehst ins Leben das sie einst ihr gab.
Allein gehst du. Doch ihre Hand
Hält fest ein unsichtbares Band,
Das immer euch vereint bis an ihr Grab.

Kein Kummer, der dich drückt, ist ihr zu klein,
Denk an die Mutter stets zurück
In Leid und Freud, in Not und Glück,
Dann bist im Leben niemals du allein.

Ke Dni matek

Maminčina náruč, píseň tichá,
do kolébání co slýchá znít
její dítě, rozkvétá mu svit
života v srdci, když tak mladě dýchá.

Vidím před sebou maminčinu tvář,
zakrývající ještě všechno cizí,
každičké přání u ní dary sklízí
a nedá znát osudu kalendář.

Jdeš životem, co jí dán ti kdys byl,
bez ní. Ona však rukou svou
vede tě neviděna pěšinou
až k hrobu, kde zas spolu jste pár chvil.

Vše, co tě tísní, svěř těm jejím snám.
Je s tebou, vnímá každičký tvůj žal
i radost, když ji v paměti máš dál.
Tak nikdo její nemůže být sám.

Böhmerwäldler Heimatbrief, 2000, s. 223

Paní Aloisia (Luise) Arztová, roz. Hanyová, se narodila podle článku v Böhmerwäldler Heimatbrief, kterým jí Richard Schiefer přivítal do funkce milešické rodácké pověřenkyně, prvého jarního dne, tj. 21. března roku 1931 v Praze. Dětství a mládí strávila však v Milešicích (Oberschlag) na svahu hory Boubín (Kubany) či spíše snad Malý Bobík (Klein Schreiner či Klein Schreinerberg, 1037 metrů) v tamějším stavení čp. 47, kde se "po chalupě" říkalo "bei 's Beneschn", tedy "u Benešů" by to česky snad mohlo znít. Chodila i do tamní vesnické školy a pracovala tam také jako větší na poli, louce i v lese, jak bylo potřebí. Nebyl to nijak lehký život, ani odchod odtud asi ale nebyl pro místní lidi, s nimiž se jistě sžila, rozhodně lehčí. Po odsunu do Německa se dne 22. července 1954 ve svých 23 letech provdala v Geislingen an der Steige, spolková země Bádensko-Württembersko, za pana Arzta, s nímž má dva syny a díky jim i čtyři vnoučata. V roce 1997 převzala po Wilhelmu Reichertovi pověřeneckou funkci pro rodáckou rubriku krajanského měsíčníku Böhmerwäldler Heimatbrief, která vedle Milešic (kdysi 193 obyvatel) zahrnuje i ves Krejčovice (Schneiderschlag, kdysi 143 obyvatel) a zaniklé samoty většinou jen německých jmen Au (také Auhäuser, kdysi 25 obyvatel), Bärenleithe (4), Brotführermühle (4), Butin (Putín, kdysi 43 obyvatel), Kielekenberg (dnes na mapách Krejčovický kopec, kdysi 14 obyvatel), mlýn a dřevorubecká osada Kubern (Na Kubernech, kdysi celkem 28 obyvatel), Schusterreut (14), Siegelberg (17), hájovna Sperre (9) a posléze osada Windschnur (kdysi 95 obyvatel). To už je nějaká komunita s hroby matek a všechněch předků za sebou! Další pátrání v krajanských časopisech ovšem poněkud situaci zamotalo, pokud se týká jejího původu a data narození. V roce 2000 sice nacházíme ve 3. čísle měsíčníku Böhmerwäldler Heimatbrief blahopřání k jejím narozeninám 21. března, nicméně v dalším čísle je otištěna omluva, která datum narození opravuje na 10. června. Její příspěvky jako rodácké pověřenkyně mizí v polovině roku 2005. V roce 2007 se ale v červnovém čísle objevuje blahopřání k narozeninám 10. června pro Aloisii Arztovou, rozenou Bockovovou z Milešic (po chalupě Beinisch'n-Luisi), se stejným bydlištěm v Geislingen, Staubstrasse 43. Tato přání se opakují až do roku 2020. Časopis Hoam! přával Aloisii Arztové, narozené v Praze, k narozeninám 10. června jen do roku 2012. Na farním úřadě v Geislingen, kam příslušela podle svého bydliště, záznam o jejím úmrtí není. Co si s tím má badatel počít...?

- - - - -
* Praha / Milešice