ALOIS AUSSPRUNG
Freiwillige Feuerwehr v Kundraticích 1932-1946
Sbor dobrovolných hasičů (v originále "Freiwillige Feuerwehr" - pozn. překl.) byl v Kundraticích (Kundratitz) založen 6. března 1932. Podnět k jeho založení dal Wenzel Paroubek, který byl obchodníkem v obci Rehberk (v originále "Rehberg", dnes Srní, otec Wenzel Paroubek starší měl se svou ženou Barbarou, roz. Chmelenskou z Volšov /Wolschov/, obchod na adrese Sattelberg /tj. Sedlo/ čp. 4, syn Wenzel se jim narodil ve Volšovech 9. července 1882 a v Rehberku se v roce 1912 oženil s Theklou, roz. Nachtigallovou - pozn. překl.) a od roku 1908 tam byl hasičem a dlouholetým starostou tamního sboru (v originále "auch lange Jahre Feuerwehrhauptmann war" - pozn. překl.). Založit hasičský sbor nebylo nijak jednoduché, ale Paroubek měl značné zkušenosti s jeho vedením. Spoluzakladateli sboru byli čtyři muži, jmenovitě Wenzel Paroubek jako starosta, Willi Landauer jako jeho zástupce, Matthias Jung jako zapisovatel, Alois Aussprung jako pokladník a Karl Wallisch. O svolení ke vzniku hasičského sboru bylo třeba žádat okresní hejtmanství v Sušici (v originále "Schüttenhofen" - pozn. překl.). Nový sbor byl odkázán na finanční podporu okolních osad, setkával se však s neformální pomocí obyvatelstva v jednotlivých fázích svého vývoje.
Uprostřed vsi Kundratice ležel rybník, který se nacházel ve špatném stavu, a nějaké hašení bez vody bylo ovšem nemyslitelné. Tak se všichni členové sboru rozhodli dát návesní rybník do pořádku. Po mnoho nedělí se tu věnovali dobrovolné práci bez náhrady. Rybník byl zcela zanesen pískem a bahnem a dno bylo nutno trochu prohloubit. Za pomoci všech se to dílo obnovy nakonec podařilo.
V dubnu roku 1932 nakoupil Alois Aussprung z pověření sboru v sušickém obchodním domě Guttmann látku pro hasičské stejnokroje. Ty ušil krejčovský mistr Adolf Binder a můj otec Johann Aussprung, sbor je pak bezplatně poskytl svým členům. Jen vycházkový kabát a pokrývku hlavy si museli hradit.
Dne 20. dubna 1932 došly drahou čtyři velké bedny s hasičským vybavením od firmy Parnt & Co. z Teplic-Šanova. Dne 26. června 1932 byla od hasičského sboru v Nicově (Nitzau) zakoupena téměř nová hasičská ruční stříkačka horského typu (v originále "Gebirgsabprotzspritze" - pozn. překl.). 58 mužům se tak dostalo jak uniforem, tak i vybavení (v originále "mit Montur und Ausrüstung" - pozn. překl.).
K zakládající slavnosti byly v Kundraticích po téměř celé délce místní komunikace postaveny mladé břízky a náves důkladně uklizena. Před hostincem Aloise Aussprunga v Kundraticích čp. 9 bylo zřízeno pódium s oltářem a vedle okázale vystavena koupená stříkačka. Mouřenecký farář a děkan Franz Andraschko (i samostatně zastoupený na webových stranách Kohoutího kříže - pozn. překl.) sloužil slavnostní mši svatou, podporován kundratickou hudební kapelou. Kmotrou stříkačky se stala manželka Aloise Aussprunga Theresia, roz. Bauerová. Na návsi se v den zakládající slavnosti a vysvěcení stříkačky dne 27. července 1932 nastoupili všichni příslušníci hasičského sboru a družičky v bílém. Za hasičskou župu 75 byla tu od každého jejího místního sboru zastoupena malá delegace. Odpoledne se hosty zaplnil taneční lokál "Keller".
Náš "komandant" Wenzel Paroubek konal pravidelná hasičská cvičení. Vyjíždělo se k požárům v okolí, na slavnost Božího Těla v Mouřenci, k pohřbům členů a k jiným příležitostem. Událostí neobyčejného druhu byl pak hasičský bál v hostinci Aloise Aussprunga.
Na jaře 1932 se stal statek Kundratice předmětem nucené dražby. Vyšebrodská spořitelna (v originále "die Hohenfurther Sparkasse" - pozn. překl.) jako hlavní věřitel ustavila správce, který chtěl statek rozparcelovat. Nově založený hasičský sbor koupil 9. srpna 1932 malou přístavbu ovčína s pozemkem (kdysi dříve tzv. prasečí kuchyně /v originále "früher einmal Schweineküche" - pozn. překl./) jako hasičskou zbrojnici/depo pro požární stříkačku.
Na jaře 1934 prodala vyšebrodská spořitelna statek Kundratice českému Bankovnímu domu Hašek a spol. (představiteli firmy byl František Hašek /1887-1942/, mj. finanční poradce prezidenta Masaryka, a jeho manželka Eliška; poté, co byl František Hašek /měl prý výtečný poměr k německým obyvatelům Kundratic a zval je i jejich děti často do zdejšího zámku/ popraven 5. června 1942 v 18,30 hod. nacisty na střelnici v Kobylisích, obnovil v roce 1945 činnost banky syn popraveného JUDr. Josef Karel Hašek /1911-2001/, otec dnešní majitelky zámku Elišky Haškové-Coolidge /*1941/, narozené v USA a asistentky pěti amerických prezidentů, která dala urnu s otcovým popelem pohřbít u kaple sv. Vintíře při Vintířových skalách blízko Dobré Vody u Hartmanic - pozn. překl.). Také kundratičtí hasiči se těšili velké podpoře rodiny Haškovy. Té bylo uděleno stejně jako sekčnímu radovi Stromemu a Johannu Pscheidlovi čestné členství zdejšího hasičského sboru.
Počátkem druhé světové války přišel do Kundratic (připojených na podzim roku 1938 ke "Třetí řísi" - pozn. překl.) dopis z hasičské školy v bavorském Řezně (v originále "Feuerwehrschule Regensburg" - pozn. překl.), podle něhož měli kundratičtí hasiči vyslat do Řezna jednoho muže k zaškolení pro obsluhu motorové stříkačky. 31. března roku 1940 se jím stal Hermann Holub. Sbor pak obdržel bezplatně k používání i motorovou stříkačku.
Dne 7. dubna 1940 byl na hasičskou školu do Řezna vyslán k dalšímu školení zástupce starosty zdejšího sboru Wilhelm Landauer. Po válce, někdy v roce 1946, musela být českému komisaři za přítomnosti Williho Landauera, který se poté, co zemřel Wenzel Paroubek, stal starostou hasičského sboru, předána spořitelní knížka a pokladna kundratického dobrovolného sdružení, které bylo vybudováno z tolikerého idealismu a trpělivé práce.
Hoam!, 2017, č. 3, s. 17-18
Předchozí text zveřejnil pisatelův vnuk Christian Aussprung, žijící ve Vídni, jako zápisky svého dědečka Aloise. Na webu Find a Grave jsem našel jak data narození a úmrtí jak Aloise Aussprunga (*4. prosince 1901 ve Vídni - †12. ledna 1991 ve Vídni), tak jeho ženy Theresie, rozená Bauerové (*24. srpna 1905 v Kundraticích - †4. března 1993 ve Vídni), obou pochovaných na vídeňském hřbitově Mauer, nazvaném tak podle místní části 23. městského okresu. Na adrese kundratického hostince "Zum weissen Lamm", tj. "U Bílého beránka" čp. 9 se 16. září roku 1868 narodila Theresia Langová, dcera krejčovského mistra Antona Langa (i jeho otec Johann Lang byl krejčovským mistrem v Palvínově /Pawinow/, matka byla Katharina, roz. Aussprung z Mirkova /Mirkau/ čp. 15) a jeho ženy Josefy (*17. února 1838 v Zadních Chalupách /Hinterhäuser/ čp. 26, †v červnu roku 1914), dcery chalupníka v Bošově (Poschau) čp. 16 Josefa Franka a Marie Anny, roz. Mužikové. Sem do Kundratic čp. 9 se 30. dubna 1899 přiženil Johann Aussprung (*16. května 1860 v Dobré Vodě /Gutwasser/ čp. 20, †16. listopadu 1915 ve Vídni). V křestní matrice je v záznamu o jeho narození (křestní jméno je tu rozepsáno "Johann v. Nepomuk", tj. Jan Nepomuk) rubrika "otec" ponechána bez udání matčina manžela (je tam jen tužkou vepsáno "Jozef Aussprung der natürliche Vater", tj. Josef Aussprung, přirozený otec), matka Maria Anna Aussprungová (*17. prosince 1835 v Novém Městečku /Neustadtl/, její příjmení je v matrice opraveno z "Aussprung" na "Pösl") byla ostatně sama nemanželskou dcerou Barbary Aussprungové (*20. září 1801 v Novém Městečku čp. 43, i její příjmení je v zápise o narození Johannově /ten tu u křestního jména příjmení psáno nemá vůbec/ opraveno z "Aussprung" na "Pösl" /v závorce za jejím jménem pak následuje poznámka "verehelichten Wenzl Tausch", tj. "provdané za Wenzla Tausche"/, nemanželské dcery mlynáře v Novém Městečku, okr. Sušice, Josefa Aussprunga a Magdaleny, roz. Böslové z Nuzerova /Nuserau/, taktéž okr. Sušice) Zbývá snad dodat, že záznam je podepsán "Johann Čížek, Pfarrer" a doleji i latinsky "Ita testor in fidem publicam Joannes Čížek curatus", tj. "Tak to dosvědčuji podle potvrzení veřejnosti. Jan Čížek, farář". Syn Johanna a Theresie Aussprungových Alois Johann Aussprung, jehož označuje Karl Suchy (i samostatně zastoupený na webových stranách Kohoutího kříže) za kundratického hostinského, krejčího a kronikáře v jedné osobě, stačil ještě "doma" pochovat svou maminku Theresii, roz. Langovou, jak o tom svědčí dokument o synově zaplacení výloh matčina mouřeneckého pohřbu z ledna a února roku 1947. K osobě Aloise Aussprunga upoutala mou zvýšenou pozornost zpráva ústředního krajanského listu "Sudetendeutsche Zeitung" z 20. ledna roku 2017 o daru zmíněného už pana Christiana Aussprunga z Vídně (ten mi koncem března 2017 zaslal velice kompletní rodokmen s daty předků až do osmé generace nazpět) Sudetoněmeckému muzeu (jeho otevření se připravuje na rok 2018) v podobě kulatého poháru z průhledného modrého skla s hebrejským nápisem "Baruch atta adonai, elohenu melech ha-olam, bore pri ha-gafen", který by v českém překladu zněl: "Pochválen budiž Ty, Věčný, Bože náš; Ty panuješ světu, Tys dal vyrůst plodům vinné révy." Aussprungovi z Kundratic udržovali po léta přátelské vztahy se židovskou rodinou Meisterovou, bydlící v sousedství. Hermann Meister (*1866) byl "U Bílého beránka" rád vídán jako host. Obchodoval s kožkami a byl přispívajícím členem zdejšího hasičského sboru. To jeho zásluhou se asi pohár dostal do majetku rodiny hostinského Aussprunga. Ten také poté, co Meisterovi hrozil postih za to, že nenosí od roku 1941 předepsanou žlutou hvězdu, z kusu látky na přítelovu prosbu označení vyhotovil. Hermann Meister byl posledním Židem v Kundraticích. V létě 1942 byl zatčen a byl 24. září 1942 převezen do Terezína (Theresienstadt), kde 2. dubna 1943 přišel o život. Pohár zvaný "kiduš" (blíže viz Wikipedia), tj. "požehnání", sloužil naplněn vínem k tomu, aby slovy nad ním (následně většinou i nad chlebem) pronesenými byl zahajován šabat nebo svátek. Poháry tohoto druhu bývaly i upomínkovým předmětem pro početnou židovskou klientelu západočeských lázní. Nezachovalo se jich mnoho, ale nám jde právě o to, uchovat z "šumavské" minulosti spojenými silami lidské paměti všechno, co z ní za to stojí (nebo snad i nestojí?).
- - - - -
* Vídeň (A) / Kundratice / † † † Vídeň (A)
