GERTRAUD BIERAMPLOVÁ
Verlorene Heimat Ich träumte es trugen mich Wolken und Sterne fort in mein Heimatland als ob die unüberbrückbare Ferne ich hätte niemals gekannt Ich träumte ich war im Vaterhaus durchschritt die vertauten Räume und lauschend durchs offene Fenster hinaus hört ich das Rauschen der Bäume Ich träumte es blühte und freute sich mit mir unser Blumengarten wie einst als mit inniger Liebe ich ihn durfte pflegen und warten Ich träumte ich ging übers Brücklein im Wald hört leis das Bächlein singen und durch das Tal zerstäubend verhallt eines Abendglöckleins Klingen Ich träumte ich schlief so wohlig ein von Heimatluft umfangen es koste der Wind mich zart und fein und Tannen ein Wiegenlied sangen Ich wache seh fern der Heimat mich stehn begleitet von Sehnsucht und Leid seh andere Menschen vorübergehen und weiß, die Heimat ist weit! |
Ztracený domov Měla jsem sen hvězdy a oblaka mě nesly tam kde je rodný kout jako by mosty dokázaly kreslit a dálku překlenout Měla jsem sen jsem zase v našem domě a chodím v domě tom a naslouchám jak oknem šumí pro mě odněkud zvenku strom Měla jsem sen raduje se a kvete zahrada před domem záhony celé námi s láskou pleté slibem vonící zem Měla jsem sen že jdu přes mostek v lese a potok zpívá mi a údolím se prachem cesty nese klekání nad námi Měla jsem sen tak blažený a čistý jak vzduch doma jsme znali a něžný vítr šel zas těmi místy jedle mě písní zkolébaly Bdím zas a domov vidím daleko od sebe jen touha zná ho i s tím steskem vším a lidé kolem neznají to nebe je daleko já vím |
Glaube und Heimat, 1988, č. 6, s. 33 |
Narodila se v Pohoří na Šumavě (Buchers) 27. listopadu 1926 a dožila se v bavorském městě Ingolstadt požehnané devadesátky. Na snímku, zachycujícím v roce 1990 pohromadě spolupracovníky krajanského měsíčníku Glaube und Heimat, vidíme ji s Marií Hochreiterovou a s Marií Schulze-Kroiherovou po boku stát hned za Josefem Bohmannem, prelátem Johannesem Barthem a Franzem Irsiglerem v prvé řadě před nimi. Nejsou to jména ledajaká, o všech se lze samostatně dočíst na webových stránkách šumavské čítanky, kterou máte právě před sebou. Co by jen byla bez těch prostých, až dívčích veršů od srdce?
- - - - -
* Pohoří na Šumavě