HAJO BLACH

"To není les jako jiné..."

V této krajině jsem se narodil a maluju ji, nezaměnitelnou jako je celý Bavorský les. Neboť:

"...der Bayerische Wald,
der ist so schwarz wie sonst keiner -
es hat ihn noch keiner gemalt,
wie er ist."

"ten Bavorský les,
černý jak nikde žádný jiný --
nenamaloval nikdo až podnes,
jaký je."

Ta krajina jako by nepotřebovala člověka. Téma, kterým mi je, musí mě však proniknout skrz naskrz. Pak se mi maluje jednoduše.

To je jen pár vět z rozhovoru, který dnes zřejmě vůbec nejvýznamnější malíř krajiny pod Roklanem a Luzným, totiž Hajo Blach, poskytl v červenci roku 1998 místnímu listu Grafenauer Anzeiger. Verše, které tu cituje, patří prý Georgu Brittingovi a mohly by být mottem celé Blachovy tvorby. Je opravdu odsud: narodil se 27. března 1943 ve Spiegelau, kde vychodil i obecnou školu, maturoval roku 1962 na gymnáziu v Deggendorfu (ta škola má název Comenius-Gymnasium a její žáci si i po letech říkají hrdě "Comenianer"!), studoval poté hospodářskou a sociální pedagogiku v Mnichově, upsal se však malířství a se svým učitelem a přítelem Heinzem Theuerjahrem (1913-1991) vykonal několik studijních cest, které vedle Paříže, tam později i vystavoval, vedly především do Bretaně a pak Provence po stopách van Goghových, Cézannových a Chagallových, od roku 1972 má však vlastní ateliér znovu tam, odkud vzešel: totiž ve Waldhäuser am Lusen, kde kdysi zakotvil i Reinhold Koeppel. Vedle malby se věnuje i grafice a ilustraci. Z knih, které vyzdobil, jmenujme romány Paula Friedla Der große Sturm a Der Waldprophet (Šumavský prorok) od Siegfrieda von Vegesacka o proslulém Mühlhiaslovi či sbírku básní Karl-Heinze Reimeiera Kachlofa-Geschichten (Příběhy kachlových kamen). Je spoluzakladatelem výtvarné skupiny Gruppe 91. Vyznává spontánnost uměleckého výrazu, jak se v tom smyslu kdysi vyjádřil Paul Cézanne: "Umění je harmonie, která existuje paralelně k přírodě".

- - - - -
* Spiegelau (BY) / Waldhäuser am Lusen (BY)