JOSEF BLAU
 Repro Hoam!, 1980, č. 10, s. 449 |
 Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank |
 Na snímku z roku 1947 Repro Sborník prací z historie a dějin umění, 2013, č. 7, s. 328 (SOkA Klatovy, fond ONV Klatovy, agenda občanství, N205) |
 Repro ze sbírek Muzea Královského hvozdu v Nýrsku |
|
Podle tohoto záznamu nýrské křestní matriky se narodil v Horním Nýrsku (Oberneuern) čp. 39 zdejšímu ševci Josefu Blauovi (i jeho otec, jako kmotr zde podepsaný, byl ševcem, matka Anna, roz. Dvořáková, pocházela z Tomic, dnes okr. Benešov) a jeho ženě Barbaře, dceři Wolfganga Schrella a Marie, roz. Ernstové, obou z Nýrska Repro SOA v Plzni - Porta fontium |
|
 Opis křesního listu Repro M. Korandová, Piruety na ostří nože (2016), s. 214 |
|
 Rodný dům v Horním Nýrsku čp. 39, kde ševcoval jeho otec Repro 2013 - Rok Josefa Blaua [sborník z 2. ročníku konference Připomínky literárních osobností města Nýrska, 2013], s. 22 (archív Karla Velkoborského) |
|
  Fotografie rodiny Josefa Blaua Repro ze sbírek Muzea Královského hvozdu v Nýrsku |
|
 V 85 letech Repro Glaube und Heimat, 1957, č. 17, s. 723 |
 Další fotografie z jeho stáří Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank |
 Se Spolkovým křížem za zásluhy v posledních letech života Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank (ze sbírek Böhmerwaldmuseum, Wien) |
 Už těsně před svým skonem v roce 1960 na jednom shromáždění krajanstva ve Furth im Wald, nad ním sedícím stojí Sepp Skalitzky a Franz Liebl (1881-1961), někdejší viceprezident německé sekce Zemské kulturní rady (1929-1938) a spoluzakladatel německé agrární strany Bund der Landwirte Repro Glaube und Heimat, 1991, č. 5, s. 81 |
|
Arch popisný ze sčítání lidu (census) 1900 zaznamenává v Orlovicích (Silberberg) jeho zdejší pobyt i se ženou Barborou (*29.5.1876) a synem Karlem (*26.1.1899) Repro Sčítání lidu 1900, Pocinovice - Orlovice, SOkA Domažlice (SOA v Plzni - Acta Publica) |
|
 Jeho zápis v knize hostů zámečku Horní Staňkov, který patřil Gustavu Schreinerovi Repro ze sbírek Jihočeské vědecké knihovny |
 Jmenování definitivním řídícím učitelem v Nýrsku Repro M. Korandová, Piruety na ostří nože (2016), s. 215 |
 Z jeho záznamu na seznamu nýrského učitelstva vysvítá, že absolvoval učitelský ústav v Praze roku 1894 Repro Standesausweis der Lehrerschaft an den deutschen Volks- und Bürgerschulen Böhmens, 9. Folge (1928), s. 257 |
 O Watzlikovi kdysi napsal do českobudějovického časopisu "Waldheimat", že "k nám přišel v pravou chvíli jako Boží dar" Repro Waldheimat, 1929, č. 12, s. 179 |
 Do pamětní knihy prášilské papírny zapsal rok před jejím požárem tato slova: Repro ze sbírek Muzea Šumavy v Kašperských Horách |
|
 Pohlednice z roku 1930 s podpisy z koncertu Jindřicha Jindřicha v Domažlicích Repro z daru Lukáše Vorlíčka |
 Snímek z nýrské kroniky zachytil smuteční slavnost k úmrtí T.G. Masaryka, na níž podle textu na vedlejší straně pronesl smuteční projev Repro Kronika města Nýrska 1901-1937 (SOA v Plzni - Porta fontium) |
|
Tady se jako kronikář města povinně přihlašuje roku 1938 k "osvobození" a "připojení" k Velkoněmecké říši Repro Kronika města Nýrska 1901-1937 (SOA v Plzni - Porta fontium) |
|
 Jeho zápis v nýrské kronice z února 1945 Repro ze sbírek Muzea Královského hvozdu v Nýrsku |
|
 Jeho návrh znění evropské hymny Repro M. Korandová, Piruety na ostří nože (2016), s. 217 |
|
 Seznam tisíce knih, které si směl vzít s sebou do amerického okupačního pásma v Německu Repro M. Korandová, Piruety na ostří nože (2016), s. 221 |
|
 Povolení k tomu, že se "stěhuje do Německa" Repro M. Korandová, Piruety na ostří nože (2016), s. 219 |
|
 Potvrzení, že byl "antifašistou" a je vystěhovám jako bývalý sociální demokrat Repro M. Korandová, Piruety na ostří nože (2016), s. 219 |
|
 Jeho žádost o urychlení odsunu Repro M. Korandová, Piruety na ostří nože (2016), s. 222 |
|
 Úmrtní oznámení Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank (ze sbírek Böhmerwaldmuseum, Wien) |
 Parte Repro Glaube und Heimat, 1960, č. 21, s. 898 |
 Jeho hrob ve Straubingu Repro 2013 - Rok Josefa Blaua [sborník z 2. ročníku konference Připomínky literárních osobností města Nýrska, 2013], s. 23 (archív Karla Velkoborského) |
 Pamětní kámen Josefa Blaua v Nýrsku Repro Hoam!, 2013, č. 10, s. 15 |
 Dům Josefa Blaua v Nýrsku, sousedící s Watzlikovým.... Repro Hoam!, 1972, s. 255 |
|
 ... sousedící vily Josefa Blaua a Hanse Watzlika v Nýrsku Repro Hoam!, 1972, s. 255 |
|
 ... a fotografie domu z roku 2006 Repro archív K. Velkoborského |
 Zlatý stoleček poblíž jezera Laka Repro Zapomenuté dědictví : oprava drobných kamenných památek na Šumavě (2004), s. 46 |
|
Článek Hany Voděrové o tom, jak hledat Zlatý stoleček, na stránkách časopisu, který rediguje Repro Vítaný host na Šumavě a v Českém lese, podzim 03/2009, s. 28 |
|
 Domy s renesančními štíty na náměstí v Dolním Nýrsku, které hájil v obsáhlém dopise z léta roku 1919 před představbou Repro Sborník prací z historie a dějin umění, 2013, č. 7, s. 345 (ze sbírek Muzea Královského Hvozdu v Nýrsku) |
|
 Učitelskou dráhu začal v Dešenicích (místní škola je tu zachycena na snímku, pořízeném někdy kolem roku 1915), pak působil v Orlovicích, ve Staré Lhotě a nakonec v Nýrsku Repro 2013 - Rok Josefa Blaua [sborník z 2. ročníku konference Připomínky literárních osobností města Nýrska, 2013], s. 31 (archív Karla Velkoborského) |
|
  |
|
 Stará Lhota u Nýrska, kde učil, na třech starých pohlednicích, |
|
 Obálka jeho publikace, která vyšla v řadě "Sudetendeutsche Heimatgaue" (ca 1920, nakladatelství Franz Kraus, Liberec) |
 Obálka další publikace z roku 1921 (Roland, Praha) Repro z daru Lukáše Vorlíčka |
 Obálka (1922) s vinětou Georga Achtelstettera (nakladatelství Paul Gollors Nachfolger, Liberec) |
 Obálka jeho knihy o hradu Pajrek (A. Weiner, Nýrsko, 1931) Repro z daru Lukáše Vorlíčka |
 Titulní list (1938) |
 Obálka Blauova překladu románu Jan Cimbura (1941) vydaného nakladatelstvím Hanns Horst Kreisel v Lipsku |
 Obálka (1958) už po válce ve vědecké řadě Adalbert Stifter Verein v Mnichově vydané práce o Šumavanech v brazilském Sao Bento, kteří se tu usidlovali od roku 1873 |
 Obálka lipského časopisu, kde roku 1942 vyšla (ve 2. čísle 2. ročníku) stať o raně středověké stezce z Čech do údolí řeky Isar (ze Sušice do Deggendorfu) - autorem onoho textu byl Dr. Karl Dinklage a třeba asi dodat, že sem přispívali i význační čeští archeologové jako Jaroslav Böhm, Ivan Borkovský (vlastně Ukrajinec), Bedřích Dubský, Jan Eisner, Jiří Neustupný, Josef Skutil či Bedřich Svoboda (ten hákový kříž naznačuje, jaké myšlence měl sloužit v oné době i výzkum pravěku a středověku) |
|
Vzpomínka z jeho dětství, jak ji v září 1953 uveřejnil na svých stránkách ústřední list vyhnaných krajanů - doprovodný snímek je ovšem odjinud a zachycuje známou štramberskou "trúbu" ze severomoravského, kdysi rovněž německy hovořícího Kravařska (Kuhländchen) Repro Sudetendeutsche Zeitung, 1953, č. 36, s. 6 (Bayerische Staatsbibliothek - Digitalisat-Bestellung) |
|
|
V roce 1955 zaplnila dětskou přílohu listu Sudetendeutsche Zeitung vlastně téměř celou Repro Sudetendeutsche Zeitung, 1955, č. 32, příloha Kondor č. 51/52, s. 90-95 (Bayerische Staatsbibliothek - Digitalisat-Bestellung) |
|
 O slavnostním večeru v Deggendorfu na jeho počest v prosinci roku 1957 Repro Hoam!, 1958, č. 2, s. 13 |
 Recenze jeho románu "Die Goldene Säule" na stránkách krajanského měsíčníku, jejímž autorem je Sepp Skalitzky Repro Hoam!, 1959, č. 7, s. 30 |
 Jeho medailon na stránkách oficiálního orgánu krajanského sdružení Repro Sudetendeutsche Zeitung, 1992, č. 28, s. 8 |
|
 Po něm se jmenuje ulice v Neuhausu, části obce Offenberg v dolnobavorském okrese Deggendorf Repro 2013 - Rok Josefa Blaua [sborník z 2. ročníku konference Připomínky literárních osobností města Nýrska, 2013], s. 23 (archív Karla Velkoborského) |
|
 Obálka románu Marie Korandové "Piruety na ostří nože" (2016), který je mu věnován a který vyšel nákladem nýrského Muzea Královského hvozdu |
 Věnováno mu je i umrlčí prkno v Bodenmais Repro Glaube und Heimat, 2024, č. 3, s. 63 |
|
O románu v krajanském periodiku Repro Sudetendeutsche Zeitung, 2016, č. 37, s. 18 |
|
Textová část: |
|
|
