logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

FERDINAND BÖCK

Jak si uchováme své zdraví?

Se zvláštním ohledem na Kneippovo učení


Zdraví, naše nejcennější bohatství
Kdy je vlastně člověk zdráv?
Na nerušené výměně látek závisí všechen život
Projevy nemoci jsou ozdravnými procesy, při nevyléčitelných příčinách choroby účelnými procesy přizpůsobení
Život v souladu s přírodou
Bydlení
Spánek
Oblečení
Pohyb a dechová gymnastika
Strava
Zrnková káva
Alkohol
Nikotin
Denní stolice
Voda
Vzduch a světlo
Co činí byliny léčivými?
Příroda je naší nejvěrnější matkou


Budweiser Zeitung, 1927, č. 91, s. 5

Předchozí výčet hesel reprezentuje obsah přednášky s názvem v titulu, na níž je zároveň pozvánkou. V Českých Budějovicích přednášel MUDr. Ferdinand Böck, vedoucí lékař Lázní svaté Markéty (Sankt Margaretenbad) u Prachatic, což byla mimochodem instituce zřizovaná sdružením "Deutscher Kulturverein" (po roce 1919 bylo následovníkem "obranného" Německého školského spolku /"Deutscher Schulverein"/ - viz Wikipedia - pozn. překl.), zasvěceného aktivní menšinové politice na území ČSR, ačkoli se tvářilo přísně apoliticky, hned několikrát v Německém domě i v budově německé měšťanské školy naproti katedrále (dnes je v tom domě pobočka magistrátu). Ne náhodou nejspíš si český list "Republikán" v dubnu roku 1925 stěžuje, že od doby, kdy má prachatická nemocnice českého primáře, dává "státní obvodní lékař" v Prachaticích Böck, který se prý jinak tváří jako "loyální Němec", vozit své pacienty vlastním autem přes České Budějovice do Českého Krumlova, jehož úřední přívlastek nemohl zakrýt nečeský tehdy ráz města. V roce 1935 byl lázeňský provoz zastaven a objekty byly pronajímány pro letní pobyty zámožných, převážně německy hovořících hostí. Dne 15. května 1941 byl v už "říšských" Prachaticích podle zprávy listu "Budweiser Zeitung" lázeňský provoz obnoven, ze sanitárního rady Böcka, po záboru československých pohraničních území úředního lékaře říšského Státního zdravotního úřadu (Staatliches Gesundheitsamt), v novinové zprávě muže titulovaného už "Pg.", tj. "stranický soudruh", se však za války stal vrchní štábní lékař zdejšího útvaru wehrmachtu, jemuž byly zřejmě k dispozici i prostory lázní, kde se konala i pracovní zasedání nacistické organizace NSV, tj. Nationalsozialistische Volkswohlfahrt (česky by se řeklo "Národně socialistická péče o blaho lidu" /!/). Neblahá válka skončila a Böck působil po vyhnání jako lékař a zdravotní rada (Medizinalrat) v bádensko-württemberské obci Adelmannsfelden, v Lauchheimu, nejmenším městě téhož zemského okresu Ostalbkreis, posléze v městě Aalen, kde má okres sídlo. Stal se čestným členem vyhnaneckého spolku "Heimatgruppe Böhmerwald". Zemřel v Aalen na srdeční infarkt 27. listopadu roku 1956 a dva dny nato byl na tamním lesním hřbitově (Waldfriedhof) i pochován. Narodil se přitom v "šumavském" Stodu (Staab) čp. 24 (dům s tím číslem popisným na dnešním náměstí Československé armády dosud stojí) dne 30. srpna roku 1890 (kaplan Gottfried Horn ho pokřtil až 13. září) jako Ferdinand Karl Johann Böck, syn okresního soudního adjunkta Ferdinanda Böcka "staršího" (chlapcův děd z otcovy strany Johann Böck byl vrchním úředním kontrolorem /Oberamrskontrollor/ v Litoměřicích /Leitmeritz/, jeho žena Johanna, roz. Strakatý /!/ pocházela z České Lípy /Böhmisch Leipa/) a Anny, dcery Karla Kriegelsteina rytíře von Sternfeld, lékaře v moravském Prostějově /Proßnitz/ čp. 116 (viz o něm blíže Wikipedia), a Aloisie, roz. Wolfové původem z téže adresy (i ten dům s novým číslem 444/116 na Olomoucké ulici města Prostějov dosud stojí). Na Böckově aalenském pohřbu promluvil jako zástupce zmíněného vyhnaneckého spolku jeho předseda Gustav Schuster (i samostatně zastoupený na webových stranách Kohoutího kříže), který citoval obsah proslulého středověkého "sporu" Jana ze Žatce (zastoupeného na webových stránkách Kohoutího kříže jako "Johannes von Tepl" s původem ze šumavské Šitboře /Schüttwa/) nazvaného "Ackermann aus Böhmen", tj. "Oráč z Čech", v tom smyslu, že nejvyšší soudce Bůh, jemuž je spor předložen, přiznává právo oběma stranám: lidskému žalobci i smrti jako vykonavatelce Boží vůle. Obsáhlý nekrolog krajanského časopisu "Böhmerwäldler Heimatbrief", podepsaný šifrou "efka" (tají se za ní zřejmě Franz Kreipl, mající rovněž samostatné zastoupení na webových stranách Kohoutího kříže), činí z člověka a lékaře Ferdinanda Böcka bytost nestrannou a bezchybnou. Může takovou bytostí kdo z nás, lékaře nevyjímaje, kdy zaživa vůbec být?

- - - - -
* Stod / Lázně svaté Markéty, Prachatice / Prachatice / České Budějovice / † † † Aalen (BW)

Obrazové přílohy:
(ukázky)

V roce 1940 přednášel v Prachaticích již jako "Parteigenosse"
Parte
Nekrolog do krajanského časopisu napsal Franz Kreipl
Zpráva o úmrtí na stránkách jiného krajanského časopisu

zobrazit všechny přílohy

TOPlist