logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

FRANZ THOMAS BÖHM

Stoletá německá škola ve Velkých Skalinách

Německá obecná škola v Groß-Gallein (dnes Velké Skaliny - pozn. překl.) by ve školním roce 1984/85 slavila své stoleté jubileum. Byla založena v roce 1884 sdružením Deutscher Schulverein ve Vídni (vzniklo 4 roky předtím 1880, mezi jeho zvláště významné podporovatele patřil spisovatel Peter Rosegger (zastoupený rovněž samostatně na internetových stranách Kohoutího kříže, k čelným představitelům sdružení patřil pak mj. Viktor Adler, židovský oční lékař v Praze a zakladatel rakouské sociální demokracie i listu Arbeiterzeitung, v provizorní Rennerově vládě od října až do své smrti v listopadu 1918 rakouský ministr zahraničí, zastávající připojení tzv. "Deutschösterreich" k Německé říši - pozn. překl.) za podpory obyvatelstva nově tím ustavené školní obce. K té patřily osady Dalleken (dnes zaniklé Daleké Popelice) a Groß-Gallein, patřící k obci Ottenschlag (dnes Dluhoště, část Benešova nad Černou, tenkrát Deutsch-Beneschau, tj. Německého Benešova - pozn. překl.) a farnosti Deusch-Beneschau, rovněž pak menší samostatná obec Dechant-Gallein (dnes Děkanské Skaliny - pozn. překl.), náležející už k farnosti Pflanzen (dnes Blansko). V roce 1934/35 slavila škola 50 let své existence. Děti uvedly k oslavě výročí divadelní hru s květinovým rejem (v originále "mit Blumenreigen" - pozn. překl.) atd., doprovázeny na harmonium a vedeny svým tehdejším řídícím učitelem Franzem Böhmem. V hostinci u Polzerů ve školní obci byla tehdy rovněž za vedení pana řídícího provedena ještě jedna divadelní hra, z výnosu inscenace byl pak zakoupen šicí stroj a závěsy do oken na jižní straně budovy, zbylá část výnosu zaslána na adresu Deutscher Kulturverband (od roku 1919 právní nástupce sdružení Deutscher Schulverein v nově vzniklém Československu - pozn. překl.) v Praze. Jak se proslýchá, má být vznosná patrová budova, hledící daleko do kdysi německy mluvícího kraje, nyní stržena. Poslední školnicí (Schulwartin) byla v ní paní M. Mareková (dožila se 101 a půl roku věku), posledním jejím ředitelem byl dnes už také zesnulý učitel Pascher. Všechny krajany z někdejší školní obce zdraví jejich Franz Böhm, 8356 Spiegelau.


Hoam!, 1984, s. 372

Dodejme snad jen tolik, že o Franzi Böhmovi víme jen to, co sám o sobě napsal, podle monografie Novohradské hory a novohradské podhůří - Příroda, historie, život (2006) z nakladatelství Baset, v níž je mimochodem Kohoutí kříž obsáhle citován, však "jeho" škola dosud stojí nedaleko honosnější a novější "menšinové" české, dnes ovšem rovněž k výuce neužívané (zato velice známé jako letní "škola v přírodě" s přilehlým táborem). Jak se dočítámev knize Jihočeské menšiny, vydané ve zpracování Jana Františka Svobody v roce 1925 nákladem Jednoty státních učitelů župy českobudějovické, leží "nepatrná víska" Velké Skaliny na úpatí hory Kohout v "650 metrech nad mořem". V blízkosti nalézají se nepatrné zbytky hrádku Sokolčí (to při něm protržením přehrady na říčce Černá začaly v roce 2002 katastrofální povodně v Čechách). "Poněmčení úplně dokonala německá škola, založená zde Schulvereinem". Dále se dovídáme, že ta česká "jest umístěna v hostinské místnosti p. Polzera" a navštěvuje ji 18 dětí 8 zdejších Čechů. To pro ně zřejmě byla za první republiky postavena pěkná škola nová. "Zbytek" obyvatel tvořilo také "za republiky" 109 Němců a 5 "cizozemců". Obecní zastupitelstvo "jest 9tičlenné a vesměs německé". Jak to všechno dopadlo, víme. Dnes je ve Velkých Skalinách, součásti Benešova nad Černou, evidováno v číselné kolonce počtu obyvatel číslo "nula" (viz Encyklopedie Seznam). Ti bývalí, mezi nim i pan řídící Böhm, uchovávají svými svědectvími jen přerušenou paměť zapadlého kraje. Franz Böhm se narodil 23. listopadu roku 1902 v Merklíně (Merkelsgrün) v někdejším okrese Jáchymov (Sankt Joachimsthal). Učil kromě Velkých Skalin i v Litvínovicích (Leitnowitz) u Českých Budějovic (Budweis), po vyhnání už jako penzista a vdovec posléze trávil sklonek života u svých neteří Helgy Grassingerové a Brunhilde Köberlové v bavorském Spiegelau. Chtěl se podobně jako jeho otec dožít 95 let a málem se mu to podařilo. Zemřel ve Spiegelau 11. června 1997 a před smrtí prý stačil "Herr Rektor" ("pan řídící") předat svým blízkým podrobný text o svém životě i s rodokmenem svých předků.

- - - - -
* Merklín / České Budějovice / Spálenec, Zbytiny / Rychnůvek / Český Krumlov / Velké Skaliny / Litvínovice / † † † Spiegelau (BY)

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Podle tohoto záznamu v křestní matrice farní obce Hroznětín (Lichtenstadt) se narodil v Merklíně čp. 36 dne 23. listopadu roku 1902 a den nato byl v hroznětínském farním kostele sv. Petra a Pavla farářem Friedrichem Neumannem i pokřtěn jménem Franz Thomas Böhm - chlapcův otec Johann Böhm, narozený 16. dubna 1867 v Litvínovicích (Leitnowitz) čp. 1, přednosta železniční stanice v Merklíně čp. 36, byl synem Johanna Böhma, rolníka v Litvínovicích čp. 1 a Marie, roz. Seilerové rovněž z Litvínovic u Českých Budějovic (Budweis), matka dítěte Elisabeth, narozená 12. srpna 1868 v Haklových Dvorech (Hackelhöf) čp. 35, byla dcerou Leonharda Humlera, rolníka v Šindlových Dvorech (Schindelhöf) čp. 6 a Kathariny, roz. Štěpánové z Mokrého (Gauendorf) u Českých Budějovic, jako novorozencův kmotr a kmotra jsou podepsáni Franz Jaksch, majitel usedlosti v Šindlových Dvorech čp. 6 a jeho dcera Marie Jakschová - podle pozdějších přípisů se Franz Thomas Böhm dne 29. října roku 1929 v Českém Krumlově (Krumau) oženil s Annou Hoffmannovou z Arnoštova (Ernstbrunn) a na podzim roku 1939 vystoupil z katolické církve
Hroznětínský kostel sv. Petra a Pavla
Jeho svatební fotografie, pořízené v českokrumlovském fotoateliéru Seidel dne 26. října roku 1929, tj. 3 dny před samotnou ženitbouJeho svatební fotografie, pořízené v českokrumlovském fotoateliéru Seidel dne 26. října roku 1929, tj. 3 dny před samotnou ženitbou
Českokrumlovská oddací matrika uchává tento záznam o jeho svatbě v českokrumlovském kostele sv. Víta 29. října roku 1929 - ženich Franz Thomas Böhm byl v té době učitelem ve dnes zcela zaniklém Rychnůvku, nevěsta Anna, narozená 21. ledna 1907, byla dcerou Julia Hoffmanna, obraceče forem v arnoštovské sklárně čp. 6, a Pauliny, roz. Weißové ze Spálence (Brenntenberg) čp. 93

zobrazit všechny přílohy



Dostupné zdroje v JVK:

TOPlist