EMERICH RUDOLF BOYER VON BERGHOF

Záznam o jeho narození v křestní matrice vídeňské farnosti Waehring s přípisy o sňatcích, návratu do katolické církve a úmrtí

Repro Matricula Online

Na rodinném hrobě na vídeňském hřbitově Dornbacher Friedhof jeho jméno nenacházíme

Repro www stránky Find a Grave

Jeho dvanáctistránková brožura o první světové válce a jejích příčinách, vydaná knihtiskárnou Wilhelma Hambera ve Vídni roku 1915

Repro Openlibrary.org

Obálka (1919) jeho brožury "ke svědomí Evropy" v kopii zaslané ze Sudetoněmeckého archivu v Mnichově

Obálka (1921) jiné z jeho knih s titulem "Večeře se smrtí a jiné strašidelné historie. Volně zpracováno podle Alexandra Dumase", vydané nakladatelstvím Wiener-Börsen-Kurier

Repro Amazon.de

Záhlaví a úvod jeho článku ve vídeňském filmovém časopise z roku 1924 o senzačním procesu s herečkou Milicou Vukobrankovičovou, jinak učitelkou, která otrávila celou svou rodinu (viz o tom i obrazová příloha s titulem Travička u jména Antonie Pifflová) - za povšimnutí jistě stojí i obnosy, které představovala cena jednoho čísla časopisu a odměna v jeho čtenářské soutěži za časů rakouské poválečné inflace

Repro Die Filmwelt, 1924, č. 3, s. 3

Na této mapce z období propagace "Deutschböhmen" (1918-1920) se žádá osvobození 3,5 milionu Němců od české tyranie německy i anglicky

Repro K. Řeháček, Němci proti Československu na západě Čech (1918-1920) (2008), obálka

Pohlednice s obrázkem Ernsta Kutzera ve prospěch provincie "Deutschböhmen" a "Sudet"

Repro R. Fink, Hans Watzlik : sein Werk im Spiegel der Zeiten (2020), s. 52

Předehrou k nacistickému záboru československého pohraničí se stal "anšlus" Rakouska - na tomto oslavném kulatém štítě k "osvobození Ostmarky" je na obrysu Německa i s Východním Pruskem Československo opravdovým klínem v jeho boku

Repro Alte Spuren / Neue Wege : Landesausstellung Oberösterreich & Südböhmen. Band 2, Ausstellungen (2013), s. 215, foto Thomas Hackl (Stadtmuseum Linz)

V roce, kdy zemřel (1950), apelovalo Sudetoněmecké krajanské sdružení tímto bojovným plakátem na německou veřejnost, aby podpořila právní nároky na "uloupený domov"

Repro "Volkstumskampf" ohne Ende? : sudetendeutsche Organisationen, 1945-1955 (2008), s. 138

Marek Kerles uvádí svůj zásadní článek v příloze Pátek Lidových novin o problémech českého hospodaření na Šumavě odkazem na Boyerův dopis z roku 1919, plný chmurných předpovědí budoucího vývoje - na snímku je kraj kolem Želnavy

Repro Pátek Lidových novin, 2012, č. 23, s. 12-13, foto František Vlček

Mapa týdeníku Die Woche, zachycující útěk a vyhnání německého
obyvatelstva střední Evropy, jak ji v roce 1995 převzaly Lidové noviny

Repro Lidové noviny, 9. 6. 1995, s. 17

"Dopis o svobodě", potvrzující privilegia králováckých svobodných sedláků z roku 1747

Repro J. Steiner, Šumava - Královský Hvozd, území svobodných Králováckých rychet I (2001), s. 24

Už jedna z 28 ilustrací k cestopisu Sira Johna Mandevillea, miniatura z 15. století ve sbírkách Britského muzea,
zachycuje práci sklářů z česko-bavorského pomezí (proslulá kniha byla do češtiny přeložena už v roce 1400 Vavřincem z Březové)

Repro R. Haller, Historische Glashütten in den Bodenmaiser Wäldern : ein Beitrag zur Geschichte des Glases im Bayerischen Wald (1981), s. 25

Klenotem Bavorského lesa je nazýván klášterní kostel sv. Jana Křtitele v Rinchnachu - na detailu jedné z nástropních maleb vlevo je zachycen i šumavský mnich Vintíř na cestě lesem

Repro Webová alba Picasa - galerie Sigrid-esha a Toulky po východním Bavorsku a Čechách : kultura a historie (2007), s. 50