AUGUST CZIŽEK
Z kroniky německé obecné školy v Dolním Dvořišti
Prehistorie školy
Podle starých listin se Dolní Dvořiště (v originále "Unterhaid" - pozn. překl.) postupně objevuje pod jmény:
Merica Rinaldi (1384), tj. německy Reimbaltshaid čili jakýmsi Reimbaltem (v Profousově díle "Místní jména v Čechách" je doložen jako "ecclesiae plebanus", tj. místní farář, "Haid" pak Profous překládá jako "bor", jenže u Dolního Dvořiště /1384 "Philippshaid"/jmenuje faráře jiného, tj. Philippa a Reinolda přičítá Dvořišti Hornímu: 1369-1385 Merica Rinoldi, načež obojí Dvořiště prý nepotřebovalo rozlišení na Dolní a Horní, poněvadž česky se jednomu, tj. "Dolnímu", říkalo Dvořiště, "Hornímu" pak Myšlany - českým variantám se však "německý" kronikář Czizek vyhýbá, resp. je mate dohromady - pozn. překl.) založenou osadu v lese.
St. Aegidi in Prato (1481), tj. "u svatého Jiljí na louce" (což zase nenajdeme u Profouse! - pozn. překl.).
Unterhaid poprvé nacházíme v pozemkové knize městyse roku 1509 (Profous tento výskyt neuvádí, ale už 1364 dokládá "Dworziscz", 1369 "Dworzicz", 1379 "Dworzischcze, 1385 "Dworzecz", 1399 "Dworzist", 1405 "Dworsczicz", 1457 "Dworist auf der Niderhaid" atd. už s německou variantou navozující pozdější český přívlastek "Dolní", v němčině "Nieder" či "Unter", je ovšem takřka neuvěřitelné, že se kronikář německé školy dokázal veškeré připomínce výrazu "Dvořiště" vyhnout, možná právě díky svému příjmení "Czizek" či Czischek", odkazujícímu na učitelův český původ - pozn. překl.).
Nidernhaydt či Niederhayd, Nyderhayden nacházíme v listinách od roku 1569 (Profous o více než 110 let dříve! - pozn. překl.), 1577 "Dolny Misslany" (tady se prozrazuje souvislost s Horním Dvořištěm, resp. s Myšlany, o nichž nebyla ve školní kronice dosud ani řeč - pozn. překl.), Unnterhaidt (1623), Unter-Haydt (1672) a Vntterheydt (1681).
S takto původně rozličně psávanou podobou místního jména Unterhaid se setkáváme až do dnešních dnů. Vedle toho konečně bývalo odkazováno i na latinské úřední označení (asi spíše v církevních pramenech - pozn. překl.) Merica inferior (tj. doslova "dolejší /níže položený/ bor" - pozn. překl.).
Osada se ovšem rychle rozvíjela. Už roku 1384 je deklarována jako farní s kostelem zasvěceným sv. Jiljí, což byl světec, těšící se ve středověku zejména u Bavorů (v originále "bei Bajuvaren", původně latinské jméno Baiuvarii ovšem pravděpodobně znamená "lidé z Čech (Bojohemia, Bohemia)", viz Wikipedia) - pozn. překl.) veliké oblibě. Farář je podřízen cisterciáckému klášteru ve Vyšším Brodu (v originále "ist dem Zisterzienserstifte Hohenfurt einverleibt" - pozn. překl.), není ovšem přesně známo, kdy k této podřízenosti, resp. K tomuto přivtělení došlo (v originále "wann etwa das Stift von derselben Besitz ergreiffen hat" - pozn. překl.). Je toliko známo, že cisterciáci zaopatřují farnost teprve od roku 1641.
Z jednoho z prvních záznamů - pochází přibližně z roku 1507 - se dovídáme, že Dolní Dvořiště bylo už tehdy oblaženo jistým školmistrem Lienhardtem (v originále "mit einem . schuelmaister Lienhardt'" - pozn. překl.), mužem, který měl k dispozici dům, vydržovaný z veřejných prostředků (v originále "mit einem pfandwürdigen Hause ausgestattet war" - pozn. překl.). Po roce 1600 působili v Dolním Dvořišti následující jazykově němečtí učitelé:
| Poller Andreas v letech | 1600-1643 |
| Scheiber Johann v roce | 1643 |
| Foissner Adam | 1647 |
| Rausch Thomas | 1649 |
| Riedl Urban | 1653 |
| Thom. Michael | 1660 |
| Feldkircher Adam | 1666 |
| Prechtl Johann | 1671 |
| Guldmann Thomas | 1683 |
| Guschl Albert | 1685 |
| Peinlinger Thomas | 1700 |
| Hölderl Simon | 1746 |
| Fischböck Georg | 1752 |
| Rohrwöck Josef | 1760 |
| Rohrwöck Anton | 1816 |
| Stiepan Matthias | 1831 |
| Reitinger Johann | 1842 |
| Fischbeck Josef | 1859 |
| Gatscher Jakob | 1895 |
| Czizek August | 1910 |
| Migl Matthias | 1926 |
| Marie Micko | 1929 |
Kronika německé obecné školy Dolní Dvořiště 1911-1938
P.S. Josef Fischbeck a Marie Micko (ta je tu dodána vlastní rukou a je to ona, kdo zaznamenala skon svého předchůdce Augusta Czizeka roku 1930 ve školní kronice), provd. Alschingerová, jsou i samostatně zastoupeni na webových stranách Kohoutího kříže.
Nacionální lež zůstává nacionální lží už proto, že napravena budí podezření, že náprava se udála ve jménu nacionální lži jiné. Jak ovšem očekávat nápravu od pramene, který představuje školní kronika? August Czizek kroniku, z níž v překladu citujeme, nejen bohatě zaplnil, nýbrž v roce 1911 rovnou založil. Co o něm vlastně víme? Narodil se jako Augustyn Cízek (ten háček nad "C" je v křestní matrice opravdu málo zřetelný) 22. srpna roku 1862 ve vsi Dříteň (později své rodiště označoval německou málo užívanou podobou "Ziernau") a den nato mu farář v Bílé Hůrce, psaný v matrice Hinek Šreiner i Ignaz Schreiner, v tamním kostele sv. Štěpána udělil svátost křtu. Novorozencův otec Ján Čížek (takto zřetelně psáno v křestní matrice), syn Františka Čížka, knížecího radního z Netolic čp. 1 a Josefi (tak psáno v matrice!), rozené Bohdanecké z Bavorova (v matrice "z Baborowa"), byl sládkem "ze Dřítně", chlapcova matka Alžběta byla dcerou "Wácslawa Krauskopf sedláka ze Swonic", tj. ze Svojnic, "kraj Písecký, okres Prachatický", čp. 1, jméno matky kupodivu neuvedeno! Z archu sčítání lidu z roku 1921 vysvítá, že tehdy bydlel v Dolním Dvořišti v domě čp. 87 (i dnes slouží ten přestavěný objekt jako škola) se svou ženou Marií, která uvádí jako své rodiětě "Neuhof", okr. Nové Hrady, kde měla přijít na svět 18. června roku 1868. Považujeme-li za "Neuhof" ves Nepomuk (viz Wikipedia), vzniklou jako buquoyský "Nový Dvůr" v 18. století, narodila se tu v červnu 1868 Maria Hahnová jako dcera hraběcího lesníka Šimona Hahna a jeho ženy Josefy, dcery hostinského z Dobré Vody u Nových Hradů (v matrice Bründl) Simona Bammera, narozené tam podle dobrovodské křestní matriky v čp. 11 dne 28. prosince roku 1829. Bammerova žena a Josefina matka Theresia byla dívčím jménem Wallnerová a pocházela z dolnorakouského Langenlois. Dne 24. února 1897 se Augustu a Marii Czizekovým, kteří se brali v Pohorské Vsi (Theresiendorf) 28. ledna roku 1890, jak o tom svědčí tamní oddací matrika, narodil v Dolním Příbrání (Untersinnetschlag), kde byla od roku 1883 německá škola, syn a otcův jmenovec August Czizek (u snímku fotoateliéru Seidel z roku 1927 příjmení dokonce psáno Czischek), který zemřel 15. března 1975 v rakouském Linci. Ten poté, co v Linci absolvoval učitelský ústav, učil v Kuří (Hermannschlag), Německém Benešově (dnes Benešov nad Černou), Malšíně (Malsching) a Polné na Šumavě (Stein), kde působil jako řídící německé školy až do roku 1945. O smrti Augusta Czizeka "staršího" dne 6. srpna 1930 v Českém Krumlově, kde trávil léta odpočinku, nacházíme záznam na stránkách jím založené školní kroniky německé školy v Dolním Dvořišti. Pokud by se chtěl někdo rozhorlovat nad nacionálními lžemi a činil tak z české strany na příkladu Augusta Czizeka, rodem Augustyna Čížka z Dřítně, nechť se zamyslí, co Češi učinili se zemskou pamětí po vyhnání "Němců" a musím dát to označení do uvozovek, po roce 1945.
- - - - -
* Dříteň / České Budějovice / Dolní Příbraní / Dolní Dvořiště / † † † Český Krumlov
