FRANZISKA DEMELOVÁ
Slovo má matka praporu
Milí domovští přátelé (v originále "Heimatfreunde" - pozn. překl.)!
V souladu s Vaším přáním jsem potvrdila svou připravenost převzít čestnou funkci matky praporu a děkuji Vám za důvěru, kterou jste mi tím prokázali. Těší mne, že nyní také my Nýrští ze Šumavy (v originále "wir Neuerner aus dem Böhmerwald" - pozn. překl.) budeme mít tak krásný prapor a ráda bych ze srdce vyjádřila vděčnost všem, kdo umožnili svými finančními dary a spoluprací jeho pořízení.
Mnozí se na mě, "pekařovic Fanni" (v originále "Heimatfreunde" - pozn. překl.), asi dobře rozpomenou. Narodila jsem se a bydlila v Nýrsku (Neuern), Hauptstraße (tj. Hlavní ulice - pozn. překl.) čp. 54. Moji rodiče, Franz a Katharina, vlastnili tu pekařství. Měla jsem dva bratry a tři sestry. Bratr Franz padl roku 1941 v Rusku (rozuměj v tehdejším Sovětském svazu - pozn. překl.) u Kyjeva (v originále "Kiew", dnes hlavní město samostatné Ukrajiny - pozn. překl.), sestra Elfriede, provd. Wesselaková, zemřela už v roce 1944. Další těžká osudová rána nás všechny potkala roku 1946: vyhnání a život bez domova. Přestože nás sužovaly hlad i nouze, postrádali jsme v prvních letech vyhnanství zejména kulturní a sportovní život, na který jsme byli z domova navyklí. Ať to byl například tělocvičný Turnverein, krásná plovárna, lesní divadlo (v originále "Freilicht-Waldbühne" - pozn. překl.), které v letních měsících uvádělo ty nejkrásnější scénické kusy (v originále "Theaterstücke" - pozn. překl.). Ráda si vzpomínám na slavnosti slunovratu, za nichž táhli turneři (v originále "Turnverein" - pozn. překl.), veteráni, hasiči s hudbou vpředu k bystřickému kostelíku (rozuměj kostelík Nejsvětější Trojice u Bystřice nad Úhlavou /Bistritz an der Angel/ - pozn. překl.). Slunovratová vatra (v originále "Sonnwendfeuer" - pozn. překl.) byla z návrší, kde hořela, daleko viditelná. K velkolepým událostem církevního roku patřil v Nýrsku vždycky svátek Božího Těla (v originále "Kranzltag" - pozn. překl.) a svátek Vzkříšení (v originále "Auferstehung" - pozn. překl.) s procesími, která vycházela od dolnonýrského kostela svatých 14 pomocníků (vyhozen v lednu 1973 do povětří a srovnán se zemí - pozn. překl.) a mířila z rynku (v originále "Ringplatz" - pozn. překl.) hlavní ulicí ke kostelu svatého Tomáše v Horním Nýrsku.
Může nás jistě těšit, že jsme místem svěcení našeho praporu zvolili místo tak blízké našemu domovu, s lidmi, jejichž srdce jsou nám otevřena. Chceme totiž světit prapor naší domovské obce Nýrsko na Šumavě dne 17. září 1988 v mariánském poutním místě Neukirchen bei Heiligen Blut.
Ten prapor má nám připomínat milovaný nezapomenutelný domov, má nás dnes i propříště spojovat navzájem. Nabádá nás, abychom věrně vytrvali ve víře našich předků. Také oni se seskupí o slavnostech a svátcích kolem svého praporu, který bude nošen při mnoha příležitostech. Kéž by nám usnadnil nacházet se navzájem, i když k našim shledáním budeme směřovat ze všech stran světa.
V domovské spřízněnosti Vás srdečně zdraví Vaše matka praporu Franziska Demelová, roz. Altmannová (Bäcker-Fanni z Nýrska).
Erinnerungen an dahoam (1988), s. 15
Narodila se v Nýrsku dne 31. října roku 1918 (nové Československé republice byly právě tři dny) zdejšímu pekaři Franzi Altmannovi a jeho ženě Katharině. Popsala ostatně své rodinné poměry dosti podrobně v předchozím textu, dodejme tedy jen, že se roku 2008 dožila v Mnichově požehnaných 90 let. a zemřela tam až necelých sedm let nato dne 1. února 2015. Na parte má psán citát z Bible (Pavlův druhý list Timoteovi), česky znějící takto: "Dobrý boj jsem bojoval, běh jsem dokončil, víru zachoval."
- - - - -
* Nýrsko/ † † † Mnichov (BY
