KARL DIMPL

Die Hausruine

Eine Grundmauer zeigt davon,
dass hier ein Haus einst stand.

War es die Hütte eines Köhlers?
eines Wildrers oder Hegers,
eines scheuen Eremiten,
eines fraglichen Banditen,
die Küche eines Alchimisten,
der von da verzog,
die Siedlung eines Bauern,
den der Krieg betrog?

Hier hausten einst Menschen,
die hofften und lachten,
die schafften, vollbrachten,
die am Leben hingen,
die kamen - und gingen.

Rozpadlý dům

Jen základy svědčí o tom,
že tu stál kdysi dům.

Byla to uhlířova chýše?
Hájovna? Pytlákova skrýše?
Mnišská poustevna neveliká?
Dům pochybného loupežníka?
Alchymistova tajná dílna?
Ten čas pryč je už.
Selský dvorec, který plenil
samopal a nůž?

Byli tu kdysi lidé
a smích tu kdysi zněl.
Svůj osud každý měl
a pro svůj sen chtěl žít:
musel však odejít.

Hoam!, 1972, s. 259

Narodil se 13. listopadu 1891 ve vsi Železná (Eisendorf) v Českém lese - měla před válkou i s přilehlými osadami 1803 obyvatel, dnes pouhých 42! Po vychození obecné a měšťanské školy odešel studovat do Českých Budějovic na učitelský ústav. Za první světové války se ocitl na italské a pak i karpatské frontě, nakonec v Jablonci nad Nisou. Působil tam jako učitel vlastně až do tzv. odsunu. Erich Hans ocenil Karla Dimpla v krajanském měsíčníku Hoam! jako významného Šumavana nejen pro tvorbu básnickou, ale pro autorovo mnohostranné umělecké nadání vůbec, které projevil koncertní pěveckou činností a výtvarnými pokusy v malbě i dřevořezu. Ještě ve svých sedmdesáti letech založil roku 1961 spolek Oberpfalzer Kunstverein. Jeho dvě knihy - z té pod názvem Unser Wald je i naše ukázka - jsou rozebrány, na scénu byla uvedena také Dimplova slavnostní hra Wie unsere Heimat wurde. Její autor zemřel v hornopfalckém Weidenu 16. července 1984, jak mi teprve v roce 2002 ochotně sdělila paní Angelika Fechterová z měsíčníku Hoam!

- - - - -
* Železná / České Budějovice / † Weiden (BY)