RUDOLF DOYSCHER

Je tu zachycen se spolužáky ročníku narození 1928 v červnu 1937 u příležitosti prvního svatého přijímání, k němuž je přivedli jejich učitelé Josef Dichtl a Isidor Stögbauer

Repro R. Doyscher, Krummau, Sonne und Sturm im Jugendparadies, s. 77

Jako šestnáctiletý krátce před odvodem k Říšské pracovní službě a válečnému námořnictvu

Repro R. Doyscher, Krummau, Sonne und Sturm im Jugendparadies, s. 169

Inzerát otcovy čalounické firmy v Českém Krumlově (za války "Krummau an der Moldau")

Repro R. Fink, Advokat und Zuckerbäcker : Handel, Gewerbe und Industrie im Böhmerwald 1930 bis 1940 (2005), s. 282

Dům v Linecké ulici, kde bývalo otcovo čalounictví, na snímku Franze Seidela
ze sedmdesátých let 20. století a z roku 2017 (viz i Helmut Doyscher)

Repro Fotobanka Museum Fotoateliér Seidel a foto Petr Hudičák

Krátce po vyhnání v Rakousku, říjen 1945

Repro R. Doyscher, Krummau, Sonne und Sturm im Jugendparadies, s. 234

Po pěti letech hladovění v uprchlických táborech v už spolkovém Německu (Moosburg) roku 1950

Repro R. Doyscher, Krummau, Sonne und Sturm im Jugendparadies, s. 234

U pomníku padlých na českokrumlovském hřbitově

Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank (ze sbírek Böhmerwaldmuseum Passau)

Se svou paní Elisabeth u Nepomuka při krumlovském mostě

Repro R. Doyscher, Krummau, Sonne und Sturm im Jugendparadies, s. 290

K jeho pětašedesátinám vyšel v oficiálním orgánu krajanského sdružení tento text o něm

Repro Sudetendeutsche Zeitung, 1993, č. 37, s. 10

Parte na webových stránkách regionálního vydání listu Münchner Merkur za zemský okres Freising, jehož sněmu byl také členem

Repro Merkur.de - Traueranzeigen

Znak hornobavorského města Moosburg and der Isar, kde zemřel a je i pochován

Repro Wikipedia

Nekrolog v krajanském časopise napsal Heinz Präuer

Repro Hoam!, 2011, č. 5, s. 62

Maminka Margarete Doyscherová na snímku z fotoateliéru Seidel, datovaném 21. července 1935

Repro Fotobanka Museum Fotoateliér Seidel

Jeho otec Hans Doyscher na snímku z fotoateliéru Seidel z téhož dne

Repro Fotobanka Museum Fotoateliér Seidel

Záznam křestní matriky zaniklé farní obce Schönficht (byla po druhé světové válce zcela zničena ve vojenském výcvikovém prostoru Prameny pod českým místním jménem Smrkovec, které jí bylo uděleno v roce 1947) o narození jeho otce Johanna Doyschera dne 19. prosince roku 1898 ve dnes rovněž zcela zaniklé vsi Roggendorf (také Ober- a Unter-Rockendorf, zanikla ovšem pod českým jménem Žitná) čp. 53 a jeho křtu den nato, který vykonal v "schönfichtském" farním kostele, zasvěceném zemskému patronovi sv. Václavu (stavba z 15. století na místě kostela ještě staršího byla po druhé světové válce srovnána se zemí), farář Franz Dolejší - novorozencův otec, tkadlec v Roggendorfu čp. 44 Michael Doyscher (podepsaný tu jako Michl Doischer)byl synem krejčího Andrease Doyschera a jeho ženy Anny, roz. Grünesové ze Sangerbergu (dnes Prameny) čp. 43, matka dítěte Margaretha, dívčím jménem Schmuckerová, se narodila v Roggendorfu čp. 53 jako dcera zdejšího zedníka Johanna Schmuckera a jeho ženy Margarethy, roz. Seidlové z Lobzů (německy Lobes či Lobez) čp. 10 - pozdější přípis a originální, razítkem opatřené sdělení krumlovské prelatury (za druhé světové války nesl Český Krumlov německé jméno Krummau an der Moldau) dokládá vystoupení Johanna Doyschera v březnu 1945 (!) z římskokatolické církve s tím, že zůstává "gottesgläubig", tj. "věřícím v Boha"

Repro SOA v Plzni - Porta fontium

Pohlednice ze zcela zaniklé Žitné, otcovy rodné vsi na Chebsku

Repro www stránky Zaniké obce

Pohlednice ze zaniklého Smrkovce, kde byl v kostele sv. Václava pokřtěn jeho otec, který ovšem ještě v březnu 1945 stačil vystoupit z římskokatolické církve

Repro www stránky Zaniké obce

Na tomto místě stával ve Smrkovci kostel sv. Václava

Repro www stránky Zaniké obce

Obálka (RVG-Verlags- und Vertriebs, 1996)

Tak vyhlíželo "osvobození" Krumlova, psaného tu ještě s jedním "m" (za války byl přezván na "Krummau an der Moldau") - ten muž se vztyčenou pravicí v prvém automobilu je sám "Vůdce" Adolf Hitler

Repro V. Šizling, Mnichov na Českokrumlovsku (1987), s. 41