EUGEN EICHHORN
"Böhmerwald als Ganzes"
Budweiser Zeitung, 1940, č. 39, s. 11
V článku Viktora Zimmera (i samostatně zastoupeného na webových stranách Kohoutího kříže), označovaného tu zkratkou Pg. (tj. Parteigenosse, rozuměj "stranický soudruh, jinými slovy člen NSDAP), dostává se tu na stránkách válečného "Budweiser Zeitung" autorovi od Pg. Eugena Eichhorna, řezenského vrchního studijního rady (Oberstudienrat) a pověřence pro ochranu přírody ve vládních okresech Dolní Bavorsko a Horní Falc (Naturschutzbeauftragte im Regierungsbezirke Niederbayern und Oberpfalz), sdělení, že nejvyšší (rozuměj nacistické) orgány ochrany přírody odložily ustavení národního parku Böhmerwald ("die Errichtung des 'Nationalparkes Böhmerwald' zurückgestellt hat"), zato však "Böhmerwald als Ganzes", tj. "Šumava jako celek" bude vyhlášena územím pod ochranou přírody a krajiny ("unter Landschaftschutz gestellt wird"). Nezapomínejme, že Hitler měl tehdy (v paktu se Stalinem) v rukou takřka celou Evropu a Winston Churchill v proslulém projevu z 10. června 1940 pronesl prorockou větu: "Selžeme-li, pak se celý svět, včetně USA, včetně všeho, co známe a milujeme, ponoří do propasti nového Temného věku, který bude na základě zvrácené vědy mnohem horší a mnohem delší." Nacistická moc kladla velký důraz na ochranu přírody, krajiny a zvířat. Ve spojení s rasovými teoriemi pro ni např. zvířata byla na vyšším stupni než podlidé, rozuměj Židé či třeba Slované. Antisemitismus byl příznačným rysem ochrany přírody do té míry, že řezenský "SA-Truppenführer" a "Naturschutzbeauftragte" Pg. Eichhorn se ohledně vápencové formace Keilstein u Řezna, kde vlastnil kamenolom židovský majitel, vyjádřil větou: "Ich finde ungeheuerlich, dass der Gewinn aus der Verwüstung dieses Gebiets in Wien verzehrt wird von Juden." (tj. "Považuji za skandální, že zisk z devastace tohoto území je konzumován ve Vídni Židy.") Eugen Eichhorn, který chtěl učinit "národní park" nejen snad z Bavorského lesa, nýbrž z celé Šumavy pod nacistickým panstvím "židuprosté" ("judenfrei"), se přitom narodil v Čechách, konkrétně v Předhradí u Skutče jako třeba český básnický klasik Adolf Heyduk (ten je i samostatně zastoupen na webových stranách Kohoutího kříže). Jeho otec byl účetním radou ve službách knížat Thurn-Taxisů, jimž v letech 1823-1945 tehdejší Rychmburk (zámek i obec, dnes zvaná Předhradí) náležel. Syn se tam díky tomu 7. února 1878 narodil a prožil v Rychmburku i část svého mládí. V letech 1887-1897 už navštěvoval desetileté gymnázium ve württemberském městě Ehingen, kam byl otec přeložen. Jako "jednoročák" vykonal nato svou vojenskou povinnost a studoval pak v letech 1898-1902 na univerzitě v bavorské metropoli Mnichově matematiku a fyziku. Po první světové válce přišel jako major v záloze roku 1920 do Řezna, kde se stal na vyšší reálce (Oberrealschule) vrchním studijním radou. Kvůli lásce k přírodě se ani neoženil. Vědecky se zaměřil na skupinu parazitických stopkovýtrusných hub třídy Urediniomycetes, řád uredinales (rzi), o nichž publikoval. Byl i knihovníkem řezenské Botanické společnosti, vytvořil obrovitý relief Bavorského lesa a za zásluhy o jeho přírodní ochranu byl po druhé světové válce vyznamenán Spolkovým záslužným křížem I. třídy. Zemřel ve svém bytě v Řezně, Wöhrdstraße 9, dne 30. září roku 1963. My bychom však neměli zapomínat, že "národní parky" jsou i politickým řešením a mají své háčky v omezení či dokonce likvidaci lidské účasti. Bez ní však nebude Šumava nikdy opravdovým celkem.
- - - - -
* Předhradí u Skutče / † † † Řezno (BY)
