JOSEF WOLFGANG FALTA

Situační plán

SITUATIONSPLAN
der zum Bau angetragenen Straßenstrecke von den Stadt Krummau bei A
bis zum Bach bei Mirkowitz bei B, im Zuge über den Rollergraben und Sahradka, in der
Länge 3427 n.ö. Klafter, dan von C der Papiermühle nach Kirchschlag D über die Dörfer
Wettern und Medling, in einer zu bauenden Länge von 3661 n.ö. Klafter; (Von hier sind noch nach Kirch-
schlag, nach den alten Weg über Weislowitz und Großdrosen 3109 n.ö. K., daher die ganze Länge 6770 n.ö, K.) oder stat diesen von der Papiermühle C über Wettern, Gollitsch, Lagau, (Zippendorf) nach Kirchschlag D 6134 n.ö.K.
(Hinzu die Länge des Weges durch die hier nicht zum Reise angetragenen Zippendörfer Gründe von 893 n.ö.K
giebt eine Länge von 7027 Klafter, daher ist diese Linie in Gegenhalt mit jener über Medling um 257 n.ö. Klafter länger.
N.B. die Längenmaaßen sint nach geometrischen Plänen abgetragen worden.

Český Krumlov - Historický atlas měst České republiky, svazek 11 (2003), mapový list č. 8, mapa č. 11

P.S. Originál beze změn i s pravopisnými chybami přetištěné legendy k situačnímu plánu (jde o rukopisnou kolorovanou mapu v měřítku asi 1:11000, podlepenou plátnem), na níž, rozuměj na oné legendě, je dnes českému čtenáři nesrozumitelné asi jen pomístní jméno "Rollergraben" (česky by se řeklo podle Raimunda Paleczeka "valounový příkop"či "valounová strouha" po kamení, vzniklém válením /Rolling Stones!/, jakkoli "valoun" je ve slovníku "das Geröll/e/" a "die Rollerde" sypká zem, snad i "koloběžka" / německy zvaná "der Roller"/ se tu ozve nebo humorně vymyšlená dětská hračka Karla Čapka, řečená česky "kutáleč", či dokonce strouha mezi "rolemi" může člověka napadnout, v Karnských Alpách je však údolí "Rollertal" tam, kde role lze sotva najít, a to ještě nepřišla řada na německá příjmení, kde "Roller" značilo formana či povozníka /viz i francouzský výraz "roulier"!/, pomístní jméno "Rollergraben" je však zakresleno už na katastru z roku 1826, jak mi ho v listopadu 2023 poslal právě Raimund Paleczek z Mnichova), což je zřejmě údolí stejně jako ono tu německy "Rollergraben" označeného Drahoslavického potoka (přítoku Vltavy) s mostkem u rybníka Sebevrah (ostatně Josef Falta sám polohu místa /v "Budweiser Zeitung" z 19. března 1906 a 25. června 1915 označovaného i jako "Schwarzenberg’sche Forst Rollergraben"/ přímo zaznamenává na svém vrcholném mapovém díle s dlouhým názvem "Topographische Karte der in Böhmen budweiser Kreises liegenden Sr. Durchlaut dem Fürsten zu Schwarzenberg Herzog zu Krummau gehörigen Herrschaft Krummau mit Bestimmung der äußern Gränzen und Ausscheidung des im Umfange der Herrschaft befindlichen obrigkeitlichen Grundeigenthums. Ausgefertigi und Lytographirt im Jahre 1829 von Joseph Falta" nápisem "Roller Graben" podél běhu Drahoslavického potoka s napravo přilehlým a na ořezu části mapového listu zdvojeným označením návrší "Jeswinzi", dnes označovaného jako Jezvinec /vedle výkladu "zjizvený vrch" se prý uvádí i původně "jezuitský les"/, a k Přídolí pokračujícím řetězem vrchů, dnes na mapách neuváděných, tj. "Hay" a "Krabuli" /Thomas Gallistl, zastoupený i samostatně na webových stranách Kohoutího kříže, má ve své německé vlastivědě okresu v závorce "Gravola"!/, jinak celkem jasně: Mirkowitz=Mirkovice, Sahradka (na plánu Sahratka)=Zahrádka, Papiermühle=papírna kdysi v Českém Krumlově, Kirchschlag=Světlík, Wettern=Větřní, Medling=Metlín, Weislowitz=Velislavice, Großdrosen=Velké Strážné, Gollitsch=Kaliště, Lagau=Slavkov, Zippendorf=Cipín), je v publikaci "Historický atlas měst České republiky" publikován, rozuměj onen plán, hlavně s ohledem na zachycení města a jeho nejbližšího okolí a jeho popis, prozrazující občas místopisné tápání, zní beze změn takto:

Plán zachycuje část Spolí, zaniklý dvůr Vlaštovičník u Českého Krumlova, Plešivecké předměstí, Vnitřní město, zámek a zámeckou zahradu (zakreslen rybník, Bellarie, jízdárna), městskou část Špičák s Jelení zahradou a Chvalšinským potokem (Polečnicí), Horní Bránu (bývalý Pinskrův dvůr), rybník na Horní Bráně a Křížovou horu s kapličkami křížové cesty. Plánek Krumlova je součástí plánu výstavby silnice z obce Světlík přes Větřní a Metlín do Českého Krumlova až k osadě Mirkovice.

Tady v Českém Krumlově Josef Wolfgang Falta přišel 31. října roku 1786 na svět jako syn lazebnického pomocníka (v křestní matrice "Bader gesell"!) Antona Falty a jeho ženy Moniky "Faltinn" (tak psáno v matrice). Podle webu "Setkání s tradicí", z něhož vděčně čerpáme (jde vlastně o převzatý text z č. 38 časopisu "Obnovená tradice, který tam v roce 2008 publikoval vzácný Raimund Paleczek, i samostatně zastoupený na webových stranách Kohoutího kříže), navštěvoval v letech 1798-1802 všechny čtyři třídy "hlavní" školy v rodném městě a poté nastoupil od Nového roku 1803 do schwarzenberských služeb jako inženýr-praktikant na českokrumlovském lovčím úřadě (Jägeramt). Jeho první kroky zde podle téhož pramene vedl ještě Josef Rosenauer (i samostatně zastoupený na webových stranách Kohoutího kříže), jeho opravdovým učitelem se však stal Johann Kraus (1758-1823), který mladého praktikanta zasvěcoval do tajů zeměměřičství a mapování. Ke dni 1. října 1815 povýšil Falta na inženýra-adjunkta. Po celou dobu od roku 1805 do let 1820-1821 pracoval se stejně starým spolužákem Josefem Langweilem (ten má i samostatné zastoupení na webových stranách Kohoutího kříže). V dubnu roku 1813 dostal Falta nejdříve úkol provádět zaměření na panství Vimperk (Winterberg), o dva měsíce později byl znovu v rodném Českém Krumlově, aby započal dlouholetá měření, zamýšlená jako podklad pro už zmíněnou generální mapu dominia. Do šumavské historie se zapsal Josef Falta zejména projektem a provedením stavby plavebního kanálu na Jeleních Vrších (Hirschbergen, i "česky" kdysi Hiršperky) v letech 1821-1823 a už dvakrát námi zde zmíněnou mapou vévodského panství z roku 1829. Roku 1810 převzal Falta vedení tzv. Pražské plavby (Prager Schwemme) z lesů prášilského panství se sídlem úřadu v Kestřanech (panství Protivín), kde pobýval na jaře a v létě. Na podzim cestoval s knížetem do Vídně, kde připravoval podklady pro litografii zmíněné generální mapy českokrumlovského panství. V únoru 1820 vyslal kníže Ernesta Mayera (i on je samostatně zastoupen na webových stranách Kohoutího kříže) a Johanna Krause na dvouměsíční studijní cestu na zemědělskou akademii do uherského Magyaróváru (německy Ungarisch-Altenburg, dnes s Mošoní sloučené dvojměstí Mosonmagyaróvár), aby si prohloubili teoretické vědomosti pro stavbu vodních cest. Protože se však postavil Kraus proti stavbě plavebního tunelu, pověřil ředitel Mayer mladého Faltu přípravou projektu a posléze i stavbou, jak se píše v textu "Setkání s tradicí". Stavět se začalo 4. září roku 1821 a den nato navštívil stavbu osobně sám kníže Joseph Johann von Nepomuk Karl Franz von Paula Ladislav zu Schwarzenberg (viz Wikipedia). Nejprve byly hloubeny dvě šachty, jedna hluboká 13, druhá 15 metrů, následovala práce na vlastním tunelu, a to ze šesti stran, tj. z obou konců a v každé ze šachet do dvou stran. Nakonec byl výsledkem tunel 419 m dlouhý, 2,53 m vysoký a 2,84 m široký. Při jeho stavbě bylo spotřebováno mj. 3920 kg černého střelného prachu. Falta zaměstnal od jara 1821 dvě stovky nájemných dělníků na výstavbu 11,3 km plavebního kanálu severně od tunelu, kterýžto úsek byl dokončen v létě roku 1822, zatímco práce na tunelu pokračovaly až do prosince 1823. V květnu 1824 plula poprvé tunelem polena. Plavbě byli přítomni kníže Josef, schwarzenberský dvorní rada Norbert Fellner von Feldegg (/1774-1852/, syn Wenzela Fellnera von Feldegg /1724-1809/, i samostatné zastoupeného í na webových stranách Kohoutího kříže) a českokrumlovský lesmistr Eustach Wlczek (žil v letech 1740-1828). Už také zmíněný Ing. Josef Langweil zachytil tuto událost na kolorované kresbě, uložené dnes ve Státním okresním archivu v Českém Krumlově. V roce 1828 Falta dokončil (bylo mu tehdy 42 let) onu už vícekrát zmíněnou generální mapu českokrumlovského panství. V následujících letech se Falta zabýval nivelováním celé řady rybníků, nadále byl také zodpovědný za pražskou plavbu. V roce 1834 měl však rozepře s dvorním radou Karlem Firbasem, který měl na starosti vrchní vedení schwarzenberské plavby v Čechách. Falta přišel o pražskou plavbu, později byl však pověřen plavbou vídeňskou (Wiener Schwemme), kterou řídil 13 let až do své smrti. Zemřel v Českém Krumlově, Nové město čp. 47 dne 21. prosince 1847 v 63 letech věku na "vodnatelnost břišní" (/ascites/, v úmrtní matrice "Bauchwassersucht") po 45 letech věrných služeb a byl o dva dny později pochován na starém městském hřbitově při jednom z českokrumlovských ohybů řeky Vltavy.

- - - - -
* Český Krumlov / † † † Český Krumlov