(AMANDUS) FRANZ XAVER FRANZ

Předmluva ke knize Budějovická Panna Maria

Když poutníci z francouzského města Tarbes (čti Tarb) nedaleko Lurd ležícího do Říma připutovali, by svatému otci Piu IX. projevili úctu svoji, pronesl velký papež ten mezi jinými tato památná slova: "Šťastni všichni ti, kdo žíti mohou pod ochranou milostného obrazu nejsvětější Panny, pro nějž Bůh milosrdenství prokazuje, milosti rozdílí a zázraky činí."
Obyvatelům města Budějovic dostalo se toho štěstí, že ve svém středu chovati mohou takovýto milostný obraz. Je to zázračný obraz Panny Marie na hlavním oltáři kostela Marianského. A zbožní obyvatelé Budějovic a okolí dovedou, jako jich předkové, i nyní ještě vážiti sobě štěstí tohoto.
Nazývají s oprávněnou pýchou milostný obraz svým palladiem, svojí záštitou a ctí jej jako nejvzácnější poklad svého města. Neuplyne snad ani hodinky denní, by před milostným obrazem neklečel ctitel přesvaté Panny. A vskutku, nejsvětější Panna nezapomíná, že zvána jest "milostnou Matkou budějovickou". //následující větu německého originálu český překlad neobsahuje: Immer noch streut sie mit ihrer Mutterhand die Gnaden ihres Sohnes über die aus, so mit Vertrauen und Liebe sich ihrem Bilde nahen. tj. Stále ještě rozsévá svou mateřskou rukou milosti svého Syna nad těmi, kdo se s důvěrou a láskou blíží jejímu obrazu.//
Než něco bližšího o ctihodném obrazu bude i největším ctitelům jeho sotva známo; uplynuloť právě 156 let od oné doby, kdy tiskem vydán byl poslední spis výhradně o něm pojednávající. Jest tudíž slušno a spravedlivo //ganz recht und billig// obnoviti dějiny milostného obrazu, by úcta jeho u nynějších obyvatelů města Budějovic a okolí oživena a ve známost širších kruhův uvedena byla. Zároveň spisek tento tlumočiti má poněkud vděk všem dobrodincům, s jichž přispěním chrám Marianský za posledních let tak nádherně obnoven býti mohl, a kteří zajisté i dokončení oprav kostelních umožní.
Pomocných pramenů pro tuto práci našlo se v hojném počtu, takže až na doby naše zachovaly se zprávy věrohodné. Samozřejmě musily vloženy býti také dějiny kostela a přehled řádů, jež chrám a milostný obraz Marianský střežily.
Jenom při takovém postupu mohlo docíliti se jednotného a přehledného celku. Avšak nutno poznamenati, že spisek není psán ve formě přesně vědecké, nýbrž ve formě knihy modlitební. Snad tímto způsobem poskytne hojnějšího užitku. Nicméně spočívají všechny zde uvedené doklady na pramenech dějepisně zaručených, a není ani jedinké věty, jež by nesouhlasila s prameny zaručenými.

Nejdůležitější prameny, jichž použito bylo, jsou:

"Puteus aquarum viventium", neboli "Studnice živých vod" //oder "Ein Brunn des Lebendigen Wassers"//, tj.: zázraky, původ a milosti, které učinil Všemocný Bůh po 250 a více let živou studnicí, totiž pro zásluhy nejblahoslavenější a velemocné Panny a Matky lidstva Marie. U Kazatelů královského svobodného horního města Budějovic //Bei denen Predigern in der König: befreyten Bergstatt Böhm: Budweis.//. Sepsal P.F. Michael Schichellius, O.P. Lector. 1665.
"Obnovená stará studnice milosti" //"Erneuerter alter Gnaden-Brunn"// neboli podivuhodný obraz milostný blahoslavené Panny Marie v chrámě Jerusalemské obětované, který uctíván jest v kazatelském, řádovém kostele budějovickém. Od jednoho z nejpokornějších služebníků Mariiných z řádu kazatelského. //Von einem deren mindesten Dienern Mariä aus dem Prediger-Orden.// Tisk v Praze roku 1748.
III. "Krátká kronika královského privilegovaného a svobodného, horního a krajského města Budějovic od jeho původu až do roku 1840" //"Kurz gefaßte Chronik der königl. privilegierten und freien Berg- und Kreisstadt Budweis"// od budějovického magistrátního úředníka Františka Xavera Illinga //Franz Xaver Illing//. Vydáno magistrátním úředníkem Františkem Serafinským Seyserem //Franz Seraph Seyser// v Budějovicích roku 1841.
"Stručné dějiny královského svobodného, vždy věrného, horního a krajského města Českých Budějovic" //"Kurzgefaßte Geschichte der königl. befreiten allzeit getreuen Berg- und Kreisstadt Böhmisch-Budweis"// od Arnošta Františka Richtera //Ernst Franz Richter// v Budějovicích roku 1859.
"Historicko-statistický popis diecese Budějovické" //"Historisch-statistische Beschreibung der Diöcese Budweis"// od Jana Trajera //Johann Trajer//, kněze světského. V Budějovicích roku 1862.
"Stručný dějinný nástin biskupství a diecese budějovické" //"Kurzgefaßte Geschichte des Bisthums und der Diöcese Budweis"// od Františka Mardetschlägera //Franz Mardetschläger//, děkana a faráře. V Budějovicích roku 1885.
"Časopis Katolického Duchovenstva". Ročník XXX. 1889. Klášter Panny Marie v Budějovicích Českých (s. 395-402).
"Církevní dějiny" //"Kirchengeschichte"// od Dr. Jindřicha Brücka //Heinrich Brück//, profesora v Mohuči //Mainz//. Vydání 6. v Mohuči roku 1893.
"Kronika koleje redemptoristů v Budějovicích" //"Chronik des Redemptoristen-Collegiums zu Budweis"// (1885 až 1898). Rukopis.

Podle dekretu papeže Urbana VIII. jest nutno na vysvětlenou dodati, že vypravování zázračných událostí spočívá pouze na lidské věrohodnosti, a tudíž podrobeno zůstává neomylnému, učitelskému úřadu církevnímu; pak že titul "blahoslavený" (který přidává se k jménům osob za blahoslavené neprohlášených) bráti jest dle mluvy obvyklé.
Konečně budiž zde projeveno vroucné přání, aby spisek tento laskavě přijat byl a hojně odbírán a tím cíle svého dospěl, oživiti totiž úctu milostného obrazu a získati proň nové ctitele.
V Budějovicích, v den zvěstování Panny Marie, ze dne 25. března 1898.

Spisovatel.

Ctění čtenáři odpustí, že poptávce po českém překladu téže knížky teprve nyní bylo lze vyhověti. V den obětování Panny Marie 21. listopadu 1904.

Překladatel.

V roce 1898 vyšla v Budějovicích původní německá verze titulu, uvedeného autorskou předmluvou kněze kongregace Nejsvětějšího Vykupitele P. Franze Xavera Franze. Celý německý titul knihy zněl "Maria die Gnadenmutter von Budweis - Geschichte der Marienkirche und des Mariengnadenbildes in Budweis sammt einem Anhange mit Gebeten von P. Franz Xav. Franz, Redemptoristenordens-Priester". Anonymní český překlad, z něhož je předmluva v původní podobě převzata, doplňuji ovšem citacemi německého originálu v závorkách už proto, že počešťuje důsledně třeba i názvy německy psaných pramenů. Pro odlišení jsou závorky citací rovné dvojité a německý text je uveden tučnou kurzívou. Autoři většiny německých pramenů, tj. pánové Schichelius, Riga, Illing, Richter, Trajer, Mardetschläger, jsou na webových stranách Kohoutího kříže i samostatně zastoupeni. Jde nyní o to zmínit se alespoň náznakem o samotném Franzi Xaveru Franzovi. Jako provinciál a pak i rektor českobudějovické koleje redemptoristů užíval i řeholního jména Amandus. Narodil se dne 5. října roku 1859 v Deutsch-Tscherbenei (dnes polská Czermna, místní část lázní Kudowa Zdrój v kdysi dávno českém Kladsku) na území tehdy Pruského Slezska. To za jeho rektorského působení vznikl rozsáhlejší spis o budějovickém "palladiu" k jeho 500. jubileu (1410-1910), totiž Orodovnice před svatyní svatých, v německé verzi Unseren Lieben Frauen Opferung soběslavského rodáka Josefa Watzla (zastoupeného i samostatně na webových stranách Kohoutího kříže). Čtyřicet let nato došlo v roce 1950 k zániku kláštera, bez něhož by si České Budějovice bylo lze těžko od samých počátků města představit. Ještě že hlas knih nejde přeslechnout... Podle zpráv v rakouském tisku zemřel Amandus Franz 28. ledna 1907 po čtyřtýdenní nemoci v klášteře redemptoristů v dolnorakouském Eggenburgu.

- - - - -
* Czermna, Kudówa Zdrój / České Budějovice / † † † Eggenburg (A)