logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

HANS FRIEDL

Bohužel...

Bohužel musím pomýšlet na zavření své malé "notové dílny" (v originále "meine kleine Notenwerkstatt" - pozn. překl.). Projevy stáří se ohlašují všude.


Glaube und Heimat, 1975, s. 413

Následuje podle krajanského časopisu výčet 130 písní, které Hans Friedl, téhož roku slavící požehnané dvaaosmdesátiny, opatřil hudbou. Vděčně přitom ve svém dopise vzpomíná básníků, kteří ho svými verši podnítili k tvorbě nápěvů, mezi nimi zejména prof. Johanna Andrease Blahy (ten má na webových stranách Kohoutího kříže i samostatné zastoupení) s jednadvaceti jeho básnickými sbírkami. Friedlova píseň "Seinen Schülern" (tj. "Jeho žákům"), kterou chtěl potěšit k jeho šedesátinám roku 1975 řídícího učitele (v němčině se používá i v případě střední školy výrazu "rektor") Ferdinanda Rotha (i on je samostatně zastoupen na webových stranách Kohoutího kříže), vynesla mu ze strany tohoto znalce vysoké ocenění, jistě působící "básníku tónů" (německy se říká "Tondichter") nemalou radost. Narodil se podobně jako Roth při západním okraji Šumavy, kam jistě přináleží jak Tachovsko, tak Horšovotýnsko. Tam v Horšovském Týně (Bischofteinitz), přesněji řečeno na jeho Velkém Předměstí (dnes se užívá spíše označení Staré město), odděleného od městského centra tokem řeky Radbuzy, spatřil světlo světa v domě čp. 12 v Pivovarské ulici (Bräuhausstraße), kde podle vzpomínky Wilmy Iggersové (v překladu si její text lze na stránkách Kohoutího kříže přečíst) byl v prvním patře jedné z budov i místní židovský "templ". Narodil se 2. července 1893 jako nemanželský syn Elisabeth Steinbachové (*5. prosince 1866 v Březí /německy Pirk, dnes místní část Meclova/ se sestrou Margarethe jako jedno z dvojčat chalupníka Johanna Steinbacha a jeho ženy Anny, roz. Böhmové, jejíž matka byla roz. Piwonka z Kramolína /Gramatin/), příjmením Friedl byl "legitimizován" až matčiným sňatkem 22. ledna 1895 v Horšovském Týně (oddávajícím knězem byl Alois Simeth, rovněž samostatně zastoupený na webových stranách Kohoutího kříže) s Johannem Friedlem, v době svatby mlynářským tovaryšem v Horšovském Týně čp. 76 (přestavěná budova mlýna při Radbuze až dosud stojí), na přípisu ke křestnímu záznamu synovu už nájemcem hostince ve Vlkýši (Wilkischen), jinak synem Johanna Friedla, bývalého majitele hospody v Kopci (Kopetzen), okr. Stříbro (Mies), a jeho ženy Theresie, roz. Gehlerové ze mlýna zvaného "Kuska" (snad jde o někdejší Kečovský mlýn u Starého Sedla), půl hodiny severovýchodně od Darmyšle (Darmschlag). Bývalo tu kdysi živo, ale Hans Friedl se nepustil řemesla elektrotechnika z Horšovského Týna ani v bavorském Altöttingu, kde bydlil na náměstí Simona Dacha (to je ten německý barokní básník, proslulý zlidovělými verši o Aničce z Táravy /Ännchen von Tharau/, která má dokonce sochu ve dnes litevské Klajpedě) čp. 4 blízko katolického farního úřadu u sv. Josefa (daleko není ani ten luteránský) a pilně se v novém domově uplatňoval i jako zpěvák a regenschori. V altöttingské nemocnici dne 20. prosince 1977 i zemřel na srdeční selhání, podle svého přání byl však pochován vedle svého bratra Josefa na hřbitově v Heinrichskirchem, někdejší farní vsi, která je od roku 1972 jen místní částí města Rötz v bavorské Horní Falci. Škoda těch písní.


- - - - -
* Horšovský Týn

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Záznam o jeho narození v horšovskotýnské křestní matrice s pozdějším přípisem o jeho svatbě
Dva staré záběry Velkého Předměstí v Horšovském Týně
Záznam meclovské křestní matriky o narození matčině v Březí
Záznam o svatbě rodičů v oddací matrice Horšovského Týna

zobrazit všechny přílohy

TOPlist