RUDOLF FROSCHAUER
Verlorene Heimat Drin in Böhmerwald, nit' weit von der österreichischen Grenz, liegt ein Dörflein im Tal bald jeder von uns kennt. Dort ist unsere Heimat, dort san wir geboren - Glöckelberg - kloans Dörfl, was ist aus dir woarn? Fort san deine Menschen, die so friedlich dort g'lebt, deine Felder und Wiesen san voller Gestrüpp. Deine Häuser san eing'falln, verlassen und leer und die Leute von einmal die sieh'st nimmer mehr. Wie der Sturmwind des Herbstlaub nach allen Seiten verwaht, a so hat 's uns alle in der Welt drauß't verstraht. Den Nachbarn, manch Schulfreund 'wirst nie wiederseh'n, so mancher ist heut' ja gar nimmer am Leben. Jung und alt, arm oder reich, bei uns dahoam wa'n alle gleich. Es gab keine Feind, es war'n alle Freund Gesang und Klang hat uns vereint. War das Glück nur kurz bemessen, droben ist einer, der wird uns nie vergessen, wenn wir einst vor unserem Herrgott steh'n - im Himmel gib 's ein Wiederseh'n! Ein Wiederseh'n für jung und alt, dann schau'n wir runter auf unseren schönen Böhmerwald! |
Ztracený domov Tam na Šumavě, blíž hranic s Rakouskem, leží ves v údolí dobře známá nám všem. To je přece domov náš, tu jsme se narodili -- Zvonková -- vísko má, co s tebou učinili? Pryč jsou tvoji lidé, co v klidu žili tady, namísto luk a polí jen hloží plno všady. Stavení zašla zcela, nikdo tu nepobývá, po dávných lidských stopách marně se oko dívá. Jak bouře podzimní listí, dokola prudce mete, najdete nás po světě do všech stran rozeseté. Sousedy, spolužáky z nás sotva kdo uvidí. Dneska jich stejně spousta stejně už v hrobě spí. Ti bohatí i ti skrovní, tu u nás byli si rovni. Ba, přátelství bylo tu doma jak píseň všem povědomá. Krátce tu štěstí Bůh měří, ten však, kdo v Něho věří, ví, že jednou před Pánem stane -- tam v nebi na shledané mladí i staří zas v davu hledět budem v úžasu dolů, k nám na Šumavu! |
Jako autor těch nelíčeně prostých veršů je na krajanských stránkách věnovaných zaniklému Glöckebergu uveden Rudolf Froschauer "vulgo Strohbauer" 1904-1986. Tam v oddíle věnovaném zesnulým jejím obyvatelům najdeme vedle Froschauerovy podobenky (za příjmením tu má ovšem "po chalupě" přízvisko "Wagner") i přesná data a místa jeho narození i skonu, totiž 17. listopad roku 1904 Glöckelberg a 15. leden roku 1986 Ulrichsberg. Bylo mu 82 let, když vlastně naproti zaniklému rodišti v tom rakouském městysi, navíc v ulici, nesoucí jméno Dreisesselbergstraße, vydechl naposledy. I tkalcovská firma Leitner, kde tam až do penze pracoval, leží při ulici, nazvané po Adalbertu Stifterovi, zastoupenému na webových stranách Kohoutího kříže i samostatně. Zvláště hrdý prý byl podle nepodepsaného nekrologu v krajanském časopise na to, že si dokázal ještě jako důchodce koupit vlastní dům. Místní Kameradschaftsbund mu jako svému členovi o pohřbu vedle písně "o dobrém příteli" na slova Ludwiga Uhlanda zahrála také Hartauerovu šumavskou hymnu (oba autory i texty obou písní lze rovněž najít i samostatně zastoupeny na webových stranách Kohoutího kříže). Z nebe nad Ulrichsbergem dohlédne za zvuku těch věru povědomých písní snadno i proti proudu času k místům, kde spatřil světlo světa a kudy kdysi putoval do světa i mladý Stifter.
- - - - -
* Zvonková / † † † Ulrichsberg (A)