logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

ANTON GALLISTL

Ves Slupečná

Slupečná (v originále "Luppetsching", dnes je tato dříve daleko významnější a také asi nejstarší osada v okolí /a dříve i samostatná obec až do roku 1954/ jen místní částí obce Lipno nad Vltavou - pozn. překl.) leží v údolním kotli (v originále "in einem Thalkessel" - pozn. překl.). Prostřed nepravidelně řazených domů stojí kaple se zvonem Ave Maria (vyzýval údajně každý večer ke trojímu Zdrávas - pozn. překl.). Ve 25 domech bydlí 145 německých, římskokatolických obyvatel (v originále "145 deutsche, christkatholische Einwohner" - pozn. překl.), kteří se živí zemědělstvím (v originále "die vom Ackerbau leben" - pozn. překl.). Pěstuje se tu len, oves, žito, ječmen, řepa, zelí a brambory. Hlavní příjmy plynou z pěstování lnu, ovsa a z chovu dobytka. Chalupníci (v originále "die Häusler" - pozn. překl.) žijí z užívání jedné krávy a jednoho pozemku a jsou často povoláním zedníci nebo tesaři, kteří v létě odcházejí do ciziny. Podruzi (v originále "die Inwohner", tj. ti, kdo u někoho bydlí /nemají vlastní obydlí/ - pozn. překl.) jsou nádeníky nebo dělníky v loučovické továrně na celulózu. V každé ze sousedních vsí jsou tkalci (v originále "sind Leinweber" - pozn. překl.). Pokud je řeka Vltava prosta ledu (v originále "solange die Moldau eisfrei ist" - pozn. překl.), provozuje se na ní plavení dřeva, respektive voroplavba (v originále "wird auf ihr geschwemmt und geflößt" - pozn. překl.). Plavené dřevo dorazí až do Českých Budějovic (v originále "nach Budweis" - pozn. překl.), vory však jen l Lipenskému zdvihu (v originále "das Flößholkz aber nur bis zur Lippner Schwebe" - pozn. překl.). Budova jednotřídní školy (čp. 24 - pozn. překl.) je patrová, postavená v roce 1880 a ze dvou stran obklopená velkou školní zahradou. Dříve se ve vsi vyučovala v pronajatých staveních a za ještě starších dob i v pazdernách. Roku 1840 bylo na podnět frymburského faráře Jordana Stegera udělen konzistoří souhlas se zřízením k Frymburku (v originále "tu Friedberg" - pozn. překl.) náležející filiální školy (v originále "Expositurschule" - pozn. překl.) ve Slupečné.


J. Märten, Heimatkunde des Bezirkes Kaplitz ( 1894), s. 186-187

P. S. Ačkoli Antonín Profous uvádí jako prvou zmínku o vsi 1353 a 1354 (jinde se uvádějí už roky 1277 a 1281 s výčty "rožmberského zboží") německé podoby jejího jména "Luppulsching, Lupollsching", případně okolo roku 1400 i "Lupoczyng", a teprve 1461 a 1465 české "ze Slúpečného" a "in Slupecznem", považuje německé jméno za "přizpůsobení jména českého" mylným odsunutím počátečního písmene "s" jako domnělé předložky z(e) = v(e)! Jako obrácený příklad lze uvést místní jméno Žlutice, původně i česky Lutice (německy Luditz), z níž předložkové spojení "z Lutic" vytvořilo novou podobu českého označení.

Vlastní životopis

Výnosem c.k. okresní školní rady v Kaplici (v originále "Kaplitz" - pozn. překl.) z 30. září 1904 č. 1945 byl Anton Gallistl, řídící učitel v Klení (v originále "in Gollnetschlag" - pozn. překl.), ze služebních ohledů přeložen v téže hodnosti a s týmž příjmem jako řídící učitel na jednotřídní obecnou školu v Dolním Markschlagu (v originále "Untermarkschlag", osada zcela zanikla po druhé světové válce pod českým místním jménem Dolní Hraničná - pozn. překl.) a nastoupil na to místo dne 16. října roku 1904. Řídící učitel Johann Jaksch byl týmž výnosem přeložen z Dolního Markschlagu do Klení. C.k. Zemská školní rada nalezla výnosem z 23. dubna 1905 č. 7473 provizorní přeložení učitele 1. třídy Antona Gallistla v Klení do Dolního Markschlagu a učitele 1. třídy a řídícího učitele Johanna Jaksche z Dolního Markschlagu do Klení ze služebních ohledů prohlášeny za definitivní.
Anton Gallistl, narozený 3. prosince 1862 v Malčicích, okres Český Krumlov (v originále "in Maltschitz Bezirk Krummau" - pozn. překl.), navštěvoval c.k. učitelský ústav v Českých Budějovicích (v originále "k.k. L.B.A. in Budweis" - pozn. překl.). V červenci 1883 složil maturitní zkoušku a v dubnu 1886 úspěšně také zkoušku učitelské způsobilosti. Působil na následujících školách:
Od 1. července 1883 do konce srpna 1884 na dvojtřídní obecné škole ve Svérazi (v originále "in Tweras" - pozn. překl.), okres Český Krumlov, jako podučitel. Od 1. září 1884 do konce února 1888 jako řídící učitel na jednotřídní obecné škole v Kebharci, okres Jindřichův Hradec (v originále "in Gebhards Bez. Neuhaus", dnes je osada, které bylo po druhé světové válce určeno místní jméno Skalka, jen místní částí Nové Bystřice - pozn. překl.). Od 1. března 1888 do 15. září 1892 na jednotřídní obecné škole ve Slupečné, okres Kaplice, jako řídící učitel. Od 16. září 1892 do 15. října 1904 na jednotřídní obecné škole v Klení jako řídící učitel.


Kronika obecné školy Dolní Hraničná 1892-1944

Na následujících stranách kroniky školy v Dolním Markschlagu, vlastnoručně psané a vedené panem řídícím učitelem Gallistlem, který na nich zanechal i několikerý zdobný autogram, najdeme už jinou rukou psané sdělení o konci jeho života. Koncem října onemocněl pan řídící na srdeční vadu a vyhledal po dosažení dovolené zdravotní pomoc v nemocnici Milosrdných bratří v Linci (Linz). Zdánlivě se jeho stav zlepšil natolik, že na leden roku 1909 ohlásil návrat do školní služby. O Vánocích 1908 však se nemoc projevila opětovně, takže byl nucen telegraficky požádat o prodloužení své zdravotní dovolené. Po znovu podstoupené léčbě ještě ve dnech 1.-26. května učil, byl pak ovšem zase upoután na lůžko a po prázdninách už službu na škole nenastoupil. Dne 2. října 1909 své nemoci v nedožitých 47 letech podlehl. Rychnůvecká úmrtní matrika uvádí jako místo jeho skonu dům ve dnes zcela zaniklé Dolní Hraničné čp. 12, tj. budovu zdejší školy, jako příčinu smrti však čteme označení "Chronische Nierenentzündung", čímž se rozumí tzv. pyelonefritis, tj. otrava horních cest močových, z ní pak vzešlá urosepse. Z úmrtní matriky jsem se také dověděl, že zesnulý byl 5. července 1887 v kostele Nejsvětější Trojice starobylé osady Klášter (Kloster) u Nové Bystřice (Neubistritz) sezdán farářem Franzem Peckou s Ludmillou, roz. Wagnerovou (*12. září 1865) z Kebharce čp. 23 (to stavení už v dnešní Skalce nenajdeme), dcerou tamního chalupníka Jakoba Wagnera (ten je na záznamu i podepsán) a Antonie, roz. Strohmerové z osady Markl (dnes Pomezí, místní část obce Staré Město pod Landštejnem) čp. 10 (to v Pomezí dosud stojí). Je tu v oddací matrice farnosti Klášter zaznamenán ovšem i původ ženichův, k němuž se raději vracím do křestní matriky farní obce Přídolí. Antonovým otcem byl sedlák v Malčicích čp. 8 Franz Gallistl, syn předchozího hospodáře na témže stavení Johanna Gallistla a Marie, roz. Blahaové rovněž z Malčic, matkou pak chlapcovou Maria, dcera rolníka v Malčicích čp. 18 Andrease Summerauera a Rosalie, roz, Lugschové tady z Malčic. Po svém kmotru Antonu Lugschovi, sedláku v Malčicích čp. 5 (tam v Malčicích stavení čp. 5, 8 i 18 dosud stojí!), dostal tehdejší novorozenec i křestní jméno. Pan řídící Anton Gallistl byl pochován děkanem Vinzenzem Großem (ten je i samostatně zastoupen na webových stranách Kohoutího kříže) na zaniklý dnes hřbitov v zaniklém Rychnůvku poté, co nám stačil před dvojí válkou a mnohým zánikem zanechat osobní vzkaz.

- - - - -
* Malčice, Mirkovice / České Budějovice / Svéraz / Skalka, Nová Bystřice / Slupečná / Klení / † Dolní Hraničná / † † Rychnůvek

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Z větší části zaniklá Skalka (Kebharec) u Nové Bystřice, jeho jiné učitelské působiště
Pohled na hráz přírodní památky Gebhárecký rybník, chráněné pro výskyt rašelinných společenstev - název odkazuje na původní místní jméno Gebhards
Jeho zápis s podpisem ve školní kronice Dolního Markschlagu...
... a zápis o jeho nemoci a skonu

zobrazit všechny přílohy

TOPlist