PAUL GRÖLLHESL
Utrpení a smrt našeho Pána Ježíše Krista
"Das Leiden und Sterben unseres Herrn Jesu Christi. Ein Trauerspiel in fünf Aufzügen mit dem Vorspiele: Die Versündigung der ersten Menschen im Paradiese." (tj. "Utrpení a smrt našeho Pána Ježíše Krista. Truchlohra o pěti jednáních s předehrou: Zhřešení prvních lidí v ráji." - pozn. překl.)
akto zní titul německy psané "textové knihy" (v originále "Spielbuch"), sepsané či větší měrou opsané hořickým tkalcem Paulem Gröllheslem podle proslulé předlohy Martina (Linia) z Kochemu (1634-1712, blíže viz německé a české) verzi Wikipedia, německého kapucína, jehož "Velký život Pána a Spasitele našeho Krista Ježíše a jeho nejsvětější a nejmilejší matky Panny Marie jakož i jiných krevních přátel Syna Božího" (do češtiny poprvé přeložený Edelbertem Nymburským /†1705/, nově česky vydaný nakladatelstvím Argo v roce 2007) i nebeklíče byly nejoblíbenější barokní četbou našich předků (až do počátku 20. století byly v Čechách vydány více nežli dvěstěkrát). Sám Gröllhesl uvádí, že německou předlohu později až dodnes tak proslulé hořické pašijové hry "abgeschrieben hat", tj. "opsal", což se někdy interpretovalo ve významu "sepsal". Navíc je na zadní straně jeho "opisu" uvedena i tato informace: Eingerichtet im Jahre 1816 von Paul Gröllhesl, Andreas Wöß, Johann Faschingbauer,Josef Tholhammer, Wenzl Ullmann, Josef Hofbauer. Po čemž následuje ještě 9 jmen psaných tužkou, takže lze hovořit o 15 celkem "pořizovatelích" hry vesměs zřejmě tady z Hořic na Šumavě (Höritz). Přesto i na titulním listě vydání českého překladu hry (překladatelem byl PhDr. Miroslav Haller /1901-1968/) je Paul Gröllhesl uveden jako původní její autor). Třeba asi dodat, že Kochemova předloha posloužila i inscenátorům jiných pašijových her, jakož i to, že Gröllhesl a jeho druhové (žena se mezi nimi nevyskytuje), inscenovali podle knihy, kterou o "šumavských pašijích" vydal vlastním nákladem Johann Josef Ammann (zastoupený i samostatně na webových stranách Kohoutího kříže) pod titulem "Das Passionsspiel des Böhmerwaldes" (1892), i jiné lidové hry, jako "Genovefa", "Schinderhannes", "Bairischer Hiesl" či "Räuber auf Maria Kulm" (tj. "Loupežníci na Chlumu". Gröllheslovým strýcem byl vizionářský kněz Thomas Pöschl (i on má své samostatné zastoupení na webových stranách Kohoutího kříže), jehož sestra Anna se stala Paulovou matkou. Ammann uvádí, že Paul Gröllhesl byl velké a silné tělesné konstituce, ale temného výrazu tváře ("aber von finsterer Miene"). Vidět ho se zasmát byla vzácnost a vyznačoval se, což třeba dát i do souvislosti s pašijovou hrou, stejně jako jeho za choromyslného posléze označený strýc, pevnou vírou v blízký konec světa. Narodil se 20. prosince (v matrice psáno "den 20 Xber") 1785 v Hořicích na Šumavě čp. 62 jako "Paul Grillhößl" tkalci Thomasi Grillhößlovi (1747-1816) a jeho ženě Anně "Grillhößlin", roz. "Pöschlin", tj. Pöschlové, ze sousedního domu čp. 63. Dne 4. srpna roku 1808 si dvaadvacetiletý "Paul Grillhößl" z hořického domu čp. 62 vzal za ženu o dva roky starší Katharinu, dceru jircháře Kalixta Langa ze zdejšího domu čp. 85 a jeho manželky Theresie. Poté, co ovdověl, oženil se už sedmašedesátiletý "Paul Grüllhösl"dne 31. ledna roku 1853 se šedesátiletou Barbarou, "ehl. Tochter des Paul Strapper u. der Waltburga (!), geb. Steglin aus Höritz Nr. 62, Witwe nach † Johann Schmid (†21.I. 1852) aus Sonnberg Nr. 30 (tj. "manželskou dcerou Paula Strappera a Walburgy, roz. Steglové z Hořic čp. 62, vdovy po Johannu Schmidovi /†21. ledna 1852/ ze Slunečné /Sonnberg/ čp. 30). I v záznamu hořické úmrtní matriky je 26. května 1864 zesnulý a dva dny nato tu v Hořicích pochovaný nebožtík pečlivým písmem zapsán jako "Paul Grüllhösl, Ausnehmer in Höritz Nr. 62, ehel. Sohn des Thomas Grüllhösl, bürg. Webers in Höritz Nr. 62 und der Anna, geb. Pöschl aus Höritz Nr. 63"(tj. "výminkář v Hořicích čp.62, manželský syn Thomase Grüllhösla, tkalce v Hořicích čp. 62 a Anny, roz. Pöschlové z Hořic čp. 63"). Na zeď domu čp. 100, kde krátce pobýval Paulův syn z jeho prvého manželství s Katharinou, roz. Langovou, byla, jak píší ve své knize ke 200. jubileu hořického jistě nejen divadelního fenoménu pánové Jan Palkovič a Ivo Janoušek, po roce 1893 vsazena bílá mramorová pamětní deska s chybným nápisem:
Geburtshaus Paul Gröllhesel, Begründer des Passionspieles in Höritz. Geboren am 20. Oktob. 1785. Gestorben am 26. Mai 1864. Gewidmet vom deutschen Böhmerwaldbunde.
Ten dům čp. 100, ani skutečný rodný dům "zakladatele pašijových her v Hořicích na Šumavě" čp. 62 už nestojí. Hořický tkadlec Gröllhesl bude přesto dál žít v paměti celých pokolení nesmrtelným příběhem utrpení a vzkříšení Kristova a v den posledního soudu zajisté vyvolán bude pravým jménem.
- - - - -
* Hořice na Šumavě / † † † Hořice na Šumavě
