LEOPOLD GÜNTHER
|
Der Sang vom Böhmerwalde Ich möchte einmal liegen in milder Sommernacht, in süßem Traume mich wiegen in Böhmerwaldespracht, auf einsam stiller Heide, umrauscht von Hochwaldswehn', und möcht auf hoher Weide die Sternlein gehen seh'n. Dann nähm' ich meine Leier zur warmen Dichterbrust und säng zur Sommerfeier ein Lied voll Lieb und Lust: Den Sang vom Böhmerwalde, so wunderbar und süß, vom grünen Böhmerwalde, von meinem Paradies. Ich möchte einmal lauschen in kalter Winternacht, wenn weit die Förste rauschen und laut der Tannbruch kracht, auf hohem Bergeszipfel, vom Schneesturm wild umbraust, wenn über Waldeswipfel die wilde Jagd hersaust. |
Píseň o Šumavě Za letní noci jednou sladký sen snil bych rád, tvou krásou nedohlednou dal bych se kolébat, něžným tichem tvých strání, šumem tvých hvozdů všech, hvězdou nad horskou plání, jen pro mne plát ji nech. Píseň vroucí a čistá pak naplní mou hruď, té noci dozajista ty, lásko, se mnou buď. Chci zpívat o Šumavě, o zemi jeden div, zelené záři, slávě, mém ráji dnes i dřív. A jednou rád bych slyšel za dlouhých mrazných zim, jak dech té lesní říše i v tichu splývá s mým, nad jedním z jejích štítů, jak v bouři samý sníh, nad lesy v temném kmitu divoký hon se mih'. |
|
Böhmerwäldler Heimatbrief,1998, č. 7, 2. str. obálky |
|
|
Ostermorgen im Böhmerwald Es geht ein stilles Rauschen Den finstern Wald entlang, Es geht ein leises Lauschen Durch tannbesä'ten Hang; Die Wipfel langsam neigen Sich grüßend hin und her, Nach langem, tiefem Schweigen Lebt auf das Waldesmeer. Das Säuseln wird zum Sange, Der Hauch zum frischen Wehn', Der Gruß zum lauten Klange Zum frohen Auferstehn'. Im Osten glüht der Morgen, Es naht der junge Held, Und frei von bangen Sorgen Macht er die weite Welt. Im Purpurfestgewande Steigt siegreich er empor, Und in die weiten Lande Schallt heller Jubelchor. Den alten Tannenheeren Schwillt hoch die Heldenbrust. In weiten Waldesmeeren Jauchzt Frühlingsmorgenlust! Nun werden stumm die Wälder. Es schweigt der Jubelsang, Still lauschen rings die Felder. Kein Ton, kein Hauch, kein Klang. In stillem, ernstem Beten Glüht Tann' und Haid' und Hald' Es ist vor Gott getreten Der -- stolze Böhmerwald. |
Šumavské velikonoční ráno Šumí to tiše strání pod lesem napodél, jedlemi v naslouchání pozdrav jako by šel; vrcholky k sobě chýlí v šepotu ze všech stran, už neumlká chvíli ten lesní oceán. A šum se na zpěv mění a vánek v čerstvý dech, v hlas díků ke vzkříšení, v jásot po truchlých dnech. Z východu ráno vstává slyším je přicházet s Tím, kdo strast překonává a obrozuje svět. V svém purpurovém šatě stoupá dál nad obzor, zní celým krajem svatě zářivě jasný chór. Lesu v sevřeném tvaru hrdinsky hruď se dme. Ten plesný příval darů, to moře bezedné! Tu zmlkne zas vše rázem a utne hlas i zpěv. Co ticha padlo na zem! Ani dech, bez ozev v tom usebrání mnohém pláň i stráň ztichla dnes: - to navštíven byl Bohem šumavský hrdý les. |
|
Der Böhmerwald, 1902, č. 3, s. 115-116 |
|
Hudební skladatel a otec básníka Oskara Günthera Leopold Günther se narodil 24. března 1861 ve Velkém Šenově, okr. Děčín, kde 24. října 1935 i zemřel. Byl v letech 1894-1914 učitelem zpěvu na gymnáziu v Prachaticích, pak odešel do rakouského Freistadtu a konečně působil v Mozartově rodném Salcburku až do roku 1931, kdy ho svou smrtí o čtyři celá léta předešel vlastní syn.
- - - - -
* Velký Šenov / Prachatice / † Velký Šenov
