ANDREAS HARTAUER
Repro R. Kubitschek, Tief drin in Böhmerwald, frontispis |
Předchozí často publikovaný portrét je výřezem z této fotografie, na níž je zachycen se svou sestrou Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 1982, č. 6, obálka |
Repro Sudetenpost, 2009, č. 7, s. 10 |
Repro Der Böhmerwald Heimatbrief, 2024, č. 2, s. 22 |
Narodil se podle záznamu v křestní matrice obce Stachy (vedené tehdy jen německy) 28. listopadu 1839 (den nato byl pak pokřtěn) na čp. 1 v rodině řezače skla Andrease Hardauera (i příjmení novorozencovo je tu psáno Hardauer), jehož otec Joseph Hardauer byl rovněž řezačem skla, a to v Černém Údolí u Nových Hradů (matka Margarethe, roz. Stadlerová, pocházela z Fuchsovy Huti, panství Domažlice), a jeho ženy Elisabeth, dcery Laurenze Gattermayera, faktora ve sklárně Zlatá Studna čp. 4 (Elisabethina matka Anna Maria byla roz. Fuchsová ze Stach čp. 1, rychta Stachy) Repro SOA v Třeboni - digitální archív |
|
Kostel Panny Marie Bolestné ve Staších, kde byl pokřtěn Foto Pavel Polák |
|
Rodné Stachy na staré pohlednici |
S maminkou Repro ze sbírek Böhmerwaldmuseum Wien |
Portrét Andrease Hartauera a jeho manželky Anny Marie, roz. Opitzové Repro ze sbírek Böhmerwaldmuseum Wien |
|
Tento podrobný životopis Hartauerův uvádí jako místo narození Stašskou Huť, zatímco v matrice se uvádí Stachy čp. 1, a mnohé prameny dokonce mylně kladou rodiště na Zlatou Studnu Repro www stránky Landesrat der ungarndeutschen Chöre, Kapellen und Tanzgruppen |
|
Rok před jeho smrtí tu na stránkách kroniky školy v Horní Stropnici sousedí notový záznam "šumavské hymny" vydané nákladem 2000 výtisků místní skupinou Böhmerwaldbundu (vedl ji Franz Steinko) se zprávou o sarajevském atentátu Repro Kronika školy Horní Stropnice, SOkA České Budějovice (SOA v Třeboni - digitální archív) |
|
Záznam o jeho úmrtí v knize zemřelých františkánského kostela v St. Pölten Repro Matricula Online |
|
Jeho památník u "České brány" (Böhmtor) v rakouském Freistadtu nese v kameni i znak sudetoněmeckých krajanů Foto Jan Mareš a Pavel Polák |
|
Znak rodu Hartauerova má modrobílou kombinací svých barev naznačovat bavorské kořeny, Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 1963, |
|
Památník nad Lenorou, pohlednice J. Seidela (viz i Burghard Lang)... |
|
... a dnešní stav Repro www stránky Cyklistův průvodce Šumavou |
|
Pamětní deska v Sankt Pölten na domě, ve kterém zemřel Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 1961, č. 7, obálka |
Pamětní kámen tvůrci šumavské hymny dal vztyčit při obci Mauth nemecký Böhmerwaldbund Repro Sudetenland, č. 384 (1987), s. 6 |
Obálka (2009) DVD, které vydal vídeňský Böhmerwaldbund - vlevo dole je dvůr jeho bydliště (1883-1915) v Sankt Pölten, kde bývala umístěna až do zboření domu pamětní deska, v roce 2009 pak na novostavbě v témže místě odhalena deska nová |
|
Hrob v Sankt Pölten Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 1962, č. 6, s. 183 |
Detail náhrobku, na němž je označen jako "soukromník", s datem úmrtí Repro Sudetenpost, 2006, č. 18, s. 7 |
Odhalení pamětní desky v Sankt Pölten, kde jak vidět po něm nese jméno i jedna z ulic města Repro Sudetenpost, 2009, č. 21, s. 10 |
|
K výstavě u příležitosti 170. výročí jeho narození v Šumavském muzeu ve Vídni Repro Sudetenpost, 2009, č. 11, s. 13 |
|
Zvláštní známka vídeňského Böhmerwaldbundu ke 170. výročí jeho narození v roce 2009 Repro Sudetenpost, 2010, č. 1, s. 11 |
Jeho "šumavská hymna" v provedení dua Gitti & Erica Videozáznam televize WDR vystavený na YouTube |
Z výstavy věnované Andreasi Hartauerovi v Prachatickém muzeu v roce 2013... Foto Ivo Kareš |
... a plakát k téže výstavě v roce 2014 v Horní Plané |
Textová část: |