AUGUST HOLZINGER
Konec války v Hodňově
Dne 2. května (rozuměj roku 1945 - pozn. překl.) přinesl rozhlas zprávu, že Vůdce Adolf Hitler je mrtev (v originále "tot sei" - pozn. překl.) a západním mocnostem byla nabídnuta kapitulace. Poté, co k témuž došlo i na východní frontě, jeví se válka jako skončená a pro Německo ztracená. V užším domově (v originále "v originále "in der engeren Heimat", což by se dalo přeložit i výrazem "v užší vlasti" - pozn. překl.) mezitím postoupili Američané ke Glöckelbergu a k Horní Plané (v originále "bis Glöckelberg und Oberplan", dnešní zaniklá Zadní Zvonková nesla jméno Glöckelberg až do poválečné změny /viz Vyhláška 7/1948 o změnách úředních názvů mest, obcí, osad a částí osad/ - pozn. překl.). V neděli 6. května stáhly se zbytky německých bojových jednotek zpátky k Hodňovu (v originále "nach Honetschlag zurück" - pozn. překl.) a uvedly místo i okolí do obranného postavení (v originále "in Verteidigungszustand" - pozn. překl.), načež kolem 6. hodiny navečer cca 100 metrů od hřbitova u Grillovy pazderny (v originále "bei der Grill-Haarstube" - pozn. překl.) udeřily poslední granáty. Mnozí lidé, pokud se nezařadili do Volkssturmu, strávili následnou noc ve sklepích, poněvadž se báli ostřelování Hodňova. Kolem 1 hodiny v noci na 7. května přišel ovšem posádce rozkaz se od Hodňova stáhnout a vůbec zastavit jakoukoli bojovou činnost.
Dne 8. května vtáhli američtí vojáci do Hodňova a ubytovali se v mnoha staveních, mezi jinými i ve škole, kde zabrali 3 místnosti jako služební prostory. To ubytování trvalo do 17. května.
Od 8. května bylo započato s odzbrojováním až ke Ktiši (v originále "bis Tisch" - pozn. překl.) se nacházejících zbytků wehrmachtu a s jejich shromažďováním do jednoho zajateckého tábora u Hodňova. Ležel po obou stranách silnice od Grillova křížku směrem na Maňávku (v originále "vom Grill-Kreuz - Richtung Böhm. Haidl", Maňávka je dnes ovšem zcela zaniklou vsí - pozn. překl.) a prostíral se přes Nuibauerův statek (v originále "Nuibauer Hof" - pozn. překl.) čp. 24 až k Hableově louce při čp. 8 (ani jedno z obou čísel popisných dnes v Hodňově nenajdeme - pozn. překl.). Kromě vojáků se v tomto táboře nacházejí i civilní uprchlíci a všechny druhy vozů a dopravních prostředků. Přechodně čítá tábor kolem 12 000 osob. Když se zásobování vodou stalo obtížným, byla část osazenstva v přibližném počtu 3 až 4 tisíc mužů přemístěna k Olšině (v originále "nach Langenbruck", rozuměj osadu i rybník - pozn. překl.) a utábořila se na lukách od Tischlera k Aubauerovi. Také u Matuschkerovy kapličky (v originále "bei Matuschker Kapelle" - pozn. překl.) a později na pastvině napravo od lesa ležela jedna malá jednotka. V prostoru hlavního tábora stojí 7 strážních věží. Stavení čp. 24 bylo zařízeno jako lazaret, pročež museli být všichni domácí lidé umístěni v jiných domech. Tábor fungoval do první půle června; někteří vyšší němečtí důstojníci byli stejně jako divizní štáb ubytováni od 20. do 30. května v hodňovských statcích; generál Hartmann, jemuž byla amputována jak paže, tak i noha (v originále "arm- und beinamputiert ist" - pozn. překl.), byl se svým společníkem vybaven odděleným služebním bytem (v originále "in der Dienstwohnung" - pozn. překl.).
Kronika německé obecní školy Hodňov 1890-1945, SOkA Český Krumlov
P.S. Jde o překlad, pořízený z posledních tří stran kroniky německé školy v Hodňově, které tvoří její závěr. Pisatel originálu zřejmě netušil, že "užší vlast" je ztracena budoucím "odsunem" jako končetiny generálovy, válka, natož pak zdejší škola, díky níž svědectví máme.
Na serveru WikiTree nacházíme přesné datum narození pozdějšího řídícího učitele školy v Hodňově Augusta Holzingera, tj. 28. červenec roku 1884 v Boleticích, což pro digitální nepřístupnost "mladších" matrik tamní starobylé farnosti sv. Mikuláše by se na dálku zjistit nedalo. Pramenem WikiTree se stal tzv. "Ahnenpass" Reinolda Holzingera (*24. května 1923 v Hodňově, †3. března 2014 v bavorském městě Dingolfing), dokument za nacizmu povinný. Otcem Augustina Holzingera mladšího byl Augustin Holzinger "starší" (*17. srpna 1848 v Horní Plané, †31. srpna 1931 v Boleticích, kam se 12. listopadu 1878 přiženil na hostinec otce své nevěsty a později i matky "našeho" Augustina "mladšího" Marie /*8. května 1854, †17. dubna 1897/, dcery Franze Woitsche /1828-1872/, hospodského v Boleticích čp. 22 /tam se Maria narodila i zemřela/ a Eleonory, roz. Wenhartové /1830-1873/ z Hodňova), syn Karla Holzingera (1817-1904) z Horní Plané a Johanny, roz. Wallnerové (1824-1851) rovněž z Horní Plané. Mladý "August" (jak se později začal psát) Holzinger, vychodil boletickou obecnou školu, pak měšťanku v Českém Krumlově (Böhmisch Krumau) a v roce 1906 absolvoval německý učitelský ústav v Českých Budějovicích (Budweis). Učil pak téměř 40 let v Hodňově, kde se stal od roku 1930 řídícím učitelem (jeho předchůdcem tady byl Ludwig Johann Polesny, zastoupený i samostatně na webových stranách Kohoutího kříže). Podle archu sčítání lidu z roku 1921 pro dům čp. 17 v Hodňově bydlil tu pan učitel Holzinger se svou manželkou Theresií (*16. srpna 1890 v Hodňově podle křestní matriky na rozdíl od 17. srpna na sčítacím archu), synem Walterem (*29. prosince 1914 v Hodňově)a dcerou Olgou (*19. září 1918 v Hodňově), jakož i se švagrem Johannem Mugrauerem (*21. prosince 1891 v Hodňově), československým legionářem německé národnosti a strojníkem při "tschech.slov. Marine", tj. při československém námořnictvu
(v kolonce povolání má však psáno "Kohlenbergbau", tj. dobývání uhlí).August Holzinger zemřel 19. Zemřel 19. listopadu 1969 v Dingolfingu ve věku 85 let. Vedl v Hodňově nejen školní kroniku, ale byl i zapisovatelem dobrovolného hasičského sboru a zejména i vzorným kronikářem obce, vedené ovšem jen do roku 1942. Za první světové války byl c.k. poručíkem ("Lehrer und Leutnant Holzinger", jak se píše v hodňovské školní kronice 1890-1945). Zůstává i tak po všem, co se tu prohrálo, přece jen to psané slovo.
- - - - -
* Boletice / Hodňov / † † † Dingolfing (BY)
