KARL IGLER
s' Hoamweh Wer s' Hoamweh will kenna, der braucht gor net long - in d' Fremd muass er kemma, do wird eahm gor bong. Muass s' Hütterl verlouss'n, den traulichen Plotz - wo d' Muatta eahm g'segnt hot, und küsst hot der Schotz. Do g'spürt ma im Herz'n an grusleten Fleck - mon kou olls vergess'n, nur d' Hoamat holt net! |
Stesk po domově Kdo neví snad, co je ten stesk po všem, co měl jsem rád - nepoznal asi vyhnanství, tíseň, horší než hlad. Musel by domov vopustit, kout, kde posavad žil, kde matka život dala mu, kde milou políbil. Ta bolest, rána na srdci se sotva rozplyne - všecko poztrácíš z paměti, jen domov nikdy ne! |
Böhmwind, s. 155 |
Vimperský kartáčník Karl Igler starší je touto prostou nářeční básní zastoupen ve sborníku Böhmwind, chválícím krajanskou tvorbou město dávné tiskařské slávy. Autor se tam narodil 22. května roku 1882 a zemřel po odsunu v hesenském Kirtorfu roku 1955. Arch sčítání lidu z roku 1921 pro dům čp. 11 na vimperském náměstí zaznamenává vedle něho jako hlavy rodiny ještě manželku Ludmillu (*7. září 1876 ve Vimperku) dcery Marii (*8. prosince 1907) a Josefu (*27. prosince 1908), jakož syny Karla (*29. července 1910) a Augusta (*9. ledna 1913), všechny ratolesti rovněž rodem z Vimperka.
- - - - -
* Vimperk / † Kirtorf (HE)