logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

ADALBERT JUNGBAUER

Kriplein-Gesang*


Frohlokket im Himmel, frohlokket auf Erd,
Weil Gott bey uns Sünder und Sünderin einkehrt.
Kind liegt in der Krippe, auf Stroh und auf Heu,
Zwischen Ochs und ein Esel in Winkel hinbei.

I da seiten hon i gsehen ein Stonolten Mon,
Hot (d) Augen voll Wosser, schauts Kindlein sindler on;
Wos ist dos für eina gwesen? Der heilig Josef;
Trogts Bingal in Bugal, is a Zimmermon gwest.

I da seiten hon i gesehn eine schöne Jungfrau,
Hot a G(e)sicht ols wir ein Apfel, kon was nit gnu Anschau;
Hot a G(e)sicht ols wir ein Apfel, zwey Augen as wie Kristoln.
I hon (d) Kaiserin schon gesehen, hot ma nit a so gfoln.

Zpěv u jesliček


Nebesa radujte se, veseliž se i zem,
zavítal Bůh sem na ni, k nám hříšným lidem všem.
Děťátko v jeslích leží na slámě, na seně,
mezi volkem a oslem tam v koutě při stěně.

Stranou jeslí co vidím, muž stojí přestarý,
má ve svých očích slze, hledí, jak dítě spí;
kdopak že má to býti? Totě svatý Josef;
má ranec na ramenou a že prý tesař jest.

Stranou jeslí co vidím, panna čistá co květ,
tvář krasší nad jablíčko, radost je pohledět;
tvář krasší nad jablíčko, oči jak křišťály.
Pro mě i císařovnu by nazad nechaly.

Das Weihnachtspiel des Böhmerwaldes, s. 181

Ta lidová píseň k šumavské vánoční hře, jak ji s vědeckým komentářem v Hauffenově edici Beiträge zur deutsch-böhmischen Volkskunde vydal v Praze u Calveho roku 1911 "c.k. profesor v Prachaticích" Adalbert Jungbauer, pochází z Huťského Dvora (Hüttenhof) blízko Horní Plané. Tam se jeden z průkopníků národopisu Šumavy i narodil 23. března 1876. To proto zřejmě nepovažuje za nutné svému čtenáři vysvětlit to nezvyklé slovní spojení "trogts Bingal in Bugal", které mu bylo nejspíš z domova notoricky známo. V jiné variantě té vánoční písně ve sborníku Mühlviertel (2. svazek: Volkskunde, Vídeň 1931, s. 40) se ostatně opakuje ve dvou slokách dokonce spojení "hat 's Kraxai auf 'n Bugel" ve stejném významu, tj. "nůši (krosnu) na ramenou"! Působil vedle Prachatic jako středoškolský profesor také v Litoměřicích, Českém Krumlově a v Linci, zemřel 9. června 1916 sebevraždou v Hradišti (tehdy německy Reichersberg), což je dnes jen část města Cheb (německy Eger). Pochován je však v Českém Krumlově (jen v tamní úmrtní matrice je také záznam o jeho skonu) a zanechal ve svých pojednáních založených na sběratelské práci nejen na jihu Čech, ale i v rakouském Mühlviertelu, který tehdy vlastně bez hranic přiléhal k rodným končinám, nádherný obraz čehosi, co zašlo spolu s ním, zesnulým v pouhých čtyřiceti letech věku. Netušil, oč ještě kratší čas zbývá jeho krajanům zůstat doma na Šumavě.

- - - - -
* Huťský Dvůr / Český Krumlov / Prachatice / † Hradiště, Cheb / † † Český Krumlov

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Titulní list (1911) a frontispis jeho knihy
Plánek rodného Huťského Dvora
Tady stával Huťský Dvůr (viz i Walter Franz a Heiraffl-Korl)
Jeho hrob v Českém Krumlově

zobrazit všechny přílohy



Dostupné zdroje v JVK:

TOPlist