JAKOB JUNGBAUER
Abecední soupis vzácných druhů české flóry na panství Krumlov v Budějovickém kraji
Oblasti menší rozlohy jeví často svou polohou a klimatem větší zajímavost, zejména pak s ohledem na geografický výskyt rostlin po zemské kouli, nežli celé úseky jednotvárné země. To je i případ panství Krumlov (v originále "Krumau" - pozn. překl.) a Hluboká (Frauenberg), jejichž hranici tvoří významná část jižní Šumavy. Putující botanikové, kteří si obvykle přejí být seznámeni s tím nejdůležitějším v okolí, neměli by tímto malým darem povrhnout.
Průměrná nadmořská výška hladiny, které v Krumlově dosahuje řeka Vltava (Moldau), činí o 251 sáhů a 5 stop více než Severní moře a o 147 sáhů více nežli má Vltava v Praze.
Zeměpisná šířka Krumlova obnáší 48° 48' 50'', jeho zeměpisná délka pak 31° 58' 42''.
Nejvyšší bod Blanského lesa (v originále "Blansko-Wald" - pozn. překl.), kterým je hora Kleť (v originále "Schöninger" - pozn. překl.), vzdálená od krumlovského zámku 1 hodinu a 39 minut, leží nad hladinou moře 554 vídeňských sáhů a nad průměrným stavem vltavské hladiny v Krumlově 302 sáhů (určeno roku 1820 a 1822 Aloysem Davidem - viz "Abhandlungen der königlichen böhmischen Gesellschaft der Wissenschaften").
Při údajích o stanovištích rostlin uvedené hory jako Plešný, Chlum, Alpská pastvina (publikace Archiv für die naturwissenchaftliche Landesdurchforschung von Böhmen (1872), a to kupodivu právě jen s odvoláním na Jungbauera uvádí, že "Alpenweide" je vrch nad vsí Glöckelberg, tj. Zvonková - pozn. překl.), Želnavská Smrčina, Plechý, Třístoličník (v originále "Bleschenberg, Kum, Alpenweide, Salnauer Hochficht, Plökenstein, Dreisessel" - pozn. překl.), z nichž výška té poslední ze jmenovaných byla hrabětem Joachimem Sternbergem určena číslem 633 sáhů, tvoří vzestupně narůstající horský hřeben (v originále "die aufsteigende Bergkette" - pozn. překl.), který na Roklanu (v originále "auf dem Rechel" - pozn. překl.) s jeho 4282' a na Javoru (Arber) se 4320' dosahuje svého maxima a tvoří jakési "Regio subalpina" pro jihozápadní Čechy. Viz k tomu "Botanische Wanderungen in den Böhmerwald" od hraběte Kaspara Sternberga (vyšlo knižně v Norimberku roku 1806 - pozn. překl.).
Adoxa Moschatellina L. (pižmovka mošusová - pozn. překl.) Na "Zadní pastvině" (Hinterweide) při břehu Chvalšinského potoka (Kalschinger Bach) pod lískovými keři; v lesním úvalu při Kladném (v originále "im Waldgraben vom Kladner Gehölze" - pozn. překl.) naproti Chvalšinskému potoku na pozemku zvaném "Hinterweidfelde", patřícím ke Kvítkovu Dvoru (Favoritenhof). Kvete v dubnu.
Aira flexuosa L. (metlička křivolaká - pozn. překl.) Na Ptačím hrádku (Vogeltenne), na Dubíku (Eichberg), v Blanském lese (v originále "in Blansko" - pozn. překl.) na volných místech a pasekách všeobecně. Kvete v červnu a v červenci.
Alyssum saxatile L. (tařice skalní - pozn. překl.) Na skalách a zdech všeobecně, zdobí rostoucí ve velkých společenstvích koncem dubna a počátkem května vyvýšená místa zámecké skály, vápencové skály, skalní stěnu naproti dvoru Vlaštovičník (Schwalbenhof), skály při Budějovickém předměstí (Budweiser Vorstadt) a mnohá jiná místa.
Alnus incana Willd. (olše šedá - pozn. překl.) Na levém břehu Chvalšinského potoka přímo při mostě u Dobrkovic (Turkowitz), na pastvině ve Vraném vrchu (Branyberg) u dvora Vlaštovičník; blízko vozové cesty k Pečkovskému mlýnu (Pötschmühle), při řece Vltavě v sousedství Pinskrova dvora (v originále "Pinskerhof", dnes skládka odpadů - pozn. překl.). Kvete za prvních jarních dnů.
Andropogon Ischaemum L. (vousatka prstnatá - pozn. překl.) Při silnici od knížecí vápenky (Kalkofen) k levému břehu Chvalšinského potoka blízko Křenova (Krenau); na cestách přes Vyšenské kopce (v originále "durch den Weichsler Berg" - pozn. překl.). Kvete v červnu a v červenci.
Arabis arenosa Scop. (husník písečný - pozn. překl.) Na "Jízdárenském vrchu" (v originále "auf dem Reitschulberge" - pozn. překl.) proti Chvalšinskému potoku; na Ptačím hrádku kolem tamního "templu". Kvete v dubnu a v květnu.
Arnica montana L. (prha arnika - pozn. překl.) Na Vraném vrchu; na "Zadní pastvině" (viz už zmíněná "Hinterweide" - pozn. překl.); na Dubíku, v Blanském lese téměř na všech lesních loukách a pastvinách obyklá. Kvete v červnu a v červenci.
Arundo acutiflora Schrad. (třtina ostrokvětá - pozn. překl.) Pod keři na lukách severně od rybníka Olšina (Langenbrucker Teich), poblíž stejnojmenného potoka Olšina (v originále "in der Nähe des Olschbaches" - pozn. překl.). Kvete v červnu a v červenci.
Astrantia major L. (jarmanka větší - pozn. překl.) Na Ptačím hrádku, na "Ukrutné pastvině" a "Zadní pastvině" (v originále "im Grausam- und Hinterweide" - pozn. překl.). Kvete v červnu, v červenci a v srpnu.
Athamanta Libanotis L. (sesel šírolistý - pozn. překl.) Na "Jízdárenském vrchu" a blízko polní cesty od západní zdi zámecké zahrady (v originále "Hofgarten", vlastně správněji česky "Panská zahrada", přičemž v Krumlově byla ještě tzv. "dolní" Panská zahrada /"Untere Hofgarten"/ při Vltavě u minoritského kláštera - pozn. překl.), na sever od Ptačího hrádku. Kvete v červenci a v srpnu.
Betula ovata Ehrh. (bříza vejčitá - pozn. překl.) Na pěší stezce přes Křížový vrch (Kreuzberg) do Přídolí (Priethal); vůbec v Blanském lese a jeho okolí na mnoha místech obvyklá. Kvete v máji a říká se jí tu "Wurmholz"; vyskytuje se vždy jako keř.
Bromus racemosus L. (sveřep hroznatý - pozn. překl.) Na okrajích polí a v polích vedle vozové cesty z Krumlova do Pečkovského mlýna i na jiných místech. Kvete v máji.
Buphtalmum salicifolium L. (volovec vrbolistý - pozn. překl.) Nahoře na vápencových skalách nad Rybářskou ulicí (v originále "beim Fischer" - pozn. překl.) mezi kamennými zdmi, na "Zadní pastvině" na skalnatém vrchu nad jezem (Wasserwehre) u Dobrkovic. Kvete od června do září.
Calla palustris L. (ďáblík bahenní - pozn. překl.) Na bažinaté louce za lesem proti vsi Žlábek (v originále "Riendles"), blízko cesty od tuhových dolů v Hůrce (Stuben) tam. Kvete od června do srpna.
Campanula urticifolia Schmidt. (zvonek kopřivolistý - pozn. překl.) V lese zámecké zahrady. Kvete v červenci a v srpnu.
Carex Davalliana Smith. (ostřice Davallova - pozn. překl.) Na louce mezi levým břehem řeky Vltavy a silnicí do Budějovic (Budweis). Kvete v březnu a v dubnu.
Centaurea phrygia L. (chrpa třepenitá - pozn. překl.) Na a při polní cestě od západní zdi zámecké zahrady, na sever od Ptačího hrádku, vpravo blízko cesty od Svatého Ducha (v originále "vom heil. Geist" - pozn. překl.) ke dvoru Vlaštovičník na rohu louky k řece Vltavě, blízko horních rechlí (rozuměj krytá lávka dodnes stojící - pozn. překl.), na suchých lukách kolem dvora Vlaštovičník. Kvete od července do října.
Cetraria islandica Ach. (pukléřka islandská, lidově "islandský mech" - pozn. překl.) Blízko cesty z Krásného údolí (v originále "Saugraben", až později se i německy říkalo této místní části Krumlova "Schöntal" - pozn. překl.) přes vrch Dubík k Pečkovskému mlýnu, v lese "Džbán" (Krug) u vsi Lužné (Luschne), ve velkém množství při Plešném jezeře (Plöckensteiner See), vedle skalisek, potom pod klečí na horském hřbetu mezi Plechým (Plöckenstein) a Třístoličníkem (Dreisesselberg). V červenci jsem ji nalezl s fruktifikačními útvary.
Circaea alpina L. (čarovník alpský - pozn. překl.) Na Chlumu při Ondřejově (Andreasberg), v nivě severně od rybníka Olšina. Kvete v červenci.
Clavaria Botrytis v. sanguinea Pers. (kuřátka krvavá - pozn. překl.) Na hnijících pařezích ve "Studených vrších" u Dobrkovic (v originále "im Turkowitzer Kühlberge" - pozn. překl.). Na podzim, vzácně však k nalezení.
Colchicum autumnale L. (ocún jesenní - pozn. překl.) Pouze na samojediném pár čtverečních sáhů velkém místě Špitálské louky (Spitalwiese), přímým směrem od obydlí správce násadového rybníka (v originále "von der Wohnung des Einsazfischers" - pozn. překl.), asi 30 kroků od vodní strouhy při úpatí rybniční hráze. Kvete na podzim.
Chrysoplenium alternifolium L. (mokrýš střídavolistý - pozn. překl.) Na západním úpatí Ptačího hrádku, na cestě k vodotrysku (Wasserkunst), v lesním úvalu při Kladném naproti Chvalšinskému potoku na pozemku zvaném "Hinterweidfelde", patřícím ke Kvítkovu dvoru, na Rozsypu (Roßzipf) a u Pinskrova dvora. Kvete zrovna za prvých jarních dnů, v březnu a v dubnu.
Daedalea rubescens Röhl. Flor. (síťkovec načervenalý - pozn. překl.) Na hnijících kaštanech (v originále "auf faulen Roßkastanien" - pozn. překl.) v aleji. Na podzim.
Daphne Mezereum L. (lýkovec jedovatý - pozn. překl.) Na Ptačím hrádku, v lesním úvalu při Kladném naproti Chvalšinskému potoku na pozemku zvaném "Hinterweidfelde", patřícím ke Kvítkovu Dvoru, na "Ukrutné pastvině" (také už zmíněná "Grausamweide" - pozn. překl.), na Rozsypu aj.. Mívá květy ze všech nejprvnější, od února do dubna.
Dentaria enneaphylla L. (kyčelnice devítilistá - pozn. překl.) Na tak řečené "Ukrutné pastvině". Kvete od dubna do května.
Dianthus sylvaticus Hopp. (hvozdík lesní - pozn. překl.) Mezi Pinskrovým dvorem a Rozsypem, na lesním svahu při pravém vltavském břehu, za dvorem Vlaštovičník, nad Havraní skalou (Rabenstein), na návrší porostlém olší šedou (už zmíněná Alnus incana Willd.) při úpatí Vraného vrchu. Kvete koncem června až do poloviny července. Je k nalezení v nepatrné míře.
Dicranum flagellare Hedw. (dvouhrotec výhončitý - pozn. překl.) Na hnijících pařezích na Velkém a Malém Plešném (v originále "im Bleschenberge" - pozn. překl.) u Ondřejova. V červenci, v srpnu.
Diphyscium foliosum B. et M. (dvojbublen listnatý - pozn. překl.) Na zemi při pařezích v lese "Džbán" u vsi Lužné. V létě.
Doronicum austriacum L. (kamzičník rakouský - pozn. překl.) Blízko plavebního kanálu (v originále je tu schwarzenberský plavební kanál nazýván "vídeňským", tj. "Wiener Schwemmcanal" - pozn. překl.) u Nové Pece (Neuofen) a na pěší stezce od želnavské myslivny (Salnauer Jägerhaus) k Plešnému jezeru, vůbec v tamních lesích dosti obvyklý. Kvete v červnu a v červenci.
Eleocharis Baeothryon Röm. Et Sch. (v minulosti užívané Baeothryon pro suchopýrek je dnes jen sekcí v rodu bahnička /Eleocharis/ - pozn. překl.) Na louce v Blanském lese na jižním úpatí Kletě, při prameni u cesty, na malém úseku nějakých 5 kroků širokém a 10 kroků dlouhém, v dosti velkém množství. Kvete v půli máje.
Equisetum palustre subsimplex Opiz (přeslička bahenní - pozn. překl.) V roce 1815 mnou poprvé nalezená v nečištěné odvodňovací strouze na louce Kvítkova dvora (Favoritenhofer Wiese), vlevo za pěšinou přes tuto louku, z aleje k Dobrkovickému hamru (v originále "aus der Allee zu dem Turkowitzer Hammer", tj. k rodišti autora soupisu - pozn. překl.); na vyšenských lukách (Weichsler Wiesen). V létě a na podzim.
Erythrea ramosissima Pers. (zeměžluč spanilá - pozn. překl.) Na pěšině a za pěšinou z aleje přes luka u Kvítkova dvora k Dobrkovickému hamru. Kvete v červenci a v srpnu.
Galium glaucum L. (svízel sivý - pozn. překl.) Na Ptačím hrádku a na "Jízdárenském vrchu" dosti obvyklý. Kvete od června do srpna.
Gentiana aestiva Schmidt. (hořec jarní - pozn. překl.) Na Špitálské louce, vnitř trojúhelníka, který tvoří cesta s alejí. Na louce u Kvítkova dvora vedle Dobrkovického hamru a aleje, na suchých místech. Kvete v druhé půli měsíce máje.
Gentiana cruciata L. (hořec křížatý - pozn. překl.) Na mezích a na polních cestách kolem Ptačího hrádku, kolem Kvítkova dvora, na "Vápencovém vrchu" (v originále "am Kalkfelsenberg": rozuměj Kulatý vrch, který byl do roku 1989 vojenským cvičištěm a je navržen za přírodní památku? - pozn. překl.), na Vyšenských kopcích (už zmíněná "Weichsler Berg" - pozn. překl.). Kvete v červenci a v srpnu.
Gentiana purpurea L. (hořec nachový - pozn. překl.) Na horském hřbetu mezi Plechým a Třístoličníkem, na hranici mezi Rakouskem a Bavorskem, na "Alpské pastvině" nade vsí Zvonková (tady autor identifikuje přesněji vrch, v originále jeho textu zvaný "Alpenweide", viz Archiv für die naturwissenchaftliche Landesdurchforschung von Böhmen (1872) - pozn. překl.). Kvete v červenci a v srpnu a není nijak vzácné najít je ve větších společenstvích.
Gymnostomum macrocorpum Opiz. (holoret velkoplodý - pozn. překl.) Mnou objeven roku 1815, asi vprostřed úvozové cesty od Pečkovského mlýna lesem "Džbán", vlevo při sesuté boční stěně úvozu, jen na jednom místě. V letních měsících.
Hieracium prenanthoides L. (jestřábník věsenkovitý - pozn. překl.) Na vrchu Dubík dosti obvyklý. Doba květu od června do srpna.
Hyacinthus comosus L. (hyacint chocholatý - pozn. překl.) Jedině na polích u Dobrkovic (v originále "einzig allein in der Turkowitzer Feldern" - pozn. překl.) nad Jezuitským hamrem (Jesuiten-Hammer) na Kravím vrchu (Kühberg). Kvete v červnu a v červenci.
Impatiens Noli-tangere L. (netýkavka nedůtklivá - pozn. překl.) Na vodním žlabu při Dobrkovickém hamru, v lese Záskalí (v originále "im Walde Sachsenthal" - pozn. překl.) na vodní strouze, která je vedena do krumlovského Městského rybníka (Krumauer Stadtteich) a na jiných místech. Červenec až září.
Jungermannia epiphylla Hedw. (trsenka obecná - pozn. překl.) V lesních úvalech, na pozemku zvaném "Hinterweidfelde", patřícím ke Kvítkovu Dvoru, na pravé boční stěně při zemi hojná. Plody nese koncem dubna.
Jungermannia pinguis Schmid. (trsenka mastná - pozn. překl.) V potocích ode vsi Spolí (Pohlen) lukami u dvora Vlaštovičník, ve strouze u "Zadní pastviny", ve Vyšenském potoce (Weichsler Bach), blízko obydlí hajného. V červnu. Nemohl jsem najít fruktifikační útvary.
Lathraea Squamaria L. (podbílek šupinatý - pozn. překl.) Při úpatí "Zadní pastviny" na loučce Buchse z Dobrkovic (v originále "an dem Wieschen des Buchs aus Turkowitz" - pozn. překl.); na tak řečené "Ukrutné pastvině". Kvete v dubnu a v květnu.
Lathyrus latifolius L. (hrachor širolistý - pozn. překl.) Na skalní stěně vpravo od cesty k Pečkovskému mlýnu, naproti dvoru Vlaštovičník. Kvete od června do srpna.
Lathyrus tuberosus L. (hrachor hlíznatý - pozn. překl.) Samojedině v poli krumlovského měšťana Poferla, při obydlí strážce zahrady. Kvete v červenci; nemůže kvůli sklizni obilí nikdy dojít semenné zralosti, nepozorována udrží se však za orby, takže tu rostlinu pamatuji zde už přes 20 let.
Ledum palustre L. (rojovník bahenní - pozn. překl.) Na nivě severně od rybníka Olšina, na statku Černá v Pošumaví (v originále "auf dem Gute Schwarzbach" - pozn. překl.). Kvete v červenci a v srpnu.
Leucojum vernum L. (bledule jarní - pozn. překl.) Na louce u Kvítkova dvora (Favoritenhofer Wiese) při úpatí návrší mezi luční strouhou (Wiesengraben) a pramenitým rybníkem (Quellenteiche) v téže louce a tímto potokem (v originále "auf dieser Wiese und diesem Bacha" /?/ - pozn. překl.), na pravém břehu Vltavy mezi Rozsypem a Pinskrovým dvorem při úpatí vrchu. Kvete v březnu a v dubnu, někdy také Spatha biflora.
Lilium bulbiferum L. (lilie cibulkonosná - pozn. překl.) V zahradách severně při Ptačím hrádku, na návrší nad Havraní skalou při novoměstských rechlích (v originále "am Neustädter Holzrechen" - pozn. překl.) a na okolo ležících polích dost obvyklá. Tu pak že se chlubí svými krásnými květy a vábí kolemjdoucí k utržení, trpí ta pole, na kterých roste, často značnou úhonu. Tato lilie roste také jinak s Lilium Martagon L., tj. s lilií zlatohlávek, vedle lískových keřů na okolních polních mezích v půdě bohaté humusem a poněvadž ty obdělávané dnes pozemky byly kdysi jen výšinou s hojnými porosty lískoví, udržely se hlouběji v zemi uložené cibulky lilií ještě od těch časů až dosud schystány k růstu.
Lycium europaeum L. (kustovnice evropská - pozn. překl.) Na zahradní zdi panské kuchyně (v originále "an der Hofküchengartenmauer" - pozn. překl.) v úvozové cestě od předměstí Plešivec (Flößberg) k zámecké zahradě. Kvete od máje do srpna.
Lycoperdon tuberosum L. (pýchavka hlíznatá - pozn. překl.) Na Kravím vrchu blízko Dobrkovic, na severní straně mezi mladými borovicemi. Na podzim.
Lysimachia paludosa (vrbina bahenní - pozn. překl.) Objevena mnou v roce 1816 dne 24. července, v nivě severně od rybníka Olšina, na statku Černá v Pošumaví.
Medicago minima L. (tolice nejmenší - pozn. překl.) Samojedině na "Vápencovém vrchu" (rozuměj, jak už zmíněno, Kulatý vrch? - pozn. překl.), 130 kroků nad vodním jezem. Kvete v červnu.
Mentha acutifolia Pers. (máta ostrolistá - pozn. překl.) Při vodním žlabu Dobrkovického hamru, v nivě severně od rybníka Olšina. Kvete v červenci.
Mentha Jungbaueri Opiz. (máta Jungbauerova Opiz, jak Jungbauer poznamenává pod čarou: podle jednoho dopisu mého ctěného přítele, pana Opize - pozn. překl.) Zaslána (rozuměj Filipu Maxmilianu Opizovi /1787-1858/, rodáku z Čáslavi, významnému českoněmeckému lesníku a botanikovi, který v Praze založil 1819 tehdy naprosto unikátní "Výměnný ústav herbářových položek" /"Tauschverein für getrocknete Pflanzen", také "Botanischer Tauschverein"/, první svého druhu vůbec - pozn. překl.) v roce 1818 (Opiz tehdy založení ústavu teprve chystal, ostatně Jungbauer mu zřejmě už předtím zaslal vlastní své nálezy přesličky bahenní /Equisetum palustre subsimplex / a holoretu velkoplodého /Gymnostomum macrocorpum/ z roku 1815, jakož i rzi pelyňkové /Puccinia artemisiae / a rzi mnohotvárné /Puccinia polymorpha / ze srpna roku 1816, kozlíku dvoudomého /Valeriana affinis / rovněž někdy z té doby, posléze pak z roku 1818 rozrazilu Jungbauerova /Veronica Jungbaueri / a svraštělky svraštělé /Xyloma verrucosa /, vesměs nesoucí pak ve svém názvovém určení bez výjimky i Opizovo jméno - pozn. překl.) namísto jiné Mentha, a poněvadž jsem byl nato 5 let mimo Čechy, není mi už místo nálezu povědomo.
Mespilus Cotoneaster L. (skalník celokrajný - pozn. překl.) Na "Jízdárenském vrchu", ve skalní stěně na Budějovickém předměstí (Budweiser Vorstadt). Kvete v dubnu a počátkem května.
Montia fontana L. (zdrojovka hladkosemenná - pozn. překl.) Při železitém prameni na Rozsypu, u pramenných výronů za vsí Slupenec (Lupenz) na horském svahu proti dvoru Vlaštovičník. Kvete od jara do podzimu.
Nepeta pannonica Jacq. (šanta lesostepní - pozn. překl.) Na "Vápencovém vrchu" při knížecí vápence, na krumlovském zámku, blízko knížecí vozovny (v originále "Wagenschupfen", ačkoli bychom čekali "Wagenschuppen" - pozn. překl.). Kvete v letních měsících.
Orchis viridis Swartz. (vemeníček zelený - pozn. překl.) Na severní straně "Lískového vrchu" (Haselberg) u Černé v Pošumaví pod keři. V červenci.
Parmelia fahlunensis Ach. (terčovka falunská - pozn. překl.) Na skalách Třístoličníku, při hranici s Pasovskem (v originále "an der Passauer Gränze", rozuměj na hranici s Bavorskem - pozn. překl.). V červenci.
Philadelphus coronarius L. (pustoryl věncový - pozn. překl.) Na skalách s velkým Kristovým křížem, naproti vsi Dobrkovice. Kvete koncem měsíce máje.
Phyteuma nigrum Schmidt. (zvonečník černý - pozn. překl.) Téměř na všech lukách obvyklý. Kvete koncem května a počátkem června.
Pimpinella magna L. (bedrník větší - pozn. překl.) Na "Jízdárenském vrchu", na polních cestách kolem Ptačího hrádku a na jiných místech. Kvete v srpnu a v září.
Poa aquatica L. (zblochan vodní - pozn. překl.) Na břehu násadového rybníka pod sádkami (Fischbehälter), v rybníce Olšina.
Poa supina Scheuz. (lipnice nízká - pozn. překl.) Na "Vápencovém vrchu", na skalní stěně naproti dvoru Vlaštovičník. Kvete v červnu a v červenci.
Polemonium coeruleum L. (jirnice modrá - pozn. překl.) Mezi rozpadlými kamennými zdmi na "Suché louce" (Dürrwiese) u Olšova (Olschhof) na statku Černá v Pošumaví a pod keři na lukách od severu přiléhajících k rybníku Olšina. Kvete od června do srpna.
Potentilla canescens Persoon. (mochna šedavá - pozn. překl.) Na "Jízdárenském vrchu", na okrajích polí kolem Ptačího hrádku, také nad skalní stěnou naproti dvoru Vlaštovičník. Kvete v červnu a v červenci.
Prenanthes purpurea L. (věsenka nachová - pozn. překl.) Na Ptačím hrádku, na hoře Chlum a na Plešném u Ondřejova, na "Alpské pastvině", za cestou z Jelení (Hirschbergen) k Plešnému jezeru. Kvete v červenci.
Prunus Chamaecerasus Jacq. (višeň nízká - pozn. překl.) Na "Vápencovém vrchu" východním směrem. Kvete v dubnu a v květnu.
Puccinia artemisiae Opiz. (rez pelyňková - pozn. překl.) V měsíci srpnu roku 1816 objevena mnou na spodní straně listu Artemisia absinthium (tj. pelyněk pravý - pozn. překl.) na "Vápencovém vrchu" východním směrem.
Puccinia polymorpha Opiz. (rez mnohotvárná - pozn. překl.) Rovněž v měsíci srpnu roku 1816 nalezena mnou na spodní straně listu Artemisia vulgaris (tj. pelyněk černobýl - pozn. překl.) u Nového Dvora (Neuhof) za silnicí.
Ranunculus aconitifolius L. (pryskyřník omějolistý - pozn. překl.) Na "Alpské pastvině" nad Zvonkovou, na Želnavské Smrčině, na horském hřbetu mezi Plechým a Třístoličníkem. Kvete v červenci.
Ranunculus fluviatilis Hoffm. (pryskyřník říční - pozn. překl.) V potoce, který teče od Dobrkovického hamru lukami u Kvítkova dvora, také ve Chvalšinském potoce. Kvete v červnu a v červenci.
Ranunculus Philonotis Ehrh. (pryskyřník sardinský - pozn. překl.) Samojedině na cestě z Pečkovského mlýna do vsi Lužné, ještě u Březí (Wurezhöfen). Kvete v červnu a v červenci.
Rosa pyrenaica Gouan. (růže pyrenejská - pozn. překl.) Na Ptačím hrádku, při potoce za "Jízdárenským vrchem", na "Zadní pastvině", na skále naproti dvoru Vlaštovičník, na Vyšenských kopcích blíže potoka. Kvete v červnu a v červenci.
Rosa rubiginosa L. (růže vinná - pozn. překl.) Na okrajích polí a na cestách nad vápencovou skalní stěnou (Kalkfelsenwand), za kaplí Nejsvětější Trojice při budějovické silnici a na jiných místech. V červnu.
Rubus hirtus Waldst. et Rit. (ostružiník srstnatý - pozn. překl.) Na vrchu Dubík na návrší naproti dvoru Vlaštovičník a v lese zvaném "Linhartova stezka" (v originále "im Walde Linhartsteig" - pozn. překl.). V červenci a v srpnu.
Rubus saxatilis L. (ostružiník skalní - pozn. překl.) Na Ptačím hrádku směrem k západu, v Blanském lese nad novodvorskou myslivnou (Neuhofer Jägerhaus). Kvete v červnu.
Rumex arifolius Allion. (šťovík árónolistý - pozn. překl.) Na "Alpské pastvině" nad Zvonkovou, na Želnavské Smrčině. Kvete v červenci.
Sagina apetala L. (úrazník brvitý - pozn. překl.) Na pěšině po levém potočním břehu od jezu u Dobrkovic k "Buchsově loučce" (už zmíněná "des Buchsen Wieschen" - pozn. překl.). Zpozorovat tuto velice malou rostlinku v trávě vyžaduje od botanika dobrý pozorovací smysl. Kvete od června do srpna.
Salix incubacea Schult. (vrba plazivá - pozn. překl.) Na tak řečené "Rasovské mýtině" (v originále "Schinderreutwiese" - pozn. překl.) nedaleko novodvorské myslivny, dále u vsi Hořičky (v originále "bei dem Dorfe Hörwizel" - pozn. překl.) a na "Suché louce" u Olšova. Kvete v dubnu.
Sedum villosum L. (rozchodník huňatý - pozn. překl.) Na lukách u Kvítkova dvora mezi Dobrkovickým hamrem a alejí, v Blanském lese, u Pečkovského mlýna blízko silnice. Kvete v červnu a v červenci.
Soldanella montana Mikan. (dřípatka horská - pozn. překl.) Na Ptačím hrádku hojná, ve struze na "Zadní pastvině", v Blanském lese. Kvete v máji a v červnu.
Sonchus alpinus L. (mléč alpský - pozn. překl.) V lesích při Plechém a Třístoličníku. Kvete v červnu a v červenci.
Sphaerophoron compressum Ach. (také lichen melanocarpus atd., nenalezena česká obdoba názvu lišejníku - pozn. překl.) Ve skalách na Třístoličníku. V červenci.
Symphytum tuberosum L. (kostival hlíznatý - pozn. překl.) Na Ptačím hrádku, na Špitálských lukách naproti obydlí správce násadového rybníka v návrší ke Ptačímu hrádku (v originále "vom Einsazfischer gegenüber in der Anhöhe gegen Vogeltenne" /!/ - pozn. překl.), v zámecké zahradě za stříhanou alejí k lesu, také v lese (rozuměj zřejmě v lese zámecké zahrady - pozn. překl.), v ovocném sadě měšťana Stübera, mezi jižní zdí zámecké zahrady a vrchem Dubík, v sousedství polí u Kvítkova dvora. Kvete v máji.
Tilia cucullata Jacq. (lípa kuklatá - pozn. překl.) Ve Zlaté Koruně (Goldenkron) na dvoře u kostela. O tomto stromě (je tu odedávna zván "lípa Kapucínka" podle listů stočených jako kapuce - pozn. překl.) se vypráví pověst jako o tom při kostele v Sedlci (v originále "Sedlez" - pozn. překl.), že totiž na něm měli husité věšet mnichy zdejšího kláštera (oba kláštery, středočeský Sedlec u Kutné Hory i jihočeská Zlatá Koruna, byly zrušeny Josefem II. - pozn. překl.).
Tofieldia palustris Huds. (kohátka maličká - pozn. překl.) Nad Vyšným na jedné bažinaté louce, na levém břehu potůčku. Hojná, ale jen tady samojedině (v originále "häufig, aber nur da allein" - pozn. překl.). Kvete v srpnu a v září.
Triglochin palustre L. (bařička bahenní - pozn. překl.) Při pěšině od aleje přes luka u Kvítkova dvora, za potokem k Dobrkovickému hamru. Kvete v červnu a v červenci.
Uredo polymorpha ß polypodii Strauss. (rez různotvará bukovníku - pozn. překl.) Na spodní straně Polypodium Dryopteri s (bukovník kapraďovitý - pozn. překl.), na Velkém a Malém Plešném u Ondřejova. V červenci a v srpnu.
Uvularia amplexifolia L. (čípek objímavý - pozn. překl.) Na horském hřbetu mezi Plechým a Třístoličníkem, na "Alpské pastvině". Kvete v červenci a v srpnu.
Vaccinium uliginosum L. (vlochyně bahenní - pozn. překl.) Na bažinaté louce u Jestřábí (Habichau) blízko Černé v Pošumaví, kolem Plešného jezera. Kvete od dubna do června.
Valeriana affinis Opiz. (kozlík dvoudomý - pozn. překl.) Na lukách u Kvítkova dvora, na vyschlém rybníce řečeném "Miniteich", vložen poblíže Valeriana dioica L. a pak také v roce 1816 namísto toho exempláře (jde totiž o synonyma - pozn. překl.). Kvete v máji.
Verbascum austriacum (divizna rakouská - pozn. překl.) Obvyklá v hlinitých půdách, na okrajích polí a na cestách za silnicí vně Budějovického předměstí, vedle tady zdomácnělých druhů Verbascum thapsus L. (divizna malokvětá - pozn. překl.), Verbascum nigrum L. (divizna černá - pozn. překl.) a Verbascum phlomoides L. (divizna sápovitá - pozn. překl.). Kvete v červenci a v srpnu. Za setrvalého pěkného podzimu objevuje se na nejspodnější části lodyhy ještě pozdní květ.
Veronica Jungbaueri Opiz. (rozrazil Jungbauerův - pozn. překl.) V roce 1818 zaslán jako Veronica longifolia (rozrazil klasnatý - pozn. překl.), a poněvadž jsem byl nato 5 let mimo Čechy, není mi už místo nálezu známo.
Veronica montana L. (rozrazil horský - pozn. překl.) Na hoře Chlum u Ondřejova, severozápadně takřka na úpatí této hory, při pramenných výronech. Kvete v máji a v červnu.
Vinca minor L. (barvínek /také brčál, také zimozeleň/ menší - pozn. překl.) Na návrší mezi zahradou panské kuchyně a Vltavou, na Velkém a Malém Plešném u Ondřejova. Kvete v máji.
Viola palustris L. (violka bahenní - pozn. překl.) V nivě severně od rybníka Olšina. Kvete v máji a v červnu.
Xyloma verrucosum Opiz. (svraštělka svraštělá - pozn. překl.) Na podzim roku 1818 nalezena nejprve na svrchní straně odumírajících listů Prunus padus L. (střemcha obecná - pozn. překl.). Dost obvyklá.
Monatschrift der Gesellschaft des vaterländischen Museums in Böhmen, 1829, Juni, s. 545-555
Už jenom pro ty místopisné údaje pravý dobrodružný poklad, byť v originále ovšem německy jen uvedené (všude je sice ponecháváme v závorce, ale už napodruhé nahrazujeme českými obdobami místních jmen), ostatně rostliny zase toliko latinsky (překladatel si opravdu užil hledáním českých názvových synonym, častěji dosazených i obdobou). Jsem sám zvědav, kde byla ta "Ukrutná" a "Zadní" pastvina, nenašel jsem je ani na starých plánech města a okolí. Vím zato, kde hledat Jakoba Jungbauera v českokrumlovských matrikách, kam patří i Dobrkovický (Dobrkovský) hamr (Turkowitzer Hammer), místo jeho narození. Spatřil tam světlo světa 19. července 1785, otec Ignatz Jungbauer byl knížecím poddaným, hamerníkem a kovářem v Dobrkovicích, matka není v matrice uvedena jinak než strohým "Margaretha Jungbaurinn", takže nevíme, jak se jmenovala za svobodna, ani odkud pocházela. Začínal jako praktikant při schwarzenberském obročním (též obilním) úřadě (německy "Kastenamt" - ta instituce v čele s obročním vykazovala osev, sklizeň a výmlat obilí, stavy zásob v sýpkách atd.) v Českém Krumlově, kde i získal vzdělání na knížecím "ekonomickém institutu" (Ökonomisches Institut). Roku 1809 se v Krumlově stal písařem důchodního (také důchodkového) úřadu (té funkci se německy říkalo "Rentamtschreiber") při tamním schwarzenberském Sirotčím úřadě (Waisenamt), deset let nato 1819 "lodním písařem" a až do roku 1835 pak vedoucím plavby (Schwemmleiter) při schwarzenberské dřevoplavební režii (Schwarzenbergsche Holzschwemm-Regie) v hornorakouském Neuhaus an der Donau. Stal se významným jihočeským botanikem se zaměřením především na rostliny tajnosnubné (Kryptogamen). Rok předtím, než publikoval v měsíčníku Společnosti vlastenského muzea v Čechách svůj Abecední soupis, který uvádíme v českém překladu jako textovou ukázku z jeho díla, vyšla v Opizově sborníku Naturalienaustausch (1828), sv. 12, s. 679-692 topografie 100 z obvyklé flóry těch nejvzácnějších druhů rostlin z okolí Krumlova (Topographie der 100 in gewöhnlichen Flora seltensten Gewächse um Krumau), ještě roku 1854 pak nacházíme v pražském botanickém sborníku Lotos, sv. IV, s, 245-247 jeho popis flóry v hoře Kleť (Flora des Schöningers im Plansker Wald). To už byl ovšem Jakob Jungbauer dva roky mrtev. Skonal 17. července 1852 (příčinou úmrtí byla vodnatelnost následkem srdeční choroby) ve schwarzenberské knížecí nemocnici (měla v Krumlově čp. 1) a den nato byl pochován na dnes už dávno zrušeném českokrumlovském hřbitově u sv. Martina v ohybu Vltavy pod svatovítským kostelem.
- - - - -
* Dobrkovice / † † † Český Krumlov
