logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

FRANZ JÜSTEL (JÜSTL)

... truhlářský tovaryš a stavitel varhan zde...

Franz Jüstel, Tischlergeselle und Orgelbauer allhier... (tj. Franz Jüstel, truhlářský tovaryš a stavitel varhan zde... - pozn. překl.)

Tak se dal zapsat do českokrumlovské oddací matriky při své zdejší svatbě dne 7. února 1840 a já to volím jako jeho písemnou stopu namísto desítek výmluvnějších dokladů jeho práce, jímž by byl každý onen "Orgelbauers Namensschild", tj. varhanářův štítek na nástrojích či skříních, které zůstavil někdy i ve dnes už neexistujících šumavských kostelích či které byly mezitím během dvou uplynulých století nahrazeny novějšími. Dal jsem je do obsahu i tady dole ve výčtu šumavských míst, jichž se dotkl jeho život. Nenarodil se na jihu české země, nýbrž v severočeských Lovosicích (Lobositz), které ovšem tehdy byly jedním z mnoha schwarzenberských panství, 2. června 1812 jako syn obchodníka Ignaze Jüstela z tamního domu čp. 78 a jeho ženy Franzisky, roz. Teufelové. Za ženu si v rodném českokrumlovském domě nevěsty čp. 39 a ovšem zejména v městském kostele sv. Víta bral rovněž Franzisku, to už ovšem dceru tehdy zesnulého mistra truhlářského Johanna Zettla a jeho ženy Anny, roz. Hablové. Vlastním podnětem k mému pátrání po "životě a díle" Franze Jüstela byl vlastně varhanní festival se zastávkou jeho iniciátora a provozovatele Adama Viktory 27. července 2013 i v Nových Hutích v kostele Nejsvětějšího Srdce Ježíšova hned naproti faře, kde už více než dvacet let trávívám dny své letní dovolené. Tam jsem se dověděl jméno stavitele "půvabného klasicistního nástroje s osmi rejstříky, jedním manuálem a pedálem", který však, vytvořen někdy kolem půle 19. století, nebyl původně určen sem, kde byla kaple ještě bez věže a zvonů, jež z ní učinily teprve rok nato kostel, vysvěcena až 21. dubna roku 1901. Ještě později, dva roky nato byly do tehdejšího Kaltenbachu převezeny varhany z kostela Neposkvrněného Početí Panny Marie v Černé v Pošumaví (Schwarzbach), kde si pořídili právě onoho roku 1903 varhany nové. Jejich autorem se stal Leopold Breinbauer (1859-1920) z rakouského Ottenheimu, po němž zůstaly na jihu Čech i varhany v klášterním kostele ve Vyšším Brodě (Hohenfurth), v Přídolí (Priethal), v Rožmberku nad Vltavou (Rosenberg) či v Rožmitále na Šumavě (Rosenthal). To už je nějaký místopis! Franz Jüstel udržoval v Českém Krumlově varhanářskou tradici po Franzi Jantschkem z Králík (Grulich), zesnulém tu v Soukenické ulici (Tuchmachergasse) čp. 39 22. května roku 1847 (bylo mu 64 let a místem úmrtí byl zřejmě týž dům, kde Jüstel i založil své manželství a který dodnes stojí). Franz Jüstel (v úmrtní matrice už je příjmení psáno Jüstl) zemřel 7. prosince 1888 jako sedmasedmdesátiletý vdovec na stařeckou slabost v Soukenické ulici kus dál v domě čp. 35. Těch píšťal a písní co jen po něm zůstalo zakleto v kovu a v šumavském dřevě: mohl jsem na něj zapomenout?

- - - - -
* Lovosice / Černá v Pošumaví / České Žleby / Hamry / Hluboká nad Vltavou / Horní Vltavice / Chlum u Třeboně / Knížecí Pláně / Korkusova Huť / Malonty / Nové Hutě /Pohorská Ves / Soběnov / Strunkovice nad Blanicí / Svatá Máří / Vitějovice / Zlatá Koruna / Zbytiny / Zvonková / † † † Český Krumlov

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Rodné Lovosice s přístavem na vyobrazení z počátku 19. století a zdejší poslední "lodní mlýn"Rodné Lovosice s přístavem na vyobrazení z počátku 19. století a zdejší poslední "lodní mlýn"
Jeho českokrumlovská svatba, jak ji zaznamenala zdejší oddací matrika
Záznam o jeho skonu a pohřbu v českokrumlovské úmrtní matrice
Domy čp. 35 a 39 v českokrumlovské Soukenické uliciDomy čp. 35 a 39 v českokrumlovské Soukenické ulici

zobrazit všechny přílohy



Dostupné zdroje v JVK:

TOPlist