FRANZ KAFKA

Repro Nové knihy 1998, č. 34, s. 12

Na listu 1 tzv. Prager Galerie Michaela Mathiase Prechtla ve stylu Arcimboldově s citátem vedle, jehož autorem je Peter Handke: "... jeho věty můžete ihned zapomenout, to je na něm to krásné: zůstávají tu přece, i když je zapomenete."

Repro F. Bondy, Harenbergs Lexikon der Weltliteratur : Autoren, Werke, Begriffe, Band 3, Heb - Maq (1989), s. 1556

V dětství se sestrami

Repro Wikipedia

Na kresbě Jiřího Slívy figuruje s Golemem a Švejkem, kteří jako on proslavují Čechy

Repro Olomoucký deník.cz

Podle tohoto záznamu pražské židovské matriky se tu narodil dne 3. července roku 1883 v domě čp. 27/I. a týden nato dostal po obřízce jméno Franz - novorozencův otec, psaný tu Herrman Kafka, byl obchodníkem z Oseku (Wossek) v Píseckém kraji (Kreis Pisek) a synem Jakoba Kafky a jeho ženy Franzisky, roz. Platowsky, chlapcova matka Julie byla pak dcerou Jakoba Löwyho z Poděbrad a jeho ženy Ester, roz. Poriasové - kmotrem chlapce se stal Angelus Kafka, obřízku provedl MUDr. Moritz Weisel, porodní bábou byla Sofie Popperová

Repro Národní archiv, fond Matriky židovských náboženských obcí v českých krajích (Archivní VadeMeCum)

Jeho podoba na poštovních známkách státu Izrael a Československa (ta československá s kresbou Adolfa Hoffmeistera)

Obálka prvního vydání (1916, nakladatelství Kurt Wolff, Lipsko) jeho slavné prózy Proměna s kresbou, jejímž autorem je Ottomar Starke

Bez něho bychom Kafku neměli - Max Brod na snímku pražského ateliéru Fotostyle

Repro J.W. Nagl - J. Zeidler, Deutsch-Österreichische Literaturgeschichte : ein Handbuch zur Geschichte der deutschen Dichtung in Österreich-Ungarn, Dritter und vierter Band, Von 1848 bis 1918, 15. Abteilung (1937), s. 1357

Obálka (2004) knihy Dopis otci vydané berlínským nakladatelstvím Wagenbach, na níž je zachycen malý Franz se svými rodiči, z nichž právě otec pocházel z Oseku na Strakonicku, ležícího, jak se píše v knize "Kafkovy zlé Čechy", pouhých 20 km od Sušice, kde kněz František Pravda chrlil povídky, ve kterých "žid vystupuje jako zloduch"

Rodný dům Kafkova otce Hermanna v části jihočeské obce Osek, zvané "Židovna" - Kafkův děd v tom domě měl "košer" řeznictví

Repro Naše noviny, 1965, č. 29, s. 4, kresba Jiří Jeven Novotný

Stav domu v roce 2024

Foto Pavel Polák

Dům, kde žil děd Jakob a "židovská" ulička v Oseku

Foto Pavel Polák

Tady na židovském hřbitově v jihočeském Oseku u Strakonic spočívají ostatky Kafkových prarodičů, děda Jakoba a jeho ženy Franzisky

Foto Pavel Polák

Hrob Kafkova děda na židovském hřbitově v Zadním hájku u Oseku (Jakob Kafka tu byl roku 1889 posledním pohřbeným), jak jej zachytila v roce 1966 kresba Jiřího Jevena Novotného, provázející článek Miloslava Novotného o zdejším zámku jako předloze slavného Kafkova románu "Das Schloss"

Repro Naše noviny, 1966, č. 39, s. 3

Náhrobek Jakoba Kafky s už nečitelným čitelným nápisem v roce 2024

Foto Pavel Polák

Svědectví o jeho jihočeských kořenech podává i tato pasáž z knihy Tajnosti českých hřbitovů, týkající se hrobů Kafkových prarodičů v Oseku u Radomyšle

Repro I. Mudrová, Tajnosti českých hřbitovů (2013), s. 208-209

Také pobytová přihláška pražského policejního ředitelství se jmény jeho rodičů a vedle něho i tří mladších sourozenců prozrazuje jak rodový jihočeský původ z "Oseku u Strakonic", tak předchozí domovský list otcův z pošumavských Klatov

Repro Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 245, obraz 549
(Národní archiv - Digitalizované fondy a sbírky)

Obálka paperbackového vydání jeho deníků s použitím jeho vlastní kresby (Fischer Taschenbuch Verlag, 1981)

Inzerát na knihu kritik a recepcí jeho díla svědčí o neutuchajícím zájmu o ně

Repro F. Kafka, Tagebücher 1910-1923 (1981)

Titulní list rakousko-uherského pasu Franze Kafky z knihy o místech jeho pobytů, kterou vydala v Praze Academia (2009)

Ojedinělý nekrolog v "Prager Tagblatt" napsal za Kafkou jeho přítel Max Brod

Repro Prager Tagblatt, 4. 6. 1924, s. 3 (ANNO - AustriaN Newspapers Online)

Pohlednice s měnícími se označeními dnešních Českých Velenic - ta poslední je orazítkována 1925

Repro Das Waldviertel, 1997, č. 2, s. 154, 155, 157

Ve své studii vyšlé roku 1965 v italské Neapoli (doma tehdy vyjít nesměla) zhodnotil Kafkův "zápas o domov" Zdeněk Kalista jako součást úsilí "české literární avantgardy" po první světové válce

Repro Z. Kalista, Počátky české literární avantgardy po první světové válce (1965), s. 94-95

Milena Jesenská na snímku služebny pražského gestapa z roku 1940

Repro Blickwechsel, 2013, č. 1, s. 25

Obálka knihy Thomase Samhabera (Verlag Bibliothek der Provinz, (2020) o setkání Jesenské a Kafky v Gmündu v srpnu 1920

Předmluva Jiřího Gruši ke knize o Gmündu a Českých Velenicích (2009, Barrister & Principal, Brno) s pasáží o Kafkovi

Repro M. Blaive - B. Molden, Hranice probíhají vodním tokem : odrazy historie ve vnímání obyvatel Gmündu a Českých Velenic (2009)

Jedna z kapitol románu Olgy Barényi "Mrtvá kolej" (1961, nakladatelství Kismet v Mnichově), který ovšem zatím nevyšel česky stejně jako první díl autorkou zamýšlené románové trilogie, nazvaný "Prager Totentanz" a příběh československé komunistické špionáže proti Západu "Der tote Briefkasten" (tj. "Mrtvá schránka"), vydaný rok před "Mrtvou kolejí" (recenze obou knih jsou texty útržků na její modré obálce), se odehrává v Českých Velenicích 1945 už za přítomnosti Rudé armády

Zpráva z podzimu 2009 o osudu Kafkovy literární pozůstalosti budí kolem jeho jména nadále světový rozruch (viz i Josef Mühlberger)

Repro Lidové noviny, 3. 10. 2009, s. 8

Čí je opravdu vlastně Kafka?

Repro Lidové noviny, 30. 11. 2009, s. 11

Z dalších osudů Kafkovy pozůstalosti

Repro Pátek Lidových novin, 30.6.2023, s. 18

Dcera Kafkovy nejmilejší sestry Ottly Helena, zde se zkomoleným příjmením Denisová, byla ženou legendárního šumavského "doktora na koni" Zdeňka Kostroucha

Repro F. Nykles ... [et al.], Tajemství šumavských vod II. (2016), s. 192

O osudu jeho sestry Ottly

Repro www stránky Ahasweb.cz

Občas si kupuju skvělý závin pražské firmy Odkolek, jejíž jméno vstoupilo i do světoví literatury Kafkovou povídkou "Starost hlavy rodiny" ("Die Sorge des Hausvaters") a Urzidilovou prózou "Od Odkolka k Odradkovi" ("Von Odkolek zu Odradek") ze souboru "Kde údolí končí" ("Wo das Tal endet")

Vzhledem k tomu, že psal svůj román "Der Schloss" ("Zámek") zčásti i v Plané nad Lužnicí, je blízký zámek rodiny Harrachovy ve Strkově považován za jednu z možných předloh dějiště knihy (Kafka prý připodobnil jeho dnes už neexistující věž k bláznovi, který vrazí do střechy a roztáhne ruce, viz k tomu článek Planá ožije Kafkou, psal tu dílo Zámek)

Repro L. Kurka, Hrady, zámky a tvrze na starých pohlednicích. II., Jižní Čechy (2016), s. 219

Za okny v podkroví domu v Příčné ulici čp. 145, který podle jeho dnešní obyvatelky vyhlížel před přestavbou stejně jako blízké čp. 161 (oba domy byly dílem téhož stavitele a na snímku vidíme boční frontu čp. 161, obrácenou směrem k čp. 145 na druhé straně ulice) v Plané nad Lužnicí nedaleko "šumavské" řeky dopsal Kafka svůj nedokončený Zámek

Repro www stránky Das Tal der Lainsitz

Most přes Lužnici, jak asi vyhlížel roku 1922 za Kafkova pobytu v Plané nad Lužnicí, kdy prý po něm spisovatel snad i denně chodíval

Repro R. Hackermüller, Kafkas letzte Jahre 1917-1924 (1990), obr. příl.

Báseň dvacetiletého Kafky, datovaná 9. listopadu 1903 z dopisu Oskaru Pollakovi, se týká dávno předtím také mostů, ale přes Vltavu, do jejíž "večerní vody" hledí pražský chodec

Repro Sudetendeutsche Zeitung, 2024, č. 19, s. 5

Řeka Lužnice, jak ji zpodobnil sochař Jaroslav Smrž (*1909, datum úmrtí neznámé) někdy za protektorátu patinovanou sádrou

Repro Práce : sborník výtvarného umění, 1941, obr. příl.

Předlohou "Zámku" mohl být ovšem i zámek v Třešti na Vysočině, kam Kafka jezdil ke svému strýci - po rekonstrukci doplňují orientační systém v interiéru Kafkovy kresby

Foto Ivo Kareš