GREGOR KRÁLÍK
Z českokrumlovské křestní matriky
Jahr, Monat u. Tag der Geburt / der Taufe: 23. / 23. August 1874
Name des Taufenden: P. Gregor Králík, Kpl.
Name des Täuflings: Herrmann Králíček.
katholisch / männlich / ehelich
Ort, Haus-Nr.: Oberthor N 47.
Hebamme / Vor- und Zuname, Wohnort, geprüft oder ungeprüft: Maria Petschmann aus Krumau geprüft
Vater / Vor- und Zuname, Charakter oder Gewerbe, Abstammung: Johann Králíček Taglohner in Krumau, Oberthor N 47. ehel. Sohn des Prokop Králíček Inwohners in Gollitsch N 5 und der Theresia, geb. Putschögl aus Krumau.
Mutter / Vor- und Zuname, Vater und Mutter deren Abstammung: Maria Tochter der Franziska ehel. Tochter des Ignatz Reidinger Bauer in Ziherling N 2. u. der Maria Anna geb. Herbinger aus Reith N. 8.
Pathen / Vor- und Zuname und Stand: ††† Anna Neubäuerin Hausbesitzerin in Platten N 6. Namensfertiger P. Králík
Křestní matrika města Český Krumlov 1874-1879
Zajímavá je už chyba v psaní křestního jména Hermann (dvě "rr" tam rozhodně nepatří a křtící kněz Gregor Králík by to asi měl vědět). Stejně tak bych si vsadil na to, že má být "Reichinger Bauer in Ziering" namísto "Reidinger Bauer in Ziherling" (nijaký Ziherling ostatně ani neexistuje, Čeřín však ano a Reichingerové tam jsou doloženi). Nejde nám tu naštěstí o identitu zapsaných, nýbrž o identitu pisatelovu, jehož jsme ochotni přijmout mezi literární autory. Na jeho omluvu budiž řečeno, že se jako kaplan v Českém Krumlově (tehdy psán německy jen "Krumau") věru nijak nezdržel. Zprvu jsem váhal, zda ho neuvést pod jménem Řehoř Králík, jak to v českém nekrologu činí Ordinariátní list Budějovické diecéze z roku 1910, pak jsem si ale uvědomil, že jde jen o českou verzi periodika, které vycházelo dvojjazyčně. Navíc jsem si na archu sčítání lidu z roku 1900 pro dům na Kvildě čp. 15 (dnes je v něm Salesiánské středisko mládeže) ověřil, že zde žijící Gregor Kralik (na úředním archu sčítání je příjmení na rozdíl od vlastnoručního psaní v matrikách uvedeno zapisovatelem /kromě něho tu nejsou uživatelé bytu ani jeho majitel podepsáni/ bez čárek), jeho matka Katharina, služky Marie Woldřichová a Marie Šimková, obě ze Zdíkovce (Klein Zdikau), jakož majitel obydlí Heinrich Papač ze Sedlčan (Selčan) jsou všichni označeni v rubrice "Umgangsprache" (tedy nikoli "Nationalität"!) výrazem "Deutsch". Podle křestní matriky města Domažlice (Taus) se tu Gregor Kralik narodil 29. dubna 1845 (nikoli 1849, jak uvádí nekrolog v Ordinariátním listě!) na Dolejším předměstí (Untere Vorstadt) čp. 60 (dům s tím označením tam až dosud stojí) a podle zdejší německy tehdy psané matriky ho křtil kaplan Franz Schwehla. Novorozencovým otcem byl Adam Kralik (matrika užívá podoby příjmení bez dlouhých samohlásek), "gemeiner Soldat von Löbl. k.k. Jägerbattalion (mělo by se psát "Jägerbatailllon"), tj. prostý voják slavného c.k. mysliveckého praporu (číslo útvaru tu chybí), matkou Katharina, roz. Haaß (takto v matrice psáno) z Domažlic čp. 29, dcera "prostého vojáka slavného 9. (tady už čteme řadovou číslovku) c.k. mysliveckého praporu Mathiase Haaße a Anny, roz. Kvítkové (v matrice psáno "Kwjtek") z Domažlic čp. 29, Hořejší předměstí. Dne 4. srpna 1870 byl Králík vysvěcen na kněze a od listopadu 1872 byl ustanoven kaplanem v Lodhéřově (Riegerschlag) na Jindřichohradecku. Od 1. května 1873 působil jako kaplan v Novém Etynku (dnes Nová Včelnice), od 30. července jako kaplan v už zmíněném Českém Krumlově, už od 8. října téhož roku však jako kaplan ve Chvalšinách (Kalsching) a od 16. listopadu už jako administrátor ve Slavkově (Lagau), což ohlásil list "Budivoj" větou: "Vel. p. Řehoř Králík, kaplan ve Chvalšinech, ustanoven jest za administratora interkalarního fary ve Slavkově." Interkalární funkcí se rozumí funkce v mezidobí, ze zprávy však vyrozumíváme. že jména kněží se psala takříkajíc podle momentálního chápání. Jako administrátor působil od 24. března 1876 ve Volarech (Wallern), už jako kooperátor (tj. kněz vypomáhající faráři v rozlehlejší farnosti) od 26. června 1877 ve Zdíkovci (tady se v převážně českém prostředí podepisoval Řehoř Králík), od 1. července 1878 jako administrátor na Rehberku (německy Rehberg, dnešní Srní, až 1924 byla česká poštovní adresa "Reberky na Šumavě" změněna na "Srní", německá adresa "Rehberg im Böhmerwalde" ovšem ponechána!), posléze s konečnou platností od 12. ledna 1881 jako farář na Kvildě (Ausserfgefild). Tady vedl až do roku 1909 matriky, což lze považovat za literární činnost už proto, že čtenáře doslova mrazí ty neskutečné počty jeho rukou psaných jmen brzy po narození zemřelých dětí (psotník, spalničky někdy málem na celé straně křestní matriky, často i tzv. "Lebensschwäche", tj. "životní slabost" či "neschopnost žít", podobně jako u starých lidů "Alterschwäche", tj. "stařecká slabost" či "sešlost stářím"!). Těch příběhů, kdy jiná ruka už psala pozdější svatby či úmrtí (jako třeba u Králíkem zapsaného křtu Andrease Klostermanna dne 20. dubna 1890 daleko později učiněný přípis o svatbě dotyčného 26. dubna 1920 v kostele na Kvildě a ještě později česky učiněný přípis o úmrtí ani ne šestašedesátiletého 18. března 1956, kde už je namísto "in Innergefild" psáno "v Horské Kvildě". Říká se, že život píše romány: tady na Šumavě je často psali jen kněží do farních matrik. Záleží opravdu tolik na tom, jakým to bylo jazykem? Gregor (Řehoř) Králík zemřel na Kvildě 6. února roku 1910. Digitálně přístupné matriky tu zatím v roce 2020 sahají jen do roku 1908, i tak ovšem věru stojí za nahlédnutí. Já alespoň tu matrikou českokrumlovskou začínám a kvildskou i končím. Slyšíte to mater, matrix - matka, matice v základu slova? Nezbývá než sklonit se před mateřštinou země.
- - - - -
* Domažlice / Lodhéřov / Nová Včelnice / Český Krumlov / Chvalšiny / Slavkov / Volary / Zdíkovec, Zdíkov / Srní /† † † Kvilda
