AURELIA KRANERWITTEROVÁ
|
Hörst du Hörst du, wie die alten Tannen rauschen, sie rauschen immer noch das selbe Lied. Sonst ist alles anders worden, als ich aus der Heimat schied. Traurig gingen wir von hinnen. Fremd und einsam kehr ich her. Herz ach Herz, oh bist du voll von Sinnen, Heimat, wie bist du leer. Heimatland, wo wir geboren sind, deine dunklen Wälder weinen im Wind. |
Slyšíš Slyšíš, jak hvozdy dál touž píseň šumí, touž píseň, kterou z nás tu každý znal? Jinak totiž se všechno cizím stalo v zemi, s níž se našinec rozžehnal. Smutně jsme odtud všichni odcházeli, cizí sama se nazpět navracím, člověk je steskem opanován celý, jak zpustlo všechno, co jsem zvala svým. Domove drahý, my jsme tvoje děti, temnými lesy v pláči vítr letí. |
|
Entwurzelt : Lebensspuren auf fremdem/vertrautem Boden : Lebensbaum - Symbolschmuck (2015), s. 15 |
|
|
In Meinetschlog im Böhmerwold In Meinetschlog im Böhmerwold, is der Himmel vuller Stern. Nach Meinetschlog im Böhmerwold, da gehn wia noch gern. In Meinetschlog im Böhmerwold, dort blüaht so schein deis Koan. In Meinetschlog im Böhmerwold, dort sind wir jo geborn. In Meinetschlog im Böhmerwold, woar unsere Eltern Besitz. Die fremden Leit ham sich ganz broat eini gsitzt. Die Tschechen ham uns von da Hoamat verstoßn. Wir ham müssen die Hoamat ganz verlossn. In Meinetschlog im Böhmerwold, da scheint d'Sunn so schei. Nach Meinetschlog im Böhmerwold, möchtn wia gern wieder gei. Drum liabe Leit vergesst ihn nicht, den Böhmerwald, den hehren. Den Böhmerwald und Meinetschlag, die halten wir in Ehren. |
Tam v Malontech na Šumavě Tam v Malontech na Šumavě noc v hvězdách vidim stát. Tam do Malont na Šumavě z nás šel by každej rád. Tam v Malontech na Šumavě tak pěkně zrával klas. Tam v Malontech na Šumavě se zrodil každej z nás. Tam v Malontech na Šumavě stál rodičovskej dům. Že cizí lidi jsou teď v něm, mi nejde na rozum. To Češi nám tam z domova pryč nakázali jít. Ouplně sme ho tenkráte museli vopustit. Tam v Malontech na Šumavě má slunko krásnej svit. Tam do Malont na Šumavě nám chtělo by se jít. Lidi drazí, vy nesmíte na domov zapomenout. Ve cti chováme Malonty i Šumavu vznešenou. |
|
Heimatbuch der Pfarre Meinetschlag - Ein Gedenkbuch (2002), s. 16 |
|
Slovníček: vuller = plný, wia = my, schei, schein = krásně, pěkně, Koan = obilí, zrno, broat = zeširoka, ham uns verstossn = vyhnali nás, gei = jít, liabe Leit = milí lidé.
Aurelia Starkbaumová se narodila 25. března 1933 v Malontech (Meinetschlag) čp. 77 ("po chalupě" se tam říkalo "Weber") jako prostřední ze tří dětí Ignaze a Anny Starkbaumových. Nejstarší z Aureliiných sourozenců byla o rok starší sestra Maria, Aureliin o rok mladší bratr Dr. Josef Starkbaum byl ministerským radou ve Vídni. On sama píše: "Ich bin im März 1933 im Sudetenland / Bezirk Kaplice geboren. Meine Eltern waren Bauern, sie hatten 32 ha Boden, Wiesen, Felder und Wald." (Entwurzelt, 2015). Provdána byla Kranerwitterová, s manželem Josefem (†2015) se vzali roku 1954, měli spolu 2 děti. Žila v rakouském Neumarkt im Mühlkreis, kde také 22. října 2024 zemřela.
- - - - -
* Malonty / † † † Neumarkt im Mühlkreis (A)
