HANS KRASA

Libinlied

Drobn am Libinberg, do is holt goar so schön,
wer no nia drobn wor, der soll nur aufi geh.
: Man siagt weit und breit ringsherum recht weit,
denkt an Sorg und Kummer nit vor lauter Freud.:

Man siagt Blumen, Wiesen, dunkelgrüne Wälder,
hohe Bergesriesen, bunte Aun und Felder.
: Viele Dörfer siagt ma, dass das Auge blinkt,
und von unten rauf uns Prachatitz schön winkt.

Um am Libinberg, do klingts wie Orgelton,
denn der Frühjahrswind, der blost die Pfeifen on.
: Die san so großmächti, man möchts glauben kam,
denn die Orgelpfeifen san im Wold die Bam.:

Jeden zwingts zur Andacht, der am Turme steht,
dankt dem lieben Herrgott mit an stilln Gebet.
: Wia a Kirchdach dehnts s' blaue Himmelszelt
zu dem großen Tempel auf der schönen Welt.:

Píseň o hoře Libín

Nahoře tam na Libíně krásně je,
kdo tu ještě nebyl, kýž sem dospěje.
: Do všech stran je vodtaď vidět dál a dál,
samou radostí bys rmutů zanechal.:

Vidět louky plný květů, temný lesy kolem,
horský velikány, pestrý všude pole.
: A těch vsí, co kolem voko vidí vráz,
zdola Prachatice krásou zdraví nás.:

Kolem Libína jak varhany to hřmí,
jarní vítr jim píšťaly rozezní.
: Je to hudba mocná, kolem v lese tom,
jak píšťala varhan zvučí každej strom.:

Modlit chce se ti, ne na věži jen stát,
Bohu na nebesích tiše děkovat.
: Co kostelní střecha obloha se nám
tu vysoko klene jak obrovskej chrám.:

H. Pechmann - Jos. Schumertl, Heimat - einst in Pfefferschlag und Perletschlag (2001), s. 266

Slovníček: drobn=nahoře, holt goar=inu docela, nia=nikdy, aufi geh=vyjít nahoru, man siagt=je vidět, Aun= nivy, rauf=sem nahoru, blostdie Pfeifen on=fouká na píšťaly, san so großmächti=jsou tak obrovité, man möchts glauben kam=dá se tomu věřit, san im Wold die Bam=jsou ty stromy v lese, Himmelszelt=nebestan, obloha.

V knize, z níž je německý originál veršové ukázky převzat (můj pokus o překlad je jako vždy čímsi navíc), je titul "Libinlied" doprovázen slovy "von Heger Krasa", tj. "od hajného Krasy". Na webových stránkách Kohoutího kříže, z nichž hojně cituje server Geocaching ve svém textu o hoře Libín (figurují tam i dva mé překlady próz Hildy Bergmannové) lze najít při verších Anny Schmidtové ze Záhoří (Zaborsch) i tuto pasáž: "Rozhledna na Libíně, svítící dodnes svou bělostí daleko do kraje, byla postavena před téměř 120 lety místní skupinou 'Rakouského klubu turistů' v Prachaticích. 30 metrů vysokou stavbu projektoval zdejší stavitel Adalbert Reichart a nesla jméno nešťastného korunního prince Rudolfa, který mimochodem Šumavu také stačil navštívit. V blízké horské chatě bydlíval kdysi prachatický městský hajný Hans Krasa, výtečný hráč na citeru, k níž prý svým hostům notovával staré šumavské písně." Je tedy "Libinlied" dílem hajného Hanse Krasy, či "starou šumavskou písní"? Když jsem pátral po jménu Johann (Hans) Krasa či Jan Krása v indexu matriky prachatické farnosti, narazil jsem v rozmezí let 1830-1905 na jediný případ, který by odpovídal mému požadavku. Dne 5. května roku 1895 se v prachatickém domě čp. 15 (stojí dodnes na Kostelním náměstí) narodil obchodníku "v střížném zboží" Janu Krásovi, narozenému ve Volyni 22. června 1859 jako manželský syn Daniela Krásy, soukeníka ve Volyni čp. 49 a Aloisie, roz. Votrubové z Volyně čp. 19, a jeho ženě Justině Paškové, narozené v Osekách 15. října 1872 jako nemanželská dcera Terezie Paškové, provdané za prachatického měšťana Antonína (Antona) Pachlhofera (list v oddací matrice s tímto záznamem někdy z počátku roku 1882 chybí), manželské dcery chalupníka v Osekách čp. 2 Matěje Paška a Marie, roz. Šetkové z Osek, syn Jan. Anton Pachelhofer, předek Antona Pachelhofera, zastoupeného i samostatně na webových stranách Kohoutího kříže, zanechal jako nájemce Lázní svaté Markéty (Margaretenbad) na svazích Libína znatelnou stopu v podobě 14 zastavení křížové cesty, dokončených v roce 1861 a vedoucích ke kapli sv. Filipa Neriho, zvané i "Patriarcha". Rozřešení snad přinesla zpráva v krajanském časopise, na kterou narazil při jiné rešerši kolega Ivo Kareš: Hans Krasa, městský hajný z Prachatic, zemřel 10. srpna 1964 v Řezně v sedmdesátém roce svého života. A ještě jedna snad ani nijak nesouvisející poznámka: jednoho pražského rodáka jménem Hans (Johann) Krása (1899-1944) zná širý svět - je to židovský skladatel opery Brundibár (1938-1939. premiéra 1943), složené na libreto Adolfa Hoffmeistera (1902-1973) pro děti v terezínském ghettu za druhé světové války. Zahynul v Osvětimi (Auschwitz). Tak daleko zase z Libína vidět asi nikdy nebylo.

- - - - -
* Prachatice / hora Libín / † † † Řezno (BY)