JOHANNES KRÖLL
Pořadí poutí do Kájova během celého roku
Následuje seznam všech oněch míst dolní Šumavy, které ještě dnes (psáno v roce 1932 - pozn. překl.) konají v nějaký určitý den roku svou pouť k Panně Marii Kájovské. Tato procesí jsou prastarého původu, mnohá prokazatelně ze sedmnáctého století, velice pravděpodobně však odkazující tradicí až ke století šestnáctému a patnáctému. Bývají doby, kdy jednotlivá procesí přicházejí za slabé účasti, mezitím mnohá i řadu let poutě vynechala, ožívají ale zas a zas, a to právě o dni předky tradovaném (začátkem dvacátého století sem přicházelo 30 až 40 poutníků ročně - pozn. překl.).
Jednotlivá místa v časové posloupnosti (německá jména v závorkách jsou ta, která většinou originál jedině vůbec zmiňuje, česká, pod kterými často zanikla, uvádíme pro potřebu našeho překladu na místě prvém, a v případě stejných dat podle prvního písmene českého místního jména upravujeme i abecední pořadí - pozn. překl.):
Nažidla (Einsiedl) 6. února
Hruštice (Wadetstift) v sobotu před Květnou nedělí
Větřní (Wettern) na velikonoční úterý
Vitěšovice (Kriebaum) 11. dubna
Blatná (Platten) 24. dubna
Hrdoňov (Heinrichsöd) 3. května
Křenov (Krenau) v sobotu po sv. Florianu (tj. po 4. květnu - pozn. překl.)
Němčí (Niemsching) 14. května
Boletice (Polletitz) na 2. prosebný den (slavily se 3 dny před Nanebevstoupením Páně, svěceným 40 dnů po Vzkříšení - pozn. překl.) a ve čtvrtou říjnovou sobotu
Ktiš (Tisch) rovněž na 2. prosebný den
Hodňov (Honetschlag) 16. května
Horní Planá (Oberplan) na svatodušní úterý
Svéraz (Tweras) rovněž na svatodušní úterý
Dolní Vltavice (Untermoldau) v sobotu před Nejsvětější Trojicí (tj. před první nedělí po Letnicích - pozn. překl.)
Hradový (Kastlern) rovněž v sobotu před Nejsvětější Trojicí
Záblatí (Sablat) rovněž v sobotu před Nejsvětější Trojicí
Ondřejov (Andreasberg) v úterý po Nejsvětější Trojici (tj. po první nedělí po Letnicích - pozn. překl.)
Pernek (Pernek) ve středu po Nejsvětější Trojici
Polná na Šumavě (Stein) v pátek po Božím Těle (tj. den po čtvrtku po Nejsvětější Trojicí - pozn. překl.)
Jablonec (Ogfolderhaid) v sobotu po Božím Těle
Malšín (Malsching) rovněž v sobotu po Božím Těle
Chabičovice (Kabschowitz) 5. června a na Jména Panny Marie (tj. 12. září - pozn. překl.)
Zahrádka (Zahradka) rovněž 5. června
Brloh (Berlau) 15. června
Smědeč (Zmietsch) rovněž 15. června
Přední a Zadní Výtoň (Heuraffl) 17. června
Frymburk (Friedberg) 18. června
Milné (Mühlnöd) v sobotu před sv. Janem Křtitelem (tj. před 24. červnem - pozn. překl.) a 8. září
Posudov (Stüblern) rovněž v sobotu před sv. Janem Křtitelem
Hořice na Šumavě (Höritz) 25. června
Borová (Mistelholz) 26. června
Rychnov nad Malší (Reichenau an der Maltsch) 28. června
Chroboly (Chrobold) na Navštívení Panny Marie (tj. 2. července /do šedesátých let dvacátého století / - pozn. překl.) a v druhou říjnovou sobotu
Malčice (Maltschitz) rovněž na Navštívení Panny Marie
Slavkov (Lagau) rovněž na Navštívení Panny Marie
Světlík (Kirschschlag) rovněž na Navštívení Panny Marie
Prachatice (Prachatitz) rovněž na Navštívení Panny Marie
Třešňovice (Kirschbaum) rovněž na Navštívení Panny Marie na Navštívení Panny Marie
Boršov nad Vltavou (Payreschau) v sobotu po Navštívení Panny Marie
Strýčice (Stritschitz) rovněž v sobotu po Navštívení Panny Marie
České Budějovice (Budweis) v neděli po Navštívení Panny Marie
Osek (v originále "Osseg" - pozn. překl.) 15. července
Sádlno (Zodl) 26. července
Zlatá Koruna (v originále "Zlata Coruna"! - pozn. překl.) 29. července
Třebovice (Siebitz) 10. srpna
Staré Hodějovice (Hodowitz) 14. srpna
Hašlovice (Hoschlowitz) v neděli před sv. Bartolomějem (tj. před 24. srpnem - pozn. překl.)
Rychnůvek (Deutsch-Reichenau) 7. září
Hořice na Šumavě (Höritz) 8. září
Chvalšiny (Kalsching) rovněž 8. září
Volary (Wallern) rovněž 8. září
Horní Dvořiště (Oberhaid) 29. září
Kladenské Rovné (Ruben) 31. září
Křišťanov (Christianberg) v první říjnovou sobotu
Střemily (Richterhof) rovněž v první říjnovou sobotu
Zbytiny (Oberhaid) rovněž v první říjnovou sobotu
Kapličky (Kapellen) v sobotu v podzimním kvatembrovém týdnu (tj. v prvním týdnu října, kdy jsou "suchými", tj. postními dny středa, pátek a právě i sobota - pozn. překl.)
Rožmberk nad Vltavou (Rosenberg) v druhou říjnovou sobotu
Soběnov (v originále "Sobinow"! - pozn. překl.) rovněž v druhou říjnovou sobotu
Strýčice (Stritschitz) rovněž v druhou říjnovou sobotu
Velešín (Weleschin) rovněž v druhou říjnovou sobotu
Rychnov u Nových Hradů (Deutsch-Reichenau) 17. října
Střížov (Driesendorf) v třetí říjnovou sobotu
Suš (Tusch) rovněž v třetí říjnovou sobotu
Lhenice (Elhenitz) ve čtvrtou říjnovou sobotu
Český Krumlov (v originále "Krumau" - pozn. překl.) třikráte do roka
J. Kröll, Der Wallfahrtsort Maria-Gojau (1932), s. 39-40
Narodil se podle katalogu katolického kléru českobudějovické diecéze dne 11. června 1886 (bez udání místa narození) kdesi "v Německu", jak uvádí třeba bakalářská práce Jarmily Růžičkové Historie oblátů v českých zemích 1911-1950, zpracovaná na katedře církevních dějin teologické fakulty Jihočeské univerzity. Podle ní byli obláti, tj. misionáři Kongregace oblátů Panny Marie Neposkvrněné (OMI) povoláni do Čech roku 1911 "pro pastoraci německy mluvícího obyvatelstva v pohraničí". Prvním místem jejich pobytu byl Varnsdorf (Warnsdorf) v severních Čechách, kde už někdy v samém počátku jejich místního působení vychází čtyřiadvacetistránková nedatovaná brožura Johannese Krölla "Die Oblaten der Unbefleckten Jungfrau Maria, ihr Stifter, ihre Satzungen, ihre Ausdehnung und ihre Werke". V roce 1924 vzniká samostatná provincie oblátů pro české země, podřízená německé provincii, tři roky nato pak se zakládá samostatná československá provincie. Na podzim roku 1924 začínají obláti působit v šumavském Újezdu Svatého Kříže (Heiligenkreuz), kde je Kröll zvolen superiorem. V roce 1930 se tamní klášter ruší a obláti přicházejí do šumavského Kájova (Gojau), kde pak působili nejdéle (odcházejí až v srpnu 1946 spolu s "odsunutými" Němci, formálně však nefungující provincie zanikla až úmrtím P. Jana Václava Straky v roce 1970). V sedmém čísle ročníku 1932 vychází na stránkách 193-224 časopisu "Monatsblätter der Oblaten der Unbefleckten Jungfrau Maria", tištěného v hesenském městě Fulda s podtitulem "Zeitschrift des Marianischen Missionsvereins" Kröllův text "Maria-Gojau im Böhmerwald", totožný nejspíše s obsahem brožury, vyšlé rovněž roku 1932 vlastním nákladem kájovských oblátů pod titulem "Der Wallfahrtsort Maria-Gojau" a s podtitulem "Seine ehrwürdige, ruhmreiche Geschichte - Die Beschreibung seiner Heiligtümer und Kunstschätze - Seine Wallfahrten, Wunder und Ablässe", z níž cituje překlad naší ukázky. Tam je autor titulován už jako "Pater Provinzial". První řádové sliby složil devatenáctiletý Kröll 15. srpna 1905, na kněze byl vysvěcen 13. července roku 1910. Napsal knihu o dějinách české provincie a po druhé světové válce byl v letech 1946-1953 provinciálem v Rakousku, kam se uchýlili obláti z československé provincie, fakticky zaniklé válkou a poválečným vývojem. Umírá dne 1. října roku 1961 v hornorakouském městysi Lauffen, tzv. katastrální obci města Bad Ischl. Čeští obláti by však na svého někdejšího provinciála (Kájov byl jistě perlou té provincie) jistě zapomenout neměli.
- - - - -
Újezd Svatého Kříže, Bělá nad Radbuzou / Kájov / † † † Lauffen (A)
