logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

PIUS KUBITSCHEK

Tento snímek fotoateliéru Seidel s datem 28. září roku 1902
  je psán na jméno "Kubitschek Pius" a adresu "Fürstenhut"

Tento snímek fotoateliéru Seidel s datem 28. září roku 1902
je psán na jméno "Kubitschek Pius" a adresu "Fürstenhut"

Repro Fotobanka Fotoateliér Seidel

Repro Waldheimat, 1930, č. 12, s. 193

Památník "vyvázání z nájmu" stojí v Knížecích Pláních dodnes...

Památník "vyvázání z nájmu" stojí v Knížecích Pláních dodnes...

Repro Zapomenuté dědictví : oprava drobných kamenných památek na Šumavě (2004), s. 96

... a tady je Pius, ten vpravo s holí a motykou, při slavnosti jeho odhalení

... a tady je Pius, ten vpravo s holí a motykou, při slavnosti jeho odhalení

Repro K. Keusch, Damals in der Heimat im Böhmerwald (1992), s. 70

Záznam oddací matriky farní obce Knížecí Pláně o svatbě rodičů

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Psán zde v německém jinak záznamu křestní matriky českým příjmením Kubíček, narodil se dne 31. ledna 1853 na stavení čp. 47 v Knížecích Pláních a byl den nato 1. února ve zdejším kostele pokřtěn lokalistou Martinem Kloučkem (*11. listopadu 1809 ve Vodňanech, †29. listopadu 1900 v Bílsku /za schwarzenberského panování se obec nazývala Blsko/, okr. Strakonice)- Franz Kubíček, novorozencův otec, podruh na stavení čp. 47, byl synem Josefa Kubíčka, chalupníka v Knížecích Pláních čp. 38, kde byl Franz Kubíček, alespoň podle záznamu oddací matriky o své zdejší svatbě 31. ledna 1842, tedy přesně 11 let před Piovýnn příchodem na svět, podruhem na otcovském stavení předtím, a Josefovy ženy Marianny, roz. Schmidové původem z Černých Lad (Schwarzhaid), která ovšem na zmíněném záznamu o synově svatbě figuruje jako Anna Maria, roz. Schmidová z Knížecích Plání čp. 24 - chlapcova matka Theresia byla podle tohoto křestního záznamu, který citujeme, dcerou chalupníka v Knížecích Pláních čp. 41 Franze Kurana a jeho ženy Anny Marie, roz. Wastelové ze Stach (Stachau)

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Záznam novosvětské křestní matriky o narození jeho ženy Theresie v Kaltenbachu, tj. v dnešních Nových Hutích, na už neexistujícím tam stavení čp. 72, kde se zámečnickému tovaryši Wenzlu Schmidtovi (synu skláře Jakoba Schmidta a Marie, roz. Hauraové, obou z hornorakouského Redltalu) a jeho ženě Paulině (dceři skláře Johanna Strohmayera z Pivního Hrnce (Biertopf) čp. 72 nedaleko od Kaltenbachu a Anny Marie, roz. Kortusové z Kaltenbachu) narodila dvojčata Lukas a Theresia, z nichž dětský věk přežila toliko dcera

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Farář Johann Bäuml, který sem na Nový Svět (Neugebäu) přišel farářovat roku 1870 z Jablonce (Ogfolderhaid), kde byl pouhým kaplanem, oddal tu v dnes už také neexistujícím kostele sv. Martina Pia, psaného zde krátce, ale s háčkem "Kubiček", dne 4. března roku 1878 s Theresií Schmidtovou, jejíž matka Paulina je tu už uvedena nikoli původem z Pivního Hrnce, ale z Františkova (Franzensthal)

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Záznam křestní matriky farní obce Knížecí Pláně o narození jeho dcery Marie s pozdějším přípisem o její zdejší svatbě 2. srpna roku 1909 s Friedrichem Kortusem

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Tři (vlastně čtyři) archy sčítání lidu z let 1900, 1910 a 1921 pro stavení čp. 23 v Knížecích Pláních, kde stojí za povšimnutí nejen mnohé rozdíly v uvedených datech narození jednotlivých osob, ale i na tom z roku 1921 pobyt už ovdovělé dcery Marie se 4 Piovými vnuky a navíc ještě obecního chudého, "nocleháře" Johanna Kubíčka pod střechou nevelkého stavení

Repro Sčítání lidu 1910 a 1921, Knížecí Pláně, SOkA Prachatice (SOA v Třeboni - digitální archív)

Na výřezu Seidelova snímku je stavení čp. 23 uprostřed

Na výřezu Seidelova snímku je stavení čp. 23 uprostřed

Repro Fotobanka Museum Fotoateliér Seidel

Pozvánka na místní slavnost farní obce Knížecí Pláně: chalupa, kde žil Pius Kubitschek, je přímo pod smrky v kruhu nahoře

Pozvánka na místní slavnost farní obce Knížecí Pláně: chalupa, kde žil Pius Kubitschek, je přímo pod smrky v kruhu nahoře

Repro K. Keusch, Damals in der Heimat im Böhmerwald (1992), s. 62

Budějovický německý list připomněl v roce 1937 jeho pětaosmdesátiny

Budějovický německý list připomněl v roce 1937 jeho pětaosmdesátiny

Repro Budweiser Zeitung, 1937, č. 98, s. 10

Záznam o jeho úmrtí (ten spodní) v knize zemřelých Knížecích Plání, jeho jmenovec a vrstevník ve vsi jej i ve smrti předešel o několik týdnů (horní záznam)

Repro SOA v Třeboni

Knížecí Pláně na staré kolorované pohlednici (viz i Franz Strunz)

Knížecí Pláně na staré kolorované pohlednici (viz i Franz Strunz)

Repro R. Fink, Gruß aus dem Böhmerwald (1992), s. 53

Snímek kostela předtím, než ho 17. července 1912 zničil požár

Snímek kostela předtím, než ho 17. července 1912 zničil požár

Repro Chronik der Gemeinde Fürstenhut, SOkA Prachatice (SOA v Třeboni - digitální archív)

Vzácná pohlednice s kostelem v Knížecích Pláních po požáru v roce 1912,
to bylo Piovi už šedesát let

Vzácná pohlednice s kostelem v Knížecích Pláních po požáru v roce 1912,
to bylo Piovi už šedesát let

Takto vypadá místo, kde kostel v Knížecích Pláních stával, dnes (2010) - schwarzenberský erb byl po požáru v roce 1912 zavěšen nad vchodem do kostelaTakto vypadá místo, kde kostel v Knížecích Pláních stával, dnes (2010) - schwarzenberský erb byl po požáru v roce 1912 zavěšen nad vchodem do kostela

Takto vypadá místo, kde kostel v Knížecích Pláních stával, dnes (2010) - schwarzenberský erb byl po požáru v roce 1912 zavěšen nad vchodem do kostela

Foto Gabriela Čerklová

Razítko obecního úřadu v Knížecích Pláních, uchované v kronice obce z let 1902-1933

Razítko obecního úřadu v Knížecích Pláních, uchované v kronice obce z let 1902-1933

Repro Chronik der Gemeinde Fürstenhut, SOkA Prachatice (SOA v Třeboni - digitální archív)

Knížecí Pláně dnes (2013)

Knížecí Pláně dnes (2013)

Foto Pavel Polák

Jeden z dílů dokumentárního cyklu České televize Ztracené adresy byl v roce 2011 věnován Knížecím Pláním;
  autor filmu Josef Fišer čerpal i ze stránek Kohoutího kříže

Jeden z dílů dokumentárního cyklu České televize Ztracené adresy byl v roce 2011 věnován Knížecím Pláním;
autor filmu Josef Fišer čerpal i ze stránek Kohoutího kříže

Repro www stránky České televize

Poukázka na bochník chleba pro nezaměstnané, jak se uchovala
vlepena do obecní kroniky sousední Bučiny

Poukázka na bochník chleba pro nezaměstnané, jak se uchovala
vlepena do obecní kroniky sousední Bučiny

Repro Bučina (Gemeinde Gedenkbuch), SOkA Prachatice (SOA v Třeboni - digitální archív)

O chudé Šumavě na stránkách komunistických novin z roku 1946 - prý dají ten kousek země do lidského pořádku...

O chudé Šumavě na stránkách komunistických novin z roku 1946 - prý dají ten kousek země do lidského pořádku...

Repro Jihočeská Pravda, 1946, č. 43, s. 1

Textová část:

zobrazit texty

TOPlist