logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

SYLVESTER KUMRTH

Erb rodu Taaffe

Erb rodu Taaffe

Repro L. Schmid - M. Baroch, Irská a skotská
emigrace do střední Evropy (1988), s. 64

Obálka třináctého dílu Weisova souboru
(1937)

Obálka třináctého dílu Weisova souboru
(1937)

Nalžovský zámek podle staré rytiny...

Nalžovský zámek podle staré rytiny...

Repro K. Weis, Český jih a Šumava v písni (13), Budějovického kraje díl první (1937), s. 50

... a na počátku 21. století

... a na počátku 21. století

Repro Magazín ze Šumavy 2003, č. 1, s. 9

S Českými Budějovicemi a nebem nad nimi spojil sklonek života jeden z Taaffeů, který v roce 1769 Nalžovy zakoupil

S Českými Budějovicemi a nebem nad nimi spojil sklonek života jeden z Taaffeů, který v roce 1769 Nalžovy zakoupil

Repro Biografický slovník Slezska a severní Moravy, supplementum č. 2 (2013), s. 152

Asi nejvýznamnější příslušník šlechtického rodu Taaffeů Eduard Taaffe (1833-1895),
zde na snímku tzv. "občanského ministerstva" z roku 1867 stojící druhý zprava

Asi nejvýznamnější příslušník šlechtického rodu Taaffeů Eduard Taaffe (1833-1895),
zde na snímku tzv. "občanského ministerstva" z roku 1867 stojící druhý zprava

Repro J.W. Nagl - J. Zeidler, Deutsch-Österreichische Literaturgeschichte : ein Handbuch zur Geschichte der deutschen Dichtung in Österreich-Ungarn, Dritter Band, Von 1848 bis 1918, 7. Abteilung (1930), s. 597

Pohlednice z roku 1895 zachycuje hraběte Eduarda von Taaffe s charakteristikou "ministerský předseda,
který si vytyčil za cíl smíření národností uvnitř Rakouska, čehož však nedosáhl"

Pohlednice z roku 1895 zachycuje hraběte Eduarda von Taaffe s charakteristikou "ministerský předseda,
který si vytyčil za cíl smíření národností uvnitř Rakouska, čehož však nedosáhl"

Repro Wikipedia

Kočár připravený před nalžovským zámkem pro rodinu Taaffe
na snímku z doby kolem roku 1900 z archivu Pety Taaffe

Kočár připravený před nalžovským zámkem pro rodinu Taaffe
na snímku z doby kolem roku 1900 z archivu Pety Taaffe

Repro J. Lhoták - J. Novák, Pošumaví (2013), s. 75

Krypta kaple sv. Antonína v Hradešicích slouží od roku 1809 jako rodinná hrobka Taaffeových
- snímek z doby kolem roku 1900 z archivu Pety Taaffe

Krypta kaple sv. Antonína v Hradešicích slouží od roku 1809 jako rodinná hrobka Taaffeových
- snímek z doby kolem roku 1900 z archivu Pety Taaffe

Repro J. Lhoták - J. Novák, Pošumaví (2013), s. 77

Dnes zdevastovaná hrobka Taaffeů pod kaplí sv. Antonína v Hradešicích u Nalžovských HorDnes zdevastovaná hrobka Taaffeů pod kaplí sv. Antonína v Hradešicích u Nalžovských Hor

Dnes zdevastovaná hrobka Taaffeů pod kaplí sv. Antonína v Hradešicích u Nalžovských Hor

Repro Magazín Setkání 2004, č. 2, s. 8

Šumavské sousedství Nalžovských Hor

Šumavské sousedství Nalžovských Hor

Repro Der Bezirk Westböhmen : Die Tschechoslowakei (propagační materiál, 197-?)

I krásná mapka Sušicka, kterou "pracoval" v roce 1902 Jan Taul, přijímá do národnostně celkem věrného zachycení česko-bavorského pomezí (Zwiesel je tu ovšem psán "Světlá"!) také Nalžovy při Stříbrných Horách

Repro A. Friedl, Sušice a okolí : procházky, vycházky a výlety (1929), příloha

V doslovu ke knize princezny Štěpánky Belgické Měla jsem být císařovnou, která vyšla roku 1936 i v českém překladu, uvádí Bedřich Hlaváč, autor dodnes v mnohém nepřekonané monografie císaře Františka Josefa I. (1933), že při požáru na nalžovském zámku snad shořel vyšetřovací protokol o okolnostech smrti následníka trůnu Rudolfa Habsburského a Marie Vetserové v MayerlinguV doslovu ke knize princezny Štěpánky Belgické Měla jsem být císařovnou, která vyšla roku 1936 i v českém překladu, uvádí Bedřich Hlaváč, autor dodnes v mnohém nepřekonané monografie císaře Františka Josefa I. (1933), že při požáru na nalžovském zámku snad shořel vyšetřovací protokol o okolnostech smrti následníka trůnu Rudolfa Habsburského a Marie Vetserové v Mayerlingu

V doslovu ke knize princezny Štěpánky Belgické Měla jsem být císařovnou, která vyšla roku 1936 i v českém překladu, uvádí Bedřich Hlaváč, autor dodnes v mnohém nepřekonané monografie císaře Františka Josefa I. (1933), že při požáru na nalžovském zámku snad shořel vyšetřovací protokol o okolnostech smrti následníka trůnu Rudolfa Habsburského a Marie Vetserové v Mayerlingu

Repro S. Lónya, Měla jsem být císařovnou : vzpomínky poslední rakousko-uherské korunní princezny (1936)

Textová část:

zobrazit texty

TOPlist