SYLVESTER KUMRTH

Erb rodu Taaffe

Repro L. Schmid - M. Baroch, Irská a skotská
emigrace do střední Evropy (1988), s. 64

Obálka třináctého dílu Weisova souboru
(1937)

Nalžovský zámek podle staré rytiny...

Repro K. Weis, Český jih a Šumava v písni (13), Budějovického kraje díl první (1937), s. 50

... a na počátku 21. století

Repro Magazín ze Šumavy 2003, č. 1, s. 9

S Českými Budějovicemi a nebem nad nimi spojil sklonek života jeden z Taaffeů, který v roce 1769 Nalžovy zakoupil

Repro Biografický slovník Slezska a severní Moravy, supplementum č. 2 (2013), s. 152

Asi nejvýznamnější příslušník šlechtického rodu Taaffeů Eduard Taaffe (1833-1895),
zde na snímku tzv. "občanského ministerstva" z roku 1867 stojící druhý zprava

Repro J.W. Nagl - J. Zeidler, Deutsch-Österreichische Literaturgeschichte : ein Handbuch zur Geschichte der deutschen Dichtung in Österreich-Ungarn, Dritter Band, Von 1848 bis 1918, 7. Abteilung (1930), s. 597

Pohlednice z roku 1895 zachycuje hraběte Eduarda von Taaffe s charakteristikou "ministerský předseda,
který si vytyčil za cíl smíření národností uvnitř Rakouska, čehož však nedosáhl"

Repro Wikipedia

Kočár připravený před nalžovským zámkem pro rodinu Taaffe
na snímku z doby kolem roku 1900 z archivu Pety Taaffe

Repro J. Lhoták - J. Novák, Pošumaví (2013), s. 75

Krypta kaple sv. Antonína v Hradešicích slouží od roku 1809 jako rodinná hrobka Taaffeových
- snímek z doby kolem roku 1900 z archivu Pety Taaffe

Repro J. Lhoták - J. Novák, Pošumaví (2013), s. 77

Dnes zdevastovaná hrobka Taaffeů pod kaplí sv. Antonína v Hradešicích u Nalžovských Hor

Repro Magazín Setkání 2004, č. 2, s. 8

Šumavské sousedství Nalžovských Hor

Repro Der Bezirk Westböhmen : Die Tschechoslowakei (propagační materiál, 197-?)

I krásná mapka Sušicka, kterou "pracoval" v roce 1902 Jan Taul, přijímá do národnostně celkem věrného zachycení česko-bavorského pomezí (Zwiesel je tu ovšem psán "Světlá"!) také Nalžovy při Stříbrných Horách

Repro A. Friedl, Sušice a okolí : procházky, vycházky a výlety (1929), příloha

V doslovu ke knize princezny Štěpánky Belgické Měla jsem být císařovnou, která vyšla roku 1936 i v českém překladu, uvádí Bedřich Hlaváč, autor dodnes v mnohém nepřekonané monografie císaře Františka Josefa I. (1933), že při požáru na nalžovském zámku snad shořel vyšetřovací protokol o okolnostech smrti následníka trůnu Rudolfa Habsburského a Marie Vetserové v Mayerlingu

Repro S. Lónya, Měla jsem být císařovnou : vzpomínky poslední rakousko-uherské korunní princezny (1936)