logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

MARIA KURZOVÁ

Ein Versprechen


A'f der Stroß' foahrt a' Fuhrmou'
mit a' groiß'n Fuhr Hulz.
Er schnolzt mit der Goisl
recht lusti und stulz.

Derweil bleibt er stejka
herunter Gojau,
hiatzt nimmt er hult Zuafluacht
za Unser liab'n Frau.

"Hülf, hülf, ma liab's Frauerl!"
Sou ruaft er recht ou'.
"Du siagst, dass i'ni't
über'n Berg afi kou'".

"Geh' hülf', dass i' do hiatzt
nit o'spounner muass;
I' kaf Dir a' Küzn,
sou dick wia ma' Fuaß".

A' lustiger Schualerbua
sogt do danejb'm:
"O meij - sou a Küzn
wird's wuhl nirgn's gejm".

"Holts 's Maul, dummer Bua!"
Sogt der Furmou glei d'raf:
"Moanst du, woun i' oub'm bin,
dass i' ihr oani kaf'!"

Slib


Po cestě forman jede,
má dřeva plnou fůru
práská si přitom bičem
zvesela, nos nahoru.

Tu v Kájově si vybral
svoje zastavení,
utíká se halt nejčko
k oltáři Naší Paní.

"Panenko svatá, spomož!"
volá k ní zkroušen právě.
"Přes hory se už nedá
dál jet mně po Šumavě."

"Spomož mně, abych už teď
nemušel zapřáhat;
svíčku jako svou nohu
tlustou chci Tobě dát."

Kluk, co hned vedle stojí,
si nahlas povídá:
"Jémine - prej že takou,
kdy ji tej Pani dá?"

"Pusu drž, kluku hloupá!"
forman hned nato vece:
"Kdybych byl nahoře tam,
nesliboval bych přeci!"

Glaube und Heimat, 1992, č. 3, s. 17

Slovníček: Stroß = silnice, Fuhrmou = forman, Fuhr Hulz = fůra dřeva, Goisl = bič, derweil bleibt er stejka = zatímco zůstal stát, hiatzt = nyní, Frauerl = Panenka (Maria), doslova "Paninka (Maria)", du siagst = vidíš, afi = nahoru, o'spounner = zapřahat, i' kaf = koupím, Küzn = svíčka, Schulaerbua = žáček, danejb'm = vedle, o meij = ó můj (Bože), gejm = dát, Bua = kluk, glei d'raf = hned nato, oub'm = nahoře.

Maria Kurzová z Novosedel (Neusiedl, původně zřejmě Neusattel) podle Marie Lorenzové, která je také samostatně zastoupena na webových stranách Kohoutího kříže a od níž verše redakce krajanského měsíčníku obdržela, nahlédla lidem nejen "do úst, nýbrž i do srdce". I mazaný forman, který věděl, že "v nebi se nic koupit nedá", o přímluvu Mariinu prosil jistě z nitra sama. Až v roce 2017 se mi podařilo v "meziválečném" českobudějovickém čtrnáctideníku "Glaube und Heimat" najít zmínku o literárně činné Marii Kurzové z Novosedel, kterou podle sčítání lidu z roku 1921 nemůže být v Novosedlech čp. 3 (dnešní penzion "Ratzker") nikdo jiný než manželka tehdejšího tamního hostinského Pia Kurze (*20. února roku 1850 ve Zbytinách /Oberhaid/, v archu sčítání lidu chybné datum 10. července). Pamětní desky se v Novosedlech asi nedočká, v Bedřichově tím spíš, když je tam pod zaniklým rodným Bedřichovem tolik rašeliny. Datum tamního narození Marie Kurzové, roz. Bayrlové, k němuž došlo dne 16. listopadu 1861, snad už víme. Seznam odsunutých v českokrumlovském archívu uvádí: Kurzová Marie, věk 85, v domácnosti, Novosedly, datum odsunu 1. října 1946, vagón č. 9. V květnovém čísle Glaube und Heimat v roce 1959 stojí psáno, že zemřela 22. února toho roku v 98. roku života, místo není uvedeno.

- - - - -
* Bedřichov, Světlík / Novosedly, Kájov / Kájov

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Tato krátká zpráva ze čtrnáctideníku "Glaube und Heimat" (ročník 1932) dosvědčuje, že její veselohra "Lindenhofers Hochzeit und Eheleben" (tj. "Lindenhoferova svatba a manželský život") byla opakovaně uvedena "vom kathol. Frauen- und Mädchenbunde Gojau", tj. kájovským spolkem katolických žen a dívek
Podle tohoto záznamu v křestní matrice farní obce Světlík se narodila 16. listopadu roku 1861 na adrese "Au N. 5", tj. dnes zaniklý Bedřichov (Friedrichsau), ves založená roku 1833 v lokalitě "Kirchschläger Au" (také Čert v lese /Teufel am Wald/) jako kolonie 24 stavení, pojmenovaná po kardinálu Bedřichu Schwarzenbergovi (dnes se tu těží rašelina), a to jako dcera Franze Bayrla (jeho otec Mathias Bayrl je tu uveden jako výměnkář v Malém Černíkově /Wuretschlag/ čp. 4, jeho matka Marianna, byla roz. Gruberová z Pasovar /Passern/) a jeho ženy Theresie, dcery Josepha Bauera ze Světlíku čp. 11 a Marie, roz. Lebschy ze zaniklých dnes Vojslav (Wolfsdorf, zde psáno Wolfersdorf), jako kmotr je tu podepsán Mathias Herbinger, "Heger auf der Au", tj. hajný v Bedřichově
Rodný Bedřichov (byl používán i český název Bedřichovice) na výřezech z české a německé mapy z počátku 20. století...
... a na leteckých snímcích z roku 1949 a 2011... a na leteckých snímcích z roku 1949 a 2011

zobrazit všechny přílohy



Dostupné zdroje v JVK:

TOPlist