logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

HANS LANDKAMMER

Stalinova ulice

Fehrbellin, Feldbergstraße 31, Stalinstraße 54

Právě takto zní u jmen Hans Landkammer (*1895), Johannes Landkammer (*1939) a Valeska Landkammerová, dívčím příjmením Stiesslová, tedy rodiny, zahrnující otce Hanse, jeho ženu Valesku a jejich syna Johannese, žijící kdysi v Ústí nad Labem na adresách Stifterstraße a Uhlandstraße (spisovatelé, podle nichž měly ty ulice jména, jsou oba i samostatně zastoupeni na webových stranách Kohoutího kříže) v dnes již bohužel nedostupném seznamu na webu Heimatfreunde Aussig s neuvěřitelným výčtem někdejších obyvatel města Ústí nad Labem (Aussig) a jejich někdejšími tamními adresami, jakož posledně známými adresami po vyhnání, ta poslední adresa Landkammerových. Asi by pro mě neměla takový význam, nebýt zastoupení Hanse Landkammera v obou ročnících Kulturního adresáře ČSR (1934 a 1936) jako německého spisovatele. Tehdy byl ještě rodák z Krásného Údolí (německy Schönthal, ves je dnes pouhou částí města Černošín v okr. Tachov), kde přišel na svět dne 12. června roku 1895 v rodině horníka ve Stříbře (Mies) Wenzla Landkammera a jeho ženy Marie, roz. Seitzové, poštovním asistentem v Teplicích (Teplitz), Siedlerzeile 15, za sebou však už měl knižní tituly "Liebe… unstillbares Sehnen" (1923), "Viele sind berufen", "Psyche", "Herr Rühmlich", "Mirl", "Urteil zweier Backfischen" (1932) aj. Je s podivem, že žádná z těchto knih není uvedena v naprosto podrobné německé knižní bibliografii, ani v nabídkách knižních antikvariátů, a to ani pod autorským pseudonymem Johannes Land-Kammer. Landkammer byl členem odborové organizace Gewerkschaft Deutscher Geistesarbeiter. Po válce nacházíme jeho jméno v časopisu Aussiger Bote, kde v roce 1951 otiskl báseň "Heimkehr":

Heimkehr


Ich schau das kleine Dörflein wieder,
umrahmt vom dunklen Tannengrün -
Mein Vaterhaus! Im Garten Flieder
und vor dem Tor die Linde blüh'n.
Wie einmals schreit ich durch die Fluren
zum freien, stolzen Bergwald hin
und folge meiner Kindheit Spuren
mit froh bewegten Jugendsinn. -
Viel tausendmal hat dich gepriesen,
lieb Heimatland, der Dichtermund:
den Sonnenglanz auf bunten Wiesen,
das Bächlein hell im Mühlengrund -
Im Tal den bunten Blütenreigen
mit Falterspiel und Vogelsang
die Bergeshöh', das Waldesschweigen
im Aehrenfeld den Sichelklang.
Ich hab das alles tief empfunden.
In meinem Herzen leben fort
die sorgenfreien, schönen Stunden
der Jugendzeit im Heimatort.
Und reicht der Tod mir einst die Hand,
sei mir das sanfte Glück beschieden,
zu scheiden von dem Heimatland
im goldnen Abendsonnenfrieden. -

Zření návratu


Vidím tu malou vísku znova,
vlnu lesů ji objímat -
Náš dům! Zahrádka šeříková
u vrat, kde lípa musí stát!
K chůzi po lukách mne to svádí,
k horskému lesu opodál
ve stopách dnů dětství a mládí,
kdy radostí jsem oplýval.
Tisíci slovy samé chvály
básník by domov slavit měl:
sluneční jas, třpyt neskonalý
potoka, jenž mlýn poháněl -
Údolí v pestré květné říši,
rej motýlů a ptáků v ní,
výšiny kolem s lesní tiší,
svistný zvuk kosy v čase žní.
Hluboko v srdci, vím, dál žije
uložen navždy vroucí cit
jak neotřelá melodie
z dob mládí, domov, jeho svit.
Až jednou stanu v smrti stínu,
kéž čisté štěstí chce mi přát
a já v snu uzřím domovinu
ve zlatém slunku dál v mír se brát.

Aussiger Bote, 1951, č. 8, s. 30

Ta poslední adresa básníkova stojí za připomenutí. Podle Ottova slovníku naučného je Fehrbellin (v jedné německé práci, věnované původu místních jmen, je ono "-bellin" odvozováno od slovanského označení bylin, zeleného porostu křovin a lesa) "město v pruském vládním obvodu postupimském, kraji východohavolském, na řece Rhinu a železniční trati paulinenau-novorupínské, má okresní soud, výrobu cihel a dřeváků, v okolí rozsáhlá rašeliniště a 1733 obyvatel (roku 1890)". Od té doby nabylo místní jméno Postupim a také příjmení Stalin, pardon: Džugašvili, pro Německo i Čechy výraznější trochu platnosti než jiné, literaturu obou zemí a jazyků nevyjímaje. Další Landkammerovy osudy nám zatím zůsávají utajeny, jen v roce 1986 se v časopise Aussiger Bote objevila výzva, není-li někomu něco známo o rodině Johanna Landkammera "aus Schreckenstein, jetzt in der DDR"...

- - - - -
* Krásné Údolí, Černošín / Stříbro

Obrazové přílohy:
(ukázky)

O něm v kulturním adresáři ČSR
Jeho heslo ve slovníku sudetoněmeckých autorů, který vydal Friedrich Jaksch-Bodenreuth...
... a v životopisném slovníku osobností Chebska
Záznam jedné z jeho knih v katalogu Německé národní knihovny

zobrazit všechny přílohy



Dostupné zdroje v JVK:

TOPlist