logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

RUDOLF LANG

Městys Pohoří na Šumavě

Prvá osídlení v okolí Pohoří na Šumavě (v originále "Buchers" - pozn. překl.) se dají datovat až kolem roku 1700 a byla podle četných zdejších bukových porostů zvána hromadně Buchenwald. Počátkem 19. století byly nablízku činných 8 skelných hutí. Ta v samotném Pohoří byla v provozu toliko 35 let. Na jejím místě nachází se dnes pivovar a lesovna, také na místě bývalé sklárny ve vsi Paulina (viz blíže pod titulem "Pavlína" na webu Zaniklé obce - pozn. překl.) stojí nyní lesovna. Pohoří na Šumavě v nejjižnějším výběžku Čech 898 m nad mořem na jednom návrší mírně se zvedajícím od východu k západu. Okolí představuje zvlněnou vrchovinu (v originále "ein wellenförmiges Hochland" - pozn. překl.), která díky své vysoké poloze a množství okolních lesů vykazuje drsné sice, avšak zdravé klima a už po několik let je oblíbeným cílem letních hostů. Pohoří na Šumavě má 122 domů a 762 německých obyvatel, z toho 7 izraelitů, zbylí jsou katolíci. Obyvatelé se zabývají zemědělstvím a obvyklými řemesly. Dříve tu byla ve velkém rozsahu pěstována podmalba na skle (v originále "die Glasbildermalerei" - pozn. překl.), jejíž produkty byly zasílány zejména do Slavonie a Chorvatska (v originále "nach Slavonien und Kroatien" - pozn. překl.). V současnosti význam tohoto způsob výdělku, který byl provozován i ženami, znatelně poklesl. V Pohoří na Šumavě se nachází c.k. poštovní úřad, který denně obstarává poštovní jízdní spojení s hornorakouským Freistadtem a s dolnorakouskou Weitrou (česky se jí říkalo Vitoraz - pozn. překl.). V blízkosti Pohoří na Šumavě má svůj počátek Pohořský potok (v originále "Bucherser Bach" - pozn. překl.), který napájí Jiřickou nádrž (v originále "Georgendorfer Teich" - pozn. překl.) a zajišťuje na svém toku plavení dřeva. Návrší jihovýchodně od Pohoří na Šumavě tvoří rozvodí mezi poříčími Dunaje a Vltavy (v originále "Donau und Moldau" - pozn. překl.). Na jihozápadě se zvedá hora Kamenec (v originále "Steinberg" - pozn. překl.), vysoká 1069 m, východně odtud pak hora Schanzberg (už na rakouském území, dnes na mapách nese název "Sepplberg") o výšce 1004 m, na jejímž úpatí probíhá hranice mezi Čechami a Horním i Dolním Rakouskem.


J. Märten, Heimatkunde des Bezirkes Kaplitz (1894), s. 164-165

P.S. Obyvatelé Pohoří na Šumavě nazývali svou obec městysem, ačkoli ten statut nikdy neměla (viz Wikipedia). Ve vlastivědném sborníku, z něhož je pořízena přeložená textová ukázka, figuruje však hned vedle Frymburka, městyse už od středověku.

Rudolf Lang se narodil 14. dubna roku 1834 v Záblatí (Sablat) čp. 42 (dům takto označený při Farském potoce tam až dosud stojí) Adalbertu Langovi, synovi tkalce Simona Langa a Mariany, roz. Landbradlové rovněž ze Záblatí, a jeho ženě Marii, dceři Franze Nessela z hornorakouského Aigenu čp. 8 a Agnes, roz. Grindlové ze Sviňovic (Schweinetschlag). Jako učitel působil na školách v Soběnově (Oemau), v Německém Benešově (Deutsch Beneschau, dnešní Benešov nad Černou), v Tiché (Oppolz) a posléze dvacet let (1874-1894) v Pohoří na Šumavě, kde se za jeho vedení stala škola trojtřídkou. Dne 28. února 1894 odešel do trvalého důchodu po celkem 45 letech učitelské služby. Rudolf Lang zesnul 7. srpna roku 1928 v rakouském Linci. Nekrolog na stránkách pohořské školní kroniky uvádí, že za zmínku stojí i Langovy zásluhy v oblasti hudby, zejména té církevní. Přiznám se, že mi chybí představa varhanního kůru ve zbořeném napůl kostele Panny Marie Dobré Rady v Pohoří na Šumavě. Odletěl asi někam do nebe ke kůrům andělským. Nevěříte na anděly? Já snad ano...

- - - - -
* Záblatí / Soběnov / Benešov nad Černou / Tichá / Pohoří na Šumavě / † † † Linec (A)

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Nekrolog ve školní kronice
Záznam o úmrtí v knize zemřelých linecké katedrální farnosti (Dompfarre)
Pohoří na Šumavě na pohlednici Josefa Wolfa
Rozlohu zaniklé obce ukazuje i situační plán, vzniklý před stavbou nové školní budovy na konci 19. století

zobrazit všechny přílohy

TOPlist