RUDOLF LEBERL

Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 1994,
č. 4, s. 166

Jeho podobenka z tabla abiturientů německého učitelského
ústavu v Českých Budějovicích z roku 1921

Repro Glaube und Heimat, 1971, č. 5, s. 190

S profesorským sborem německého učitelského ústavu v Českých Budějovicích (stojící první zprava, vedle něho vlevo Rudolf Kubitschek, prvý zleva sedí Rudolf Hoschek, druhý zleva Laurenz Niescher a třetí zleva hned vedle Friedrich Blumentritt)

Repro Staatliche deutsche Lehrerbildungsanstalt in Böhm.
Budweis : Bericht für das Schuljahr 1927/28, obr. příl.

Tady sedí čvrtý zprava mezi členy profesorského sboru německého učitelského ústavu v Českých Budějovicích, školní rok 1930, druhá zleva je tu v prvé řadě i Constance Kolaczeková, provd. Sedlmeyerová, a vedle ní třetí zleva P. Laurenz Niescher

Repro Glaube und Heimat, 1983, č. 12, s. 19

Na šumavské mezi

Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 1991, č. 9, s. 430

Narodil se podle tohoto záznamu semněvické křestní matriky 25. dubna roku 1884 a ještě téhož dne byl v semněvickém kostele sv. Jiří mučedníka farářem Josefem Maraßem i pokřtěn - novorozencův otec Franz Leberl byl učitelem na zdejší německé obecné škole v čp. 21, což byl i rodný dům dítěte, jakož i synem Georga Leberla, majitele usedlosti v Meclově (Metzling) čp. 13, a jeho ženy Agnes, roz. Tiché ze Srbů (Sirb) čp. 39, chlapcova matka Franziska byla pak dcerou Josefa Mühlbauera, majitele usedlosti čp. 14 v Novém Prenetu (Neuprennet, dnes Nový Spálenec, část obce Česká Kubice), a jeho ženy Franzisky, roz. Gruberové ze Starého Prenetu (Altprennet, dnes Starý Spálenec, část obce Česká Kubice) čp. 16, okresní hejtmanství Domažlice (Taus) - kmotrem dítěte se stal Andreas Baierl, řídící učitel v Maxově (Maxberg) čp. 25, pozdější přípis vypovídá i o svatbě Rudolfa Leberla dne 28. září roku 1914 s Gabrielou Křížovou ve Vídni a také o jeho vystoupení z katolické církve 22. února 1940 v tehdy "říšských" Prachaticích (Prachatitz), po němž zůstal jen "gottgläubig", tj. věřící v Boha

Repro SOA v Plzni - Porta fontium

Jeho údaje ze "stavovského výkazu" německého učitelstva v Čechách zachycují i datum a místo narození v Semněvicích roku 1884

Repro Standesausweis der Lehrerschaft an den deutschen Volks- und Bürgerschulen Böhmens (1928), s. 21

Krátká zpráva o jeho úmrtí na stránkách krajanského měsíčníku

Repro Hoam!, 1952, č. 11, s. 30

Nekrolog z pera prof. Isidora Stögbauera, který uvádí mylně jako místo Leberlova narození Poběžovice (Ronsperg, i česky dříve Ronšperk)

Repro Hoam!, 1952, č. 12, s. 21-22

Nekrolog jeho dcery na stránkách krajanského měsíčníku, jehož autorem se stal Herbert Kieweg

Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 2016, č. 4, s. 41-43

Připomínka výročí jeho úmrtí na stránkách ústředního krajanského listu

Repro Sudetendeutsche Zeitung, 2022, č. 23, s. 15

Obálka (1972, Verein der Heimattreuen Böhmerwälder)

Obal gramofonové desky s jeho skladbami "Böhmerwaldquartett" a "Das Bayerische" v nahrávce Sukova kvarteta (1995, vydavatelství Balance)

Repro www stránky jpc music

Stará pohlednice z rodných Semněvic

Semněvice na dvou snímcích ze srpna 2006

Repro P. Kokaisl - P. Kokaislová, Kostely a kaple v domažlickém okrese :
po stopách současných i zaniklých církevních památek (2009), s. 200

Dvě kaple v rodných Semněvicích, jedna (ta vlevo) směrem na Křakov, ta druhá, obnovená v roce 2008, cestou k Bukovci

Repro P. Kokaisl - P. Kokaislová, Kostely a kaple v domažlickém okrese :
po stopách současných i zaniklých církevních památek (2009), s. 201