FRIEDRICH BLUMENTRITT

Repro Jihočeské muzeum : historie a sbírky (2003), s. 26

Viz i Rudolf Leberl a Rudolf Schmidtmayer

Repro Encyklopedie Českých Budějovic (1998), s. 42 a archív Gymnázia Česká v Českých Budějovicích

Záznam o jeho narození v litoměřické křestní matrice

Repro Archivní vademecum SOA Litoměřice

Rodný dům v dnešní litoměřické Turgeněvově ulici

Foto Daniel Szaffner

Na vzácném snímku, datovaném 12. června roku 1907, je zachycen na školním výletě českobudějovického německého gymnázia do Horní Plané rovnou při nohou Stifterovy sochy

Repro z daru Antonína Sekyrky

S profesory německého budějovického gymnázia (třetí zleva, pátý zleva stojí Otto Wilder)

Repro Hoam!, 1972, s. 29

Sedí tu za katedrou jedné z tříd německé Oberschule für Jungen v České ulici někdy na konci školního roku 1940/1941, jak to zachytil amatérský snímek jeho tehdejšího žáka Tassilo Bitzana

Repro z daru Antonína Sekyrky

Jeden z bývalých jeho žáků tu označuje jeho podobenku na tablu Deutsche Oberschule
v České ulici z válečných let

Repro z daru Antonína Sekyrky

Záznam českobudějovické oddací matriky o Blumentrittově zdejší svatbě s Idou Knotheovou, dcerou ředitele c.k. německého učitelského ústavu v Českých Budějovicích Franze Knotheho a jeho ženy Beaty, roz. Mayerové z Prachatic - nevěsta se jim narodila v Trutnově čp. 620 dne 17. června roku 1883, její nastávající manžel Friedrich Johann Alfons Blumentritt, narozený v Litoměřicích čp. 581 jako syn Ferdinanda Blumentritta, ředitele tamní c.k. německé reálky a Rosy, roz. Müllerové rovněž z Litoměřic, byl podle data svého narození 3. června 1879 o čtyři roky starší nežli ona - za zmínku snad stojí i skutečnost, že oddávajícím knězem byl tu v červnu roku 1907 Blumentrittův učitelský kolega Laurenz Niescher

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Pražská policejní přihláška Blumentrittova tchána Knotheho, jeho manželky a dětí

Repro Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 275, obraz 333
(Národní archiv - Digitalizované fondy a sbírky)

Jeho pracovní záznamy z českobudějovického německého gymnázia s podpisem ředitele Johanna Endta

Repro SOkA České Budějovice

V polemickém článku z volebního roku 1920 hájí stanovisko okrajové Německé demokratické strany svobodomyslné, která "jediná umožňuje německy hovořícím a německy cítícím Židům účastnit se boje o německou kulturu" (strana ovšem v roce 1938 pod nacistickým vlivem zanikla)

Repro Budweiser Zeitung, 1920, č. 32, s. 2

Jeho parte ze stránek krajanského měsíčníku

Repro Hoam!, 1951, č. 7, s. 32

Nekrolog v krajanském měsíčníku "Hoam!", který nejspíš napsal jeho odpovědný redaktor Adolf Webinger

Repro Hoam!, 1951, č. 7, s. 27-28

Hrob v Ingolstadtu na snímku z března roku 2012

Repro z daru Kurta Rödiga

Zpráva o jeho dceři Beatě, která v roce 1955 získala jako šestá učitelská
síla z Budějovic (!) místo v Esslingen na tamní Georgi-Schule

Repro Hoam!, 1955, č. 10, s. 12

Prezentace jeho kreseb ze starých Budějovic na dobové pohlednici

Repro fotoalbum České Budějovice - Klub sběratelů I.

Loděnice u starého Říšského mostu v Č. Budějovicích...

Repro Heimatbuch der Berg- und Kreisstadt Böhmisch-Budweis (1930), s. 251

... a předloha jeho kresby - ilustrace Karla Liebschera z Ottovy ediční řady Čechy...

Repro Čechy, díl II. - Vltava (1884)

Roku 1942 vytvořil tuto "ideální" podobu starých Budějovic i s jejich zaniklými stavebními partiemi

Repro archív Jihočeského muzea

Zemři a vstaň, Šumavo!

Repro Mein Böhmerwald, 1941, č. 8-9, frontispis

Jeho kresba Dolní brány v Prachaticích z roku 1925

Repro Zlatá stezka : sborník Prachatického muzea (1998), s. 198

Dva světlíky v prvním patře prachatického domu čp. 62 na jeho kresbě z roku 1939

Repro Zlatá stezka : sborník Prachatického muzea (1998), s. 206

Prachatice na jeho leptu

Repro Šumavské proměny : krajina Šumavy v dílech malířů 19. a 20. století (katalog výstavy, 2008),
ze sbírek Alšovy Jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou

Jeho kresba pramene a kaple v Lázních svaté Markéty u Prachatic pochází z roku 1922

Repro Zlatá stezka : sborník Prachatického muzea (1998), s. 208

Pozvánka (1998) k výstavě jeho kreseb v Jihočeském muzeu, doprovázené jednou z nich,
která zachycuje někdejší vzhled dvorku budějovického domu čp. 13 v Kněžské ulici

Repro archív Kohoutího kříže

Interaktivní publikace (výběrový katalog sbírek Národopisného oddělení v letohrádku Kinských v Kinského sadech) Národního muzea v Praze (2009) přejímá z Kohoutího kříže Blumentrittův text o šumavském lidovém nábytku

Obálka (2015) knihy jeho kreseb, vydané
Jihočeským muzeem k 750. výročí města
České Budějovice a odkazující v textu i na
projekt Kohoutí kříž

Jedna z kreseb, publikovaných v knize Obrázky ze starých
Budějovic, kde je označena jako Lesní partie na Kleti a
německá datace na kresbě samé odkazuje snad na 2.
prosince roku 1930

Repro H. Stejskalová - D. Kovář - V. Kolda, Obrázky ze starých Budějovic : město a krajina v kresbách Friedricha Blumentritta (2015), s. 12

Otcovým přítelem byl filipínský humanista José Rizal (pamětní deska v Litoměřicích)

Foto Květa Cempírková