logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

FANNY LINDAUEROVÁ

S dětmi mateřské školy v Lipanovicích (Linden) roku 1931 a paní učitelkou Franziskou Bellmannovou je ona ta s copánky ve třetí řadě napravo

S dětmi mateřské školy v Lipanovicích (Linden) roku 1931 a paní učitelkou Franziskou Bellmannovou je ona ta s copánky ve třetí řadě napravo

Repro Die Stritschitzer Sprachinsel in Südböhmen (2011), s. 307

O ní na stránkách krajanského měsíčníku

O ní na stránkách krajanského měsíčníku

Repro Glaube und Heimat, 1986, č. 7, s. 40-41

S Margarete Knofovou

S Margarete Knofovou

Repro Hoam!, 2002, č. 11, s. 78

S dárkem na rozloučenou s funkcí dopisovatelky rodácké rubriky krajanského měsíčníku, kterou vedla přes 16 let

S dárkem na rozloučenou s funkcí dopisovatelky rodácké
rubriky krajanského měsíčníku, kterou vedla přes 16 let

Repro Glaube und Heimat, 2002, č. 9/10, s. 39

Její bratr Jakob, ročník 1909, který padl 30. listopadu 1943 u města Gorodok na sever od Vitebska (dnešní Bělorusko)

Její bratr Jakob, ročník 1909, který padl 30.
listopadu 1943 u města Gorodok na sever od
Vitebska (dnešní Bělorusko)

Repro Fotobanka Museum Fotoateliér Seidel

Její bratr Johann, zesnulý v Ehenkirchen roku 2000 ve svých 90 letech

Její bratr Johann, zesnulý v Ehenkirchen
roku 2000 ve svých 90 letech

Repro Glaube und Heimat, 2001, č. 2, s. 52

Její bratr Josef, ročník 1914, na snímku z fotoateliéru Seidel, datovaném 14. července 1939

Její bratr Josef, ročník 1914, na snímku z fotoateliéru
Seidel, datovaném 14. července 1939

Repro Fotobanka Museum Fotoateliér Seidel

Její otec Adalbert Lindauer na snímku z téhož ateliéru, datovaném 28. února 1939

Její otec Adalbert Lindauer na snímku z téhož ateliéru, datovaném 28. února 1939

Repro Fotobanka Museum Fotoateliér Seidel

Podle záznamu ve strýčické matrice z deseti dětí Adalberta Lindauera a Kathariny, roz. Doschko, je ona ta nejmladší, sourozenci Maria Magdalena (Leni) a Franz jsou zachyceni i na následujícím snímku se skupinou ochotníků

Podle záznamu ve strýčické matrice z deseti dětí Adalberta Lindauera a Kathariny, roz. Doschko, je ona ta
nejmladší, sourozenci Maria Magdalena (Leni) a Franz jsou zachyceni i na následujícím snímku se skupinou ochotníků

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Rodný statek čp. 13 v Záboří

Rodný statek čp. 13 v Záboří

Rodný statek čp. 13 v Záboří

Foto Ivo Kareš

Plánek Záboří se statkem čp. 13 při silnici na Holašovice a Lipanovice

Plánek Záboří se statkem čp. 13 při silnici na Holašovice a Lipanovice

Repro Die Stritschitzer Sprachinsel in Südböhmen (2011), s. 160

Záboří na leteckém snímku - její rodné stavení vidíme s tmavší střechou při výjezdu z návsi v levé dolní části snímku

Záboří na leteckém snímku - její rodné stavení vidíme s tmavší střechou při výjezdu z návsi v levé dolní části snímku

Repro Die Stritschitzer Sprachinsel in Südböhmen (2011), s. 158

Parte

Parte

Repro www stránky Traueranzeigen aus der Allgäuer Zeitung

Nekrolog v krajanském časopise

Repro Glaube und Heimat, 2020, č. 10, s. 19-20

Záboří - foto Josef Seidel

Záboří - foto Josef Seidel

Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank (ze sbírky Dr. Otto Spitzenbergera, Puchenau)

Ochotníci před budovou zv. "Theresianum" ve Strýčicích v kostýmech z představení hry "Das Trauringel" (tj. "Snubní prstýnek"), ve druhé řadě první zprava stojí Franz Lindauer a v téže řadě napravo od děkana Eberharda Wintera i Leni Lindauerová, oba ze Záboří

Ochotníci před budovou zv. "Theresianum" ve Strýčicích v kostýmech z představení hry "Das Trauringel"
(tj. "Snubní prstýnek"), ve druhé řadě první zprava stojí Franz Lindauer a v téže řadě napravo od děkana
Eberharda Wintera i Leni Lindauerová, oba ze Záboří

Repro Glaube und Heimat, 1991, č. 1, s. 36

Série vzácných snímků z uvedení strýčické "Christkindlspiel" na přelomu roku 1932 a 1933

Repro Glaube und Heimat, 1995, č. 1, s. 42 a A. Milz, Das Christkindlspiel der Stritschitzer Sprachinsel (1939), obr. příl.

Dům, kdysi zvaný "Theresianum" a později "malá fara", obývaný tehdy českým knězem, na snímcích z počátku 21. století (původní fara je včetně hospodářských budov zpustlá, viz i Matthäus Kraupatz)

Dům, kdysi zvaný "Theresianum" a později "malá fara", obývaný tehdy českým knězem, na snímcích z počátku 21. století (původní fara je včetně hospodářských budov zpustlá, viz i Matthäus Kraupatz)

Dům, kdysi zvaný "Theresianum" a později "malá fara", obývaný tehdy českým knězem, na snímcích z počátku 21. století (původní fara je včetně hospodářských budov zpustlá, viz i Matthäus Kraupatz)

Foto Ivo Kareš a Jan Mareš

Při strýčické pouti ve svátek sv. Petra a Pavla 29. června 2024 byl v rekonstruované strýčické "malé faře" otevřen kulturní a komunitní prostor "Ostrov", slouží tedy podobným účelům jako před 100 letyPři strýčické pouti ve svátek sv. Petra a Pavla 29. června 2024 byl v rekonstruované strýčické "malé faře" otevřen kulturní a komunitní prostor "Ostrov", slouží tedy podobným účelům jako před 100 lety

Při strýčické pouti ve svátek sv. Petra a Pavla 29. června 2024 byl v rekonstruované strýčické "malé faře" otevřen kulturní a komunitní prostor "Ostrov", slouží tedy podobným účelům jako před 100 lety

Foto Ivo Kareš

Hrob rodiny Lindauerovy na hřbitově ve Strýčicích

Hrob rodiny Lindauerovy na hřbitově ve Strýčicích

Foto Ivo Kareš

Lidový kroj ze Strýčicka z třicátých let 20. století

Lidový kroj ze Strýčicka z třicátých let 20. století

Repro Die Stritschitzer Sprachinsel in Südböhmen (2011), s. 130

Křtitelnice a pieta ve strýčickém kostele

Křtitelnice a pieta ve strýčickém kostele

Foto Pavel Polák

Textová část:

zobrazit texty

TOPlist