AUGUST LÖW
Komu z nás asi jedna z těch umrlčích truhel připadne?
"Wem von uns wird wohl diese Totentruhe sein?"
Glaube und Heimat, 1951, č. 4, s. 12
Byla by to otázka značně všednější, kdyby ovšem nebylo legendy, že byla německy pronesena v den, za jehož večerních hodin tazatele zastihla smrt a následně opravdu přijala jedna z oněch k použití nachystaných rakví, kolem nichž západně od brány vyšebrodského kláštera, kde se 6. července roku 1882 údajně účastnil pohřbu jednoho z cisterciáckých spolubratří (byl to P. Alfred Streinz, někdejší farář v Přídolí /Priethal/), prý tehdy procházel. Ten pohřeb se ovšem podle vyšebrodské úmrtní matriky i nekrologu na stránkách ordinariátního listu diecéze, mohl konat až 12. července 1882, tedy téměř týden poté, co onen průchozí tazatel "v Pánu" skonal a dva dny poté, co zemřel jeho spolubratr Streinz. Má to v sobě cosi šumavsky přízračného už jenom proto, že se nám o Augustu (Augustinu) Löwovi, jak se vyšebrodský "tazatel" jmenoval, zachoval sice podrobný životopisný článek Severina Gottsmicha, uchovávající či přímo zakládající právě zmíněnou legendu, z něhož přebírám i celý příběh ze dne Löwova skonu, obsahující navíc i dva oslavné hymny Zephyrina Tobnera (Gottsmich i Tobner jsou i samostatně zastoupeni na webových stranách Kohoutího kříže) k Löwovým narozeninám, nikoli však nějaký řádek z Löwova pera, nepočítám-li ovšem sta jím pořízených záznamů ve farních matrikách, které jsou dnes digitálně k dispozici. August (Augustin) Löw přišel na svět dne 26. dubna roku 1829 v Přídolí čp. 31 (stavení takto označené tam lze dosud najít a pocházela z něj podle záznamu o svatbě chlapcových rodičů nevěsta Maria) jako Jakob Löw, manželský syn Adalberta Löwa (ten pocházel ze stavení čp. 21, řečeného "Fili-Weber", který se stal později rodným domem zmíněného už Severina Gottsmicha, jeho rodiči byli Anton Löw odtud z Přídolí a Elisabeth, roz. Neubauerová ze Zahořánek /Kaltenbirken/) a Marie, dcery Mathiase Trummera a Marie, roz. Brunneové, obou z Přídolí. Řeholní oděv cisterciáka oblékl poprvé 21. září roku 1854 ve tři čtvrtě na sedm ráno ve Vyšším Brodě (Hohenfurth), 23. září následujícího roku pak složil sliby poslušenství do rukou opata Valentina Schoppera. Na kněze ho v Českých Budějovicích (Budweis) vysvětil 3. srpna 1856 biskup Jirsík, vyšebrodská primice se konala 20. téhož měsíce srpna. Už osm dnů nato byl Löw ustanoven kaplanem v Malšíně (Malsching), kde setrval do 7. srpna 1861, od kteréhožto data působil jako kooperátor v Horní Stropnici (Strobnitz). Kaplanem v Rožmitále na Šumavě (Rosenthal) byl od 2. října 1865, kooperátorem ve Vyšším Brodě od 12. listopadu 1866, farářem v Přední Výtoni (Heuraffl) od 3. února 1868, farářem v Dolním Dvořišti (Unterhaid) od 15. září 1870, posléze pak farářem v Malšíně od 29. dubna roku 1872. Tady ho 10. července 1882, tedy v den skonu spolubratra Streinze ve Vyšším Brodě (jako příčinu Streinzovy smrti uvádí úmrtní matrika pyémii, tj. zhnisání krve), pochovával opat Leopold Wackarž (zastoupený rovněž i samostatně na webových stranách Kohoutího kříže) čtyři dny poté, co si umrlčí truhla vyhlédla třiapadesátiletého kněze. Nebo snad on ji?
- - - - -
* Přídolí / Vyšší Brod / České Budějovice / Malšín / Horní Stropnice / Rožmitál na Šumavě / Přední Výtoň / Dolní Dvořiště / † † † Malšín"
