LEO HANS MALLY

Repro Glaube und Heimat, 1976, s. 322

Se Seppem Skalitzkym v roce 1926

Repro Böhmerwäldler Jahrbuch 1971, s. 59

V osudovém roce 1938 je tu Mally zachycen s příslušníky oddílu freikorps

Repro H.-J. Häupler - F. Wudy, Dorf und Markt Eisenstein sowie Bayerisch Eisenstein (2005), s. 245

Repro Der Wanderstecken : Jugendbeilage des "Hoam!", č. 1, 1988, s. 1

Český záznam českobudějovické oddací matriky o svatbě jeho rodičů v katedrále sv. Mikuláše dne 11. září roku 1900: ženich Josef Mally, narozený v Osvračíně (dnešní okres Domažlice, tehdy Horšovský Týn) dne 18. března 1873, byl synem tamního lesního Georga Mallyho a jeho ženy Margarethe Pröglerové z dnes zaniklé vsi Úpor (Anger), působil pak už v době svatby jako lesní adjunkt v Hamrech; nevěsta Regina Hrušková, narozená 14. dubna 1880, byla dcerou přednosty železniční stanice Hamry Josefa Hrušky a jeho manželky Johanny, roz. Heimburgerové z Karlsruhe v Bádensku

Repro SOA v Třeboni - digitální archiv

Zaniklá ves Úpor (Anger) na vzácném snímku

Repro Unser Heimatkreis Bischofteinitz (1967), s. 237

Narodil se podle tohoto záznamu křestní matriky farní obce Hamry dne 18. července roku 1901 jako Josef Leo Mally knížecímu hohenzollernskému lesnímu adjunktovi v Hamrech čp. 60 Josefu Mallymu, narozenému v Ostračíně (Wostračín) čp. 13, synovi tamního lesního Georga Mallyho a Margarethy, roz. Pröglerové z Úporu (Anger) čp. 11, a jeho ženě Regině, dceři přednosty železniční stanice v Hamrech čp. 83 Josefa Hrušky, který je zde i podepsán jako kmotr dítěte, a Johanny, roz. Heimburgerové z Karlsruhe ve velkovévodství Bádensko (Baden)

Repro SOA v Plzni - Porta fontium

Rodný dům v Hamrech

Foto Jan Mareš

Prezentace "Štefanova dvora", jak je po rekonstrukci nazýván jeho rodný dům, na webových stránkách směnárny RetourEX

Repro www stránky RetourEx

K jeho 50. narozeninám vyšel v prvním ročníku listu Sudetendeutsche Zeitung tento nepodepsaný článek neznámého autora

Repro Sudetendeutsche Zeitung, 1951, č. 12, s. 6 (Bayerische Staatsbibliothek - Digitalisat-Bestellung)

Matčino parte z roku 1953 na stránkách krajanského měsíčníku

Repro Hoam!, 1953, č. 4, s. 32

Jako redaktor listu "Garmischer Tagblatt" četl v listopadu 1954 ze svého díla v hornorakouském Oberammergau, jak uvádí krajanský měsíčník ve svém lednovém čísle roku následujícího

Repro Hoam!, 1955, č. 1, s. 14-15

Obálka a titulní list jeho prvotiny (Deutscher Heimatverlag, Planá, 1927, viz i Adolf Hauffen)

Repro ze sbírek Staatliche Bibliothek Passau

"Válečné" vydání jeho knihy Der alte Böhmerwald (1943) v nakladatelství Wiener Verlagsgesellschaft (edice Südost - rozuměj jihovýchod "Říše") - i zde je úvodním textem báseň o šumavském dětství pod titulem Waldkindheit

Obálka 10. čísla měsíčníku "pro bavorský lid a jeho přátele", který nesl název "Der Zwiebelturm" (tj. "Věž s cibulovitou bání") a který tu v roce 1950 otiskl jeho povídku "Der Schelm von Hirschau"

Jeho vzpomínky na Hanse Watzlika otiskl krajanský měsíčník k nedožitým Watzlikovým pětasedmdesátinám o Vánocích roku 1954 a někdejší čtenář, snad to byl Josef Sewera, který je na zadní straně prosincového čísla časopisu označen jako odběratel, si zatrhl červeně některé pasáže textu

Repro Hoam!, 1954, č. 12, s. 9-10

Obálka (1978) s rukopisem jeho básně Lesní báje knihy vydané nakladatelstvím Werkstattbuch v Murnau-Stocket

Pamětní zápis z pobytu v "Domě Adolfa Webingera" pod Třístoličníkem, datovaný ze "zimního tábora Böhmerwaldjugend" téměř přesně rok před jeho smrtí

Repro Vom "Schullandheim Lackenhäuser" zum "Haus der Böhmerwäldler" : 20 Jahre Verantwortung für ein Haus an der Grenze (1997), obr. příl.

"Donnerwinkel" (Mally i Skalitzky vykládali to označení podle jeho nářeční podoby "Tonnawinkel" jako "Jedlový kout"!) pod Ostrým na obálce knihy Der alte Böhmerwald (obraz Lothara Sperla)