ALOIS MEERWALD

Repro Heimatkreis Prachatitz im Böhmerwald, Band II (1977), s. 300

Obálka knihy vydané v Českých Budějovicích Karlem Kratochwilem s kresbou F. Blumentritta (1930)

Podle záznamu v křestní matrice farní obce Kunžvart narodil se v Řasnici (Pumperle) čp. 22 sládkovi v Českých Budějovicích Josefu Meerwaldovi (jeho otec Alois Meerwald byl "ekonomem" ve Volarech, kde se narodil i syn Josef, matka Ludmilla byla roz. Praxlová) a jeho ženě Albině, roz. Jungbauerové (je tu i pod Meerwaldovým přiznáním k otcovství podepsána "Albina Merwald" /!/, ačkoli o datu "dodatečné" svatby není nikde ani zmínka), dceři hostinského v Řasnici Josefa Jungbauera a Kathariny, roz. Jaroschové, rovněž z Řasnice - přípis pak sděluje, že Alois Meerwald roku 1915 sice přestoupil z římskokatolické církve k "augšpurské", tj. luteránské konfesi, 1932 se však ke katolické církvi opět vrátil, když se rok předtím 6. června 1931 v Českých Budějovicích oženil s Katharinou Irsiglerovou

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Záznam kunžvartské oddací matriky o svatbě rodičů jeho matky Albiny 29. ledna roku 1855 ve dnes už neexistujícím kostele Nejsvětější Trojice v dnešním Strážném

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Záznam kunžvartské křestní matriky o narození jeho matky Albiny 5. prosince roku 1862 v Řasnici (Pumperle) čp. 10 - hned následující řádek svědčí jako vícero dalších o tom, že dívčí jméno Albina tu bylo velice oblíbené

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Německý záznam českobudějovické oddací matriky o zdejší svatbě jeho rodičů: nelze pominout, že je "německy" oddával Josef Plojhar a že jedním ze svědků byl Karl Kratochwil junior, oba (v případě Kratochwilově spíše jeho otec) i samostatně zastoupeni na webových stranách Kohoutího kříže

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Rodná Řasnice pod horou Chlustov při cestě na Strážný

Repro M. Leiš, Konec staré Šumavy (2020), s. 86

Wilhelm Fischer nazval svůj obraz (zde v černobílé reprodukci ze stránek časopisu "Der Hochwald", kde doprovázel Meerwaldovu báseň "Smrt vítěz") zřejmě pod čerstvým dojmem osobní vzpomínky "Der Krieg", tj. "Válka" - ano, je to stále o kříži Kristově...

Repro Der Hochwald, 1924, s. 114

... právě tak, jako toto "Memento mori" u Řasnice (2021)

Foto Leona Töröková

Pozvánka ke slavnostnímu představení jeho hry "Zlatá stezka" dne 14. března 1928 u příležitosti 70. narozenin Josefa Tascheka, vydaná spolkem českobudějovických německých divadelních ochotníků (předprodej vstupenek probíhal v knihkupectví Karla Kratochwilla, viz i Josef Lenk)

Repro Budweis : Budweiser und Stritschitzer Sprachinsel (1979), s. 347

Zpráva o úmrtí jeho první manželky a jejím pohřbu v Mladém 1. dubna roku 1931 na stránkách českobudějovického německého listu

Repro Budweiser Zeitung, 1931, č. 26, s. 4

Poděkování za projevy soustrasti ke skonu jeho první ženy - přežil ji o pouhé dva roky - provází i poděkování faráři Johannu Twardzikovi za jeho dojemný proslov nad hrobem

Repro Budweiser Zeitung, 1931, č. 27, s. 20

Arch sčítání lidu z roku 1921 pro dům na Horní bráně čp. 19 (v závorce je Fričkův dvůr psán mylně Flitschkerhof), kde bydlil Alois Meerwald se svou manželkou Annou (*18. listopadu 1882 v Českých Budějovicích /Budweis/), synem Konradem a tchyní Zäzilií Starkovou (*17. října 1857 ve Chvalšinách /Kalsching/) - v rubrice povolání má uvedeno, že je účetním u Všeobecného spořitelního a konzumního spolku pro politický okres Český Krumlov a také redaktorem vídeňského listu "Deutscher Bauernfreund"

Repro Sčítání lidu 1921, Český Krumlov - Horní Brána, SOkA Český Krumlov (SOA v Třeboni - digitální archív)

Fričkův dvůr na pohlednici českokrumlovského fotoateliéru Wolf...

Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank (ze sbírky Dr. Otto Spitzenbergera, Puchenau)

... a v roce 2008

Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank

Zpráva o jeho úmrtí na stránkách českobudějovického německého listu

Repro Budweiser Zeitung, 1933, č. 30, s. 6

Poděkování za projevy soustrasti k Meerwaldovu skonu
podepisuje tu už jeho druhá žena Käthe, kterou si vzal dva měsíce
po smrti prvé, vrátil se kvůli ní od luteránské k římskokatolické
církvi a která tu mj. děkuje za lékařskou péči, věnovanou
Meerwaldovi během dlouhé těžké nemoci českobudějovickým
židovským lékařem MUDr. Samuelem Sachsem

Repro Budweiser Zeitung, 1933, č. 31, s. 15

Jméno MUDr. Samuela Sachse, dlouholetého lékaře Aloise Meerwalda, na stránkách jmenného indexu českobudějovické pobočky Židovské rady starších, zachycujícího osoby, vypovězené transportem do ghetta v Terezíně....

... a zápis o Sachsově úmrtí v terezínském ghettu, i zde s hlavičkou "rady starších"

Repro www stránky Holocaust.cz

Ohmataná obálka jeho Bylináře zachycuje i Kratochwillovo
knihkupectví v Českých Budějovicích, v jehož prostorách
jsem měl to štěstí působit v sedmdesátých letech minulého
století jako antikvář (ta kniha nese dokonce mé stanovení
antikvární ceny pro tehdy Státní vědeckou knihovnu)

Inzerát na jeho knihu o léčivých bylinách

Jeho cirkusová povídka uváděla Kratochwilův Sonntagsboten-Kalender na rok 1927 (viz níže)

Repro Sonntagsboten- Kalender für das Jahr 1927, s. 37

Wilsonovo náměstí v Českých Budějovicích s budovou dnešního Krajského úřadu - čp. 9 patřilo obci a sídlil tu i německý Böhmerwaldbund...

Repro Českobudějovické listy, 26. 2. 2005, s. 15

Táž budova s přetiskem německého textu na kolorované pohlednici firmy K.K., což je zřejmě zkratka jména Karl Kratochwill

Repro archív Kohoutího kříže

Na tomto snímku, zachycujícím tzv. Okresní dům neboli Okresní palác v Českých Budějovicích, postavený v letech 1901-1902, je výrazně patrná sochařská výzdoba (celkem 6 plastik pod bočními štíty), napravo v sousedství vidíme českobudějovickou synagogu

Repro Státní okresní archiv České Budějovice

Na současné fasádě není po sochách ani památky (po synagoze ovšem také...)

Foto Ivo Kareš

Bustu Karla Čapka ze sbírek svatoňovického Muzea bratří Čapků vytvořil sochař Karel Prosecký

Repro Katolický týdeník, 2008, č. 50, s. 5

Obálka (1953) Zdenka Seydla k Čapkovým Obrázkům z domova, z jejichž oddílu "Podle Vltavy" citoval kdysi i krajanský "Hoam!" ukázku šumavské inspirace světoznámého autora (viz i Jiří Franc)

Karel Čapek si své cestovní obrázky ze Šumavy sám i ilustroval, a tak se ocitla v Obrázcích z domova i prachatická a krumlovská věž vedle jakési zapadlé šumavské vsi (mohl by to být třeba Gsenget se svými sedmi staveními)

Repro K. Čapek, Obrázky z domova (1953), s. 26 a 30

Obálka (1922) německého překladu hry RUR, jehož autorem byl Otto Pick, v nakladatelství Orbis

Repro Wikipedia, von Phantast987 - Eigenes Werk, CC BY-SA 4.0

Nekrolog Maxe Broda za Karlem Čapkem

Repro Prager Tagblatt, 28. 12. 1938, s. 4 (ANNO - AustriaN Newspapers Online)