AUGUSTIN PECHMANN
Vlastní životopis kronikářův
Na schůzi obecního zastupitelstva, konané 5. března (roku 1937 - pozn. překl.), jsem byl já, Augustin Pechmann, obecní tajemník v Horní Plané (v originále "in Oberplan" - pozn. překl.), jednomyslně zvolen kronikářem. Narodil jsem se 7. srpna 1876 v čp. 6 jako syn měšťanské rodiny (v originále "als Sohn der Bürgersleute" - pozn. překl.) Eberharda Pechmanna, narozeného 23. února 1830, zesnulého 7. září 1915 (čp. 6) a Kathariny, roz. Seidlové (čp. 33), *8. prosince 1837, †14. dubna 1916 (čp. 6). V roce 1883 jsme se přestěhovali do Perneku a propachtovali si tam hostinec "Zum Hausberg". V Perneku jsem navštěvoval obecnou školu a roku 1890 jsem nastoupil na odbornou školu dřevařskou ve Volarech (v originále "in Wallern" - pozn. překl.), oddělení pro dřevořezbu (v originále "Abteilung für Holzschnitzerei" - pozn. překl.). V letech 1894-1900 jsem navštěvoval Školu uměleckých řemesel ve Vídni (v originále "die Kunstgewerbeschule in Wien" - pozn. překl.). V letech 1900-1903 jsem byl jako dřevosochař činný v rodné Horní Plané. Tamtéž jsem byl v letech 1903-1908 zaměstnán jako kancelista notářského úřadu, který vedl Friedrich Hans Nitsche (ten má na webových stranách Kohoutího kříže i své samostatné zastoupení) a 1. července 1908 jsem nastoupil místo hornoplánského obecního tajemníka, které zastávám ještě dnes. Dne 2. února 1908 se stala mou ženou Julie Sacherová, nar. 23. června 1884 v Horní Plané (čp. 89), dcera daňového výběrčího v.v. Gustava Sachera z Prahy, *16. července 1832, †22. června 1909 v Horní Plané (čp. 9) a Francisky, roz. Waschmucins, nar. 8. října 1845 i zesnulé v jejím rodišti Královicích (v originále "Kralowitz", dnes městská čtvrť Praha-Královice - pozn. překl.) čp. 100. Všichni rodiče zemřeli ve vysokém věku na stařeckou slabost. Mými syny jsou Gustav Franz Pechmann (i samostatně zastoupený na webových stranách Kohoutího kříže - pozn. překl.), nar. 29. března 1910 (čp. 113), toho času odborný učitel v Horní Plané, a Norbert Eberhard Pechmann, nar. 5. dubna 1922 v Horní Plané (čp. 5), toho času žák odborné školy pro kovozpracující průmysl (v originále "für Metallindustrie" - pozn. překl.), odbor strojní zámečník, v Mikulášovicích (v originále "in Nixdorf" - pozn. překl.) v severních Čechách.
Pechmann,
kronikář.
V tom vlastnoručně psaném záznamu hornoplánské obecní kroniky působilo jistou potíž jméno hostince v Perneku "Zum Hausberg": ta hora, česky zvaná Hrad, podle níž byl zván, leží dnes v nepřístupném a pečlivě ohrazeném území vojenského újezdu, ačkoli se tam konávaly místní lesní slavnosti, říkalo se jim "Waldfest" a měly zřejmě svou tradici. U nás v Čechách a na Moravě ji mají zejména od dob druhé světové války po znovunabytí nacizmem odtržených příhraničních oblastí a odsunu německých obyvatel vojenské újezdy, svého času sloužící i sovětské armádě. Druhá světová válka má zřejmě zásluhu i na tom, že o úmrtí hornoplánského kronikáře a jeho ženy jsme až do nedávna neměli nijakých zpráv. O tom, že byl kronikář nacistou, svědčí např. pasáž, sousedící s připomínkou návštěvy "gauleitera" Eigrubera s jeho podpisem pod zlověstným hákovým křížem, v níž si Pechmann pochvaluje, že Horní Planá je po útěku Čechů jen německá (zůstal jen četnický strážmistr, který má ženu Němku) a poté, co odcestovali (!) i Židé, též "judenfrei". Následující věta, vyjadřující přání, kéž to tak navždy zůstane ("Möge es auch für alle Zukunft so bleiben."), by mohla být považována pro místní Němce za jakési "mene tekel". Poválečný český sen ovšem netrval také nijak dlouho. Hornoplánský kronikář Augustin Pechmann, jak mi sdělil Dr. Raimund Paleczek na mou prosbu koncem září 2022, zemřel 9. dubna roku 1949 v nedožitých 73 letech věku ve farní vsi Buchendorf (od roku 1978 místní část obce Gauting) na jihozápad od bavorské metropole Mnichov.
- - - - -
* Horní Planá / Pernek / Volary / † † † Buchendorf, Gauting (BY)
