WENZEL PETER
Vlastní životopis
Narodil se dne 25. dubna roku 1881 na zámku Skalice (v českém záznamu křestní matriky "Skalice č. 1" - pozn. překl.) v obci Bohumilice, okr. Prachatice (v originále "in Skalitz, Gemeinde Bohumilitz, Bezirk Prachatice" /!/ - pozn. překl.); navštěvoval trojtřídní obecnou školu v Bohumilicích, pak trojtřídní chlapeckou měšťanku ve Vimperku (v originále "in Winterberg" - pozn. překl.), v letech 1897-1901 státní učitelský ústav v Českých Budějovicích (v originále "in B. Budweis" - pozn. překl.), kde dne 4. července 1901 maturoval a získal vysvědčení zralosti (v originále "und erhielt das Reifezeugnis" - pozn. překl.). V listopadovém termínu dva roky nato nabyl osvědčení o učitelské způsobilosti pro obecné školy a dne 23. listopadu 1904 osvědčení o učitelské způsobilosti z českého jazyka.
Od 1. do 18. srpna 1901 působil jako provizorní výpomocný podučitel na dvojtřídní obecné škole v Horní Vltavici, okr. Prachatice (v originále "in Obermoldau, Bz. Prachatice" /!/ - pozn. překl.), poté jako provizorní podučitel v Landštejně, okr. Jindřichův Hradec (v originále "in Landstein, Bez. Neuhaus" - pozn. překl.) do 31. srpna 1902. Od 1. září 1902 až do 31. srpna 1904 byl provizorním podučitelem, resp. provizorním učitelem II. třídy na jednotřídní expozituře v Holzschlagu (osada, patřící ke dnes zaniklé obci Stodůlky /Stadln/ rovněž zanikla pod českým jménem Paseka - pozn. překl.), náležející jako pobočka k obecné škole (v originále "zur Mutterschule" - pozn. překl.) v Glaserwaldu (osada, patřící rovněž ke dnes zaniklé obci Stodůlky, zanikla pod českým jménem Skelná - pozn. překl.), okr. Sušice (v originále "Bz. Schüttenhofen" - pozn. překl.). Od 1. září 1904 do 31. srpna 1906 byl pak ustanoven jako definitivní učitel I. třídy na dvojtřídní obecné škole ve Filipově Huti (v originále "in Filippshütte" - pozn. překl.), od 1. září 1906 do 30. září 1907 na dvojtřídní obecné škole ve Zhůří pod Javornou (v originále "in Haidl am Ahornberge" - pozn. překl.), v rozmezí od 1. října 1907 až do 30. června 1923 vedl (v originále "als Schulleiter" - pozn. překl.) jednotřídní obecnou školu ve Frauentalu (osada patřící k zaniklé obci Stodůlky zanikla bez českého jména /říkalo se jí také Frauenwald/ - pozn. překl.) u Hartmanic (v originále "bei Hartmanitz" - pozn. překl.). Od 1. července 1923 do 30. června 1934 působil pak už jako definitivní řídící učitel na dvojtřídní obecné škole v Tuškově (v originále "in Duschowitz" - pozn. překl.) a k 1. červenci 1934 nastoupil jako definitivní řídící učitel na zdejší školu (rozuměj obecnou školu v Hamrech /Hammern/ - pozn. překl.).
Kronika obecné školy Hamry 1892-1936
Mám-li se rozpomenout, jak jsem se kdysi k vlastnoručnímu učitelskému "doznání" Wenzela Petera v kronice německé školy v šumavské obci Hammern dostal, vyvstane mi v paměti zpráva Karla Ehrla o útěku z tamního Rödrovského Dvorce do Bavor, kde hned úvodní věta připomíná, jak pan řídící Peter z Předních Hamrů (Vorderhammern) šířil před odsunem zprávu, že české úřady hrozí po skončení války ztrátou majetku těm místním, kdo nějaký mají. Tady se ze školní kroniky dovídám, že Wenzel Peter česky nejen rozuměl (i když ani on nevěřil, že skoro všichni Němci ze Šumavy navždy odejdou), ale že češtinu i mohl učit. Aby ne, když čteme záznam křestní matriky o jeho narození na skalickém zámku svobodného pána Josefa Lumbeho von Mallonitz (1843-1903), kde byl jeho otec Václav Petr, syn Jana Petra, rolníka z Malonic čp. 11, okr. Klatovy, a Josefy, roz. Jonášové z Brtí, okr. Klatovy, "hospodářským", jak se píše v matrice. Matka Václava Jana Petra, jak byl chlapec bohumilickým farářem Janem Hanžlem pokřtěn, byla dcerou tkalcovského mistra Václava Horáčka z Dolního Bousova (Unterbautzen) čp. 149, okr. Sobotka, a Marie, roz. Nechánské rovněž z Dolního Bousova, kteří se stali i kmotry dítěte. I záznam velhartické křestní matriky o otcově příchodu na svět v Malonicích čp. 11 má venkoncem českou podobu: farář Ondřej František Tonner (*15. prosince 1786 v Sušici, †19. června 1851 ve Velharticích) pokřtil tu v děkanském kostele Nanebevzetí Panny Marie jménem Vácslav syna sedláka Jána Petra v Malonicích čp. 11, kde předtím hospodařil i novorozencův děd a otcův jmenovec Ján Petr se svou ženou Annou, dcerou sedláka Jiřího Jarošíka z Chotěšova čp. 4. Chlapcova matka Josefa byla podle záznamu dcerou sedláka v Brtí čp. 13 Michala Jonáše a jeho ženy Barbory, dcery sedláka Jiřího Hrobocha ze Stražova čp. 16. To ovšem zhola nic nemění na tom, že na jednom z archů sčítání lidu v roce 1921 pro byt č. 5 v domě čp. 55 (německá škola) ve dnes zcela zaniklé osadě Frauenthal (také Frauenwald), příslušné k rovněž zcela zaniklé obci Stodůlky (Stadln), se tamní učitel Wenzel Peter dal i se svou rodinou ostentativně zapsat v rubrice "Národnost (Mateřská řeč)" jako Němec. Jeho žena Maria, roz. Fischerová (*1. září 1882 v Pávově /Pfauendorf/, dnešní části města Jihlava na území někdejšího německého jazykového ostrova), byla dcerou hohenzollernského knížecího lesníka Johanna Fischera a jeho ženy Evy, roz. Irlweckové z Bystřice nad Úhlavou (Bistritz). Spolu se dvěma učitelovými dětmi, synem Walterem (*1908) a dcerou Elfriede (*1914), obou narozených tady ve Frauenthalu, žila ve společné domácnosti i učitelova tchyně a ženina matka Eva Fischerová. Po odsunu žili v bavorském Mietrachingu (od roku 1972 je součástí Deggendorfu), na dohled od šumavských hřebenů. Manželka tam zemřela 26. února 1956. Podle připomínek jeho narozenin v krajanských časopis žil v Deggendorfu, kde 24. března 1970 zemřel a je pochován na místním hřbitově. Češtinu po válce tedy na Šumavě věru neučil, i když majetku si na něm obnovené Československo spíše nijak mnoho nevyzískalo. Škola v Předních Hamrech, předaná svému účelu v roce 1926, byla roku 1974 zrušena, převzala ji Pohraniční stráž a po změně politických poměrů slouží dnes jako soukromý penzion.
- - - - -
* zámek Skalice, Bohumilice / Bohumilice / Vimperk / České Budějovice / Horní Vltavice / Landštejn / Skelná / Paseka, Stodůlky / Filipova Huť / Zhůří pod Javornou / Frauenthal, Stodůlky / Tuškov / Hamry / † † † Deggendorf (BY)
